Podle tržního řádu na to úředníci mají právo. V názorech, jak by měly stánky vypadat, se však neshodují ani architekti. Volnou ruku podnikatelům by však rozhodně nedávali.
"Zdráhám se použít slovo regulace, ale stánky by prostě měly vypadat slušně," uvedl ředitel magistrátního odboru obchodních aktivit Václav Pátek. Reagoval tak na otázku, zda se bude město snažit zajistit jednotný styl prodejních míst nebo zda nechá podnikatelům volný prostor.
"Postup je takový, že zájemce podá žádost o stavbu stánku na místě k tomu určeném. Pracovníci stavebního odboru a památkové péče pak rozhodnou, zda bude objekt vyhovovat koncepci. Každý stánek posoudí individuálně," řekl Pátek. Odmítl, že by město vybíralo jednoho výrobce a dodavatele dočasných prodejen. Nikoho k ničemu nenutíme, uvedl Pátek.
Něco jiného však tvrdí někteří provozovatelé stánků. "Samozřejmě, město nikoho nenutí, ale cestou přes památkáře zamítne pět našich návrhů a pak doporučí ,svého‘ výrobce," uvedl podnikatel, který provozuje několik stánků s květinami, ale nepřál si zveřejnit jméno. Dodal, že město průběžně prodlužuje nájemní smlouvy na pozemky pod kiosky.
"Razítko pod smlouvu je podmíněné právě výměnou stánku," upřesnil muž. Podle jeho slov odmítají květináři kupovat kiosky od společnosti JC Decaux, která má v Praze na starosti městský mobiliář a zřizuje v centru stánky a sloupy s reklamními plakáty. "Jednak chtějí přes jeden a půl milionu za stánek o rozloze kolem deseti metrů čtverečních a také, kdo by chtěl mít mezi květinami reklamu na cigarety," odůvodnil podnikatel.
Technický ředitel JC Decaux Libor Šichk tomu uvedl, že město mělo zájem o květinové stánky. "Ale to není naše hlavní činnost. Rozhodně se to nedostalo tak daleko, že bychom městu dali nějakou nabídku s konkrétní cenou," řekl Libor Šich. Doplnil, že sice udělali návrh, který se památkářům líbil, ale úředníci chtěli, aby jiný výrobce dělal velmi podobné stánky. Tak se dostali do sporu s JC Decaux i architektem stánků Jiřím Špačkem.
"Naší prioritou ale zůstávají novinové prodejny a reklamní sloupy. Samozřejmě že by se reklamy na květinářství nemusely všem líbit, a také by nemusely být na každém rohu. Pak ale je ale problém s financováním," řekl Šich.
Podobu stánků tak budou schvalovat úředníci. "Jakákoli regulace a schvalování ale nahrává různým nekalostem a úplatkům," upozornila architektka Martina Bořičová ze společnosti S.H.S.- architekti v Praze 10. Zároveň by však nedoporučovala, aby vzhled kiosků zůstal jen na libovůli samotných prodejců. "Je třeba najít kompromis, aby měly jednotný styl, ale je pravda, že ten se nemusí líbit všem," řekla Bořičová.
Architekti se však shodují, že stánky by neměly zcela vymizet. "Pokud to nejsou plachty přehozené přes konstrukci, jako jsou na vietnamských tržnicích, tak k městu rozhodně patří," domnívá se architekt z Prahy 6 Michal Bartošek. Podle něj je Praha dostatečně velká na to, aby mohly stánky mít v každé lokalitě jiný vzhled.
Městské části rovněž dohlíží na to, aby nevznikala chaotická a nevzhledná tržiště. "Na Arbesově náměstí bývaly stánky, ale kazily ráz historického centra. Proto odtud zmizely," prohlásil Jaroslav Kadlec, vedoucí odboru správy majetku v Praze 5. Na místech, kde neruší vzhled budov, je možné podle něj postavit kiosky, ale jen ve spolupráci s památkáři. "Nejde, aby si někdo stloukl budku z prken, jiný postavil přívěs. Musí se zachovat jednotný ráz," řekl Kadlec.
 Podoba prodejních stánků a kiosků nezáleží na volbě prodejců, ale musí ji odsouhlasit městští úředníci. (15. ledna 2002) |
