Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) při rozsáhlé razii na konci června prohledávali nemocnice i desítky domovů pro seniory, v nichž pavučina firem kolem podnikatele Horáčka za podezřelých okolností fasovala zakázky.
Jak zjistila MF DNES, na začátku celé kauzy stojí i česká kontrašpionáž. Bezpečnostní informační služba (BIS) má ze zákona na starosti monitorovat aktivity ohrožující významné ekonomické zájmy státu. A přesně do této kolonky Horáček, který podle obvinění dokázal vysát stamiliony veřejných peněz, spadal.
Kontrarozvědčíci sledovali Horáčka roky. Výsledkem bylo zmapování „hydry“ firem napojených na lobbistu a spřátelených vlivných manažerů ve zdravotnictví či sociální sféře, kteří mu k zakázkám pomáhali. „Bohužel konkrétní případy komentovat nemůžu. Mohu pouze obecně potvrdit, že pokud BIS měla informace o významném poškozování ekonomických zájmů České republiky, tak o tom nepochybně informovala zákonné adresáty,“ řekl MF DNES mluvčí BIS Ladislav Šticha.
Firmy blízké HoráčkoviFirmy napojené na podnikatele Tomáše Horáčka obchodují ve velkém se státem. Na ministerstva, do nemocnic, státním i městským podnikům, úřadům i policii dodávají od techniky přes léky, až po zajištění ostrahy nebo úklidu. |
A právě na popud informací špionů, které pak přistály na stole vládě, podle několika zdrojů redakce ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) v lednu odvolal ředitelku pražské Nemocnice Na Bulovce Andreu Vrbovskou, kterou o pět měsíců později stejně jako Horáčka poslali policisté do vazby.
Při odvolávání Vrbovské ministr obecně mluvil jen o „ztrátě důvěry a závažných zjištěních, která se týkala její osoby a řízení nemocnice“ a podrobnosti ani po kritice upřesnit nechtěl. Jednalo se totiž o utajené informace BIS.
Sám Vojtěch to ovšem ani teď potvrdit nechce. „Nemůžu to okomentovat,“ uvedl Vojtěch. Zveřejněním informací ze zprávy BIS by sám porušil zákon.
Horáček policisty i špiony značně překvapil tím, jak bezstarostně svůj byznys, který vyšetřovatelé považují za nelegální (obvinili ho z úplatkářství či vydírání), provozoval.
„Tam, kde jiní cifry požadovaného úplatku píšou na magnetické mazací tabulky a stiskem knoflíku je hned mažou, Horáček požadavky rozesílal mailem dvaceti lidem a ještě je pak obvolával, zda s nabídkou souhlasí,“ kroutí hlavou jedna z také vlivných postav českého zdravotnického byznysu.
Chapadla do VZP
Činy, za které nyní policisté Horáčka a jeho spolupracovníky stíhají, protože jsou schopní je doložit důkazy, jsou přitom jen zlomkem toho, na co narazili špioni.
Šéf nás vodil za obviněným lobbistou Horáčkem, stěžují si vedoucí nemocnic |
I když Horáčka lednové odvolání Vrbovské zaskočilo, v byznysu pokračoval až do policejní razie poměrně nerušeně dále. MF DNES už dříve zmapovala na patnáctku jemu blízkých firem, které dodávaly dokonce i auta pro policii. A paradoxně také strážily či uklízely kanceláře Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže či Nejvyššího kontrolního úřadu, které mají dohlížet na veřejné zakázky v Česku.
Ve většině případů přitom zboží či služby nedodávaly firmy spřízněné s lobbistou, které tendry vysoutěžily, ale obratem subdodavatelé, kteří je skutečně byli schopní splnit.
Lobbista Horáček podle zdrojů MF DNES při nátlaku na nemocnice, aby mu zakázky přikleply, mohl sáhnout až do největší české pojišťovny. VZP je pro zdravotnická zařízení v Česku klíčovým partnerem a má značný vliv na výši jejich rozpočtu, který se odvíjí dle toho, kolik jim je ochotná zaplatit. Dle informací nashromážděných o Horáčkově síti se lobbista mohl spolehnout na člověka v nejvyšším managementu.
Ve VZP koncem června skončil náměstek ředitele pro zdravotní péči Petr Honěk. Oficiálně z vlastního rozhodnutí. „Rozhodnutí pana náměstka Petra Hoňka chápu, protože agenda, kterou dosud jím řízený úsek spravoval, je velmi složitá a vyžaduje absolutní pracovní nasazení,“ zdůvodňoval to tehdy ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Horáček se obklopoval i dalšími vlivnými, kteří nyní odmítají, že by s ním měli něco společného. Angažoval například sestru středočeské hejtmanky Jaroslavy Jermanové (ANO) či ženu expremiéra Jiřího Paroubka (ČSSD). Čilé kontakty s ním odmítá i exministryně práce Jaroslava Němcová (ANO).
