Zákon má podle stanoviska, které pro vládu připravili, její právníci, za cíl ochranu demokratického státu.
Komunisté naproti tomu svůj návrh zdůvodňují tím, že zákon, který byl přijatý po pádu bývalého režimu v listopadu 1989, vychází z presumpce viny a omezuje občanská práva.
Lustracemi chtěli poslanci ochránit nově utvářené demokratické instituce před vlivem například funkcionářů někdejší Komunistické strany Československa, příslušníků Lidových milicí a tajné policie bývalého režimu, Státní bezpečnosti a jejími spolupracovníky.
V únoru 2018 bratislavský krajský soud v obnoveném líčení zamítl žalobu současného premiéra Andreje Babiše, že je neoprávněně evidován jako agent ve svazcích StB. Babiš vědomou spolupráci s StB dlouhodobě popírá. V reakci na verdikt prohlásil, že se bude soudit dál, klidně až do smrti.
Soudci bratislavského soudu byli vázáni rozhodnutím ústavního soudu. Ten uvedl, že žalovanou stranou ve sporech o evidenci osob v dokumentech StB nemá být Ústav paměti národa, který na Slovensku například spravuje archivní svazky StB a který je obdobou českého Ústavu pro studium totalitních režimů.
V připomínkovém řízení se proti zrušení lustračního zákona vyslovila všechna ministerstva, která se k návrhu vyjádřila. Jen Nejvyšší státní zastupitelství doporučilo zaujmout k návrhu komunistů neutrální stanovisko, protože se podle něj jedná o politickou, nikoli věcnou záležitost.
Se zrušením lustračního zákona nesouhlasí ani politici opozičních ODS, lidovců a TOP 09. Piráti už dokonce předložili pozměňovací návrh, podle kterého by se norma opět vztahovala i na členy vlády. Byli z ní vyškrtnuti v minulém volebním období novelou tehdejší koalice ČSSD, ANO a lidovců.