"Máme pouze jednu sedmou třídu a zdaleka ne všechny děti na hory jezdí. Doplňujeme je žáky z ostatních tříd," přiznává Ivana Svobodová, ředitelka Základní školy v Kladrubech na Tachovsku v Plzeňském kraji. Obec leží asi 35 kilometrů západně od Plzně.
Týdenní výcvikové kurzy tu začaly znovu pořádat před dvěma lety. "Do té doby výcvik probíhal na kopcích v okolí, a to pouze v případě, že byl sníh. Teď se snažíme, aby se alespoň jednou do roka zájezd uskutečnil s tím, že se ho vlastně účastní žáci z druhého stupně. Přestože o tom nemluvíme, je jasné, že děti nejedou především proto, že rodiče na to prostě nemají," dodává Svobodová.
Týdenní pobyt na horách vyjde na dva a půl až čtyři tisíce korun. "O tom, že syn pojede na výcvik, jsme věděli už od září, kdy nás upozorňovala jeho třídní učitelka. Přibližně jsme znali i cenu, takže jsme s těmito penězi počítali. Ale i tak to byl poměrně velký zásah do rozpočtu," říká Lenka Novotná z Plzně, maminka třináctiletého Lukáše.
To stejně starý Tomáš z obce nedaleko Opavy si týden se spolužáky na horách neužije. "Pracovali jsme s manželem u firmy, která na podzim zkrachovala. Máme dvě děti a škola i bez těchto akcí nás stojí hodně peněz. Bohužel, v tuhle chvíli jsme museli synovi vysvětlit, že si to zkrátka nemůžeme dovolit," přiznává maminka Jana (příjmení si nepřála zveřejnit).
Lyžařský výcvik totiž není jen zaplacení samotného zájezdu, ale znamená to i obstarání výbavy a někdy navíc peníze za vleky, které nemusí být ve zmiňované ceně.
"Syn sice měl zimní vybavení, ale za dva roky ze všeho vyrostl, Znamenalo by to koupit téměř všechno nové. Ve škole mi ale slíbili, že pokud se u nás situace změní, vezmou Tomáše příští rok," dodává paní Jana.
V Litoměřicích přispívá na lyžařský kurz město
Více štěstí mají děti z Masarykovy základní školy v Litoměřicích v Ústeckém kraji. Město každému sedmákovi přispěje na týdenní kurz 1 600 korunami.
"Lyžařský kurz včetně ubytování, stravování, dopravy a vleků přijde na čtyři tisíce korun. Částka, kterou město přispívá, je pro rodiče velkou pomocí," upozorňuje ředitel školy Aleš Žák.
O akce, na které město nepřispívá, už je zájem menší. "Na takzvané ozdravné pobyty, tedy dříve školy v přírodě, nejede přibližně čtvrtina dětí. Jsou třídy, ve kterých se nenajde tolik zájemců, abychom je do přírody vůbec posílali," dodává Žák.
Stejný problém řeší čím dál častěji i vedení základní školy ve Vrbně pod Pradědem na Bruntálsku. "Řešíme to tak, že jezdíme třeba na výlety na kolech, chodíme po okolí nebo vymýšlíme akce co nejméně finančně náročné," připouští ředitel Ivan Hába.
Naopak žáci zdejší školy si lyžařský výcvik mohou dovolit. "Máme naštěstí dostatek vhodných svahů v okolí, takže lyžařský výcvik probíhá vlastně jako docházka do školy. Děti jsou celý den na výcviku a odpoledne se vracejí domů. Ušetří tak za ubytování a stravování," vysvětlil ředitel.
Problém s naplněním lyžařských výcviků zatím nemají školy ve větších městech. Například v základní škole na náměstí Míru v Brně mají o kurz zájem vždy dvě třetiny sedmáků.
"Týdenní kurz přijde přibližně na dva a půl tisíce korun. Sice se může zdát, že to není příliš, ale pokud je v rodině více dětí, každá tisícikoruna je znát. I u nás se najdou děti, které se těchto akcí nezúčastní kvůli tomu, že rodiče je nemohou zaplatit. Těmto žákům ale problémy s tím, že nemohli tuto část vyučování splnit, neděláme," uvedla ředitelka Miroslava Kohoutková.
