Strana, kterou nikdo příliš neřídí, takže si někteří členové včetně vedení dělají, co je napadne. Strana, která si už delší dobu láme hlavu, kudy se má vydat, aby se i v dalších letech udržela na parlamentním výsluní.
Řeč je o lidovcích. Nebo je správnější nazývat je křesťanskými demokraty? Ani na odpovědi na tuto otázku se členové této strany, kterou o víkendu čeká dvoudenní programový sjezd v Pardubicích, neshodnou.
. Musíme si ve straně uklidit, říkají před sjezdem lidovci |
"Musíme být především strana lidová," zdůrazňuje třeba jihomoravský hejtman Stanislav Juránek. Jako jeden z nejmocnějších funkcionářů se mimo jiné zasloužil o raketový vzestup Jiřího Čunka z okresní vsetínské úrovně rovnou na pozici šéfa strany a posléze i prvního místopředsedy vlády.
Naproti tomu bývalý partajní šéf, dnes ministr financí Miroslav Kalousek, si vždy dával pečlivě pozor na to, aby mluvil výlučně o křesťanských demokratech. I když Kalousek po koketerii s Jiřím Paroubkem po volbách v létě 2006 opustil funkci předsedy, zůstává stále neformálním vůdcem velké části partaje.
Prošlo mu, že vyjednával o menšinové vládě se sociálními demokraty, kterou by museli tolerovat komunisté. Dnes je jedním z hlavních pilířů Topolánkovy vlády orientované na liberální reformy.
Kalousek a rebel Hovorka
Spor o další pokračování směrem, který zvolil pro KDU-ČSL ještě Kalousek a který Čunek dosud neměl sílu či schopnosti korigovat, bude na pardubickém sjezdu klíčový. Z hlediska praktických dopadů bude jeho výsledek důležitý například pro to, jak důrazně budou politici KDU-ČSL bojovat proti některým poplatkům ve zdravotnictví, které prosadil ministr Tomáš Julínek z ODS. A které loni v létě lidovci v plném rozsahu podpořili. S výjimkou poslance Ludvíka Hovorky.
"Nedovedu si představit, že bychom dál takhle pokračovali. Vůbec nechápu, jak jsme na to mohli kývnout už při schvalování koaliční smlouvy. Asi to byla cena za to, že jsme pak dostali pět ministrů," stěžuje si Hovorka.
Právě on si od loňského léta vybudoval pověst největšího rebela v KDU-ČSL, který se bouří proti liberálním pravicovým reformám. A tím pádem proti Kalouskovi. "Ty dvě skupiny se už prakticky nedokážou domluvit. Proto je podle mě chyba, že pardubický sjezd nebude volební," říká Hovorka.
Kalousek se do předsjezdové debaty, kudy se má KDU-ČSL ubírat, příliš nezapojuje. "Plně se soustředím na práci ministra," říká s tím, že nechce vést programovou polemiku se stranickými kolegy přes média. Jedinou větší výjimkou byl Kalouskův text nazvaný Poplatky u lékaře: jen kapka v moři, který vyšel v MF DNES 29. února. "Pokud teď začneme drobit a rozmělňovat i to málo, co jsme zatím dokázali prosadit, jak prosadíme mnohem důležitější změny?" zastal se ministr financí regulačních poplatků ve zdravotnictví, které chtějí nyní někteří jeho straničtí kolegové revidovat.
"Zaštítíme-li se dnes přirozenou nechutí veřejnosti k nepopulárním krokům a často spíše socialistickými než sociálními argumenty, rozbijeme společnou reformní vůli a odsoudíme v budoucnu ty nejslabší k mnohem menším nárokům na veřejnou pomoc. Naše aktuální sociální cítění pak bude mít paradoxně dramaticky asociální důsledky," burcoval Kalousek.
Střet dvou myšlenkových světů, Hovorkova a Kalouskova, dobře charakterizuje rozpolcenost, v níž se nyní KDU-ČSL nachází. O tom, že pod jedním názvem společně fungují dvě tak trochu různé strany, které by šlo s nadsázkou nazvat Kalouskova Demokratická Unie a Čunkova Strana Lidová, už při neformálním rozhovoru vtipkují i někteří členové strany.
Mimochodem datum, které pro zveřejnění své důkladné obhajoby poplatků ve zdravotnictví zvolil Kalousek, nebylo vůbec náhodné. Ve stejný den se totiž v Brně sešla programová konference KDU-ČSL. Pravicovější křídlo partaje ji však až na malé výjimky (například šéf poslanců Pavel Severa či europoslanec Jan Březina) okázale ignorovalo.
Přiláká křesťanské voliče oprášené téma boje s potraty?
Jednu z cest, kudy by se do budoucna KDU-ČSL mohla také ubírat, naznačuje mladý místopředseda strany z Brna David Macek. Třicátník, který na sebe v minulých dnech upozornil, když znovu vytáhl do boje s potraty.
Oživil tedy téma, kterým strana může mobilizovat své skalní jádro z jižní Moravy. Zároveň však také riskuje, že se od ní odvrátí voliči, jimž vadí zbytečné restrikce.
Macek připomíná, že lidovce volí jen asi čtvrtina pravidelných návštěvníků katolických bohoslužeb. To by podle něj strana měla změnit. "Myslím, že bychom měli mít primární ambici být stranou, kterou budou volit křesťané v této zemi," řekl Macek na nedávné programové konferenci KDU-ČSL. A sklidil největší potlesk.
Jenže od mladého místopředsedy může být oprášení tématu potratů pragmatickým kalkulem. Lidovci budou na svém pardubickém sjezdu sestavovat kandidátku pro volby do Evropského parlamentu v příštím roce a Macek se o některé z předních, volitelných míst, chce se současnými europoslanci Zuzanou Roithovou a Janem Březinou utkat.
Pozornost, kterou k sobě připoutal, se tedy mladému místopředsedovi strany může hodit. I kdyby na sjezdu nezískal místo na některém z prvních míst kandidátky, lidovečtí voliči si ho už určitě všimli a Macek má šanci, že ho ti nejkonzervativnější kroužkováním vynesou na kandidátce nahoru.
"Takhle jsem o tom neuvažoval. Jsem přesvědčen, že o potratech je třeba diskutovat. Inspiroval mě k tomu nedávný rozsudek v Brně, kdy žena vysoudila odškodnění za to, že potrat, který jí lékaři dělali, nebyl úspěšný," vysvětluje Macek.
Jenže i na potratech se dá ukázat, jak je KDU-ČSL rozdělená. Jiní politici ve straně teď nemůžou Mackovi přijít na jméno. Vadí jim třeba, že vyzval otevřeným dopisem prezidenta Václava Klause, ať se k potratům vyjádří. "Vytáhl to jako své vlastní téma, aniž by to s někým konzultoval," tvrdí třeba šéf křesťanskodemokratických poslanců Pavel Severa.
Čunkovi kritici čekají, jak skončí volby na podzim
Leckoho určitě napadne, jak je možné, že z KDU-ČSL nezaznívá nijak hlasitě úvaha, že by se programový sjezd strany změnil i ve volební. Už kvůli úřadujícímu předsedovi. Jiří Čunek od svého zvolení do čela strany v prosinci 2006 neřeší prakticky nic jiného než své vlastní aféry! Ať už jde o kauzu údajného půlmilionového úplatku, kterou za podivných okolností spláchli ze světa jihlavský státní zástupce Arif Salichov a nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, nebo o Čunkovy nepromyšlené výroky na adresu Romů.
Čunkova pozice, i když se nedávno vrátil do vlády, je oslabená. Přesto na něj nyní nikdo otevřeně neútočí a nevyzývá k jeho rychlé výměně – třeba už na pardubickém sjezdu.
Jaký je hlavní důvod?
Čunkovi kritici čekají na to, jak strana dopadne v podzimních krajských a senátních volbách. "Domnívám se, že až po nich bychom se měli zabývat tím, kdo povede KDU do voleb v roce 2010," říká třeba šéf poslanců Pavel Severa, muž, který se v minulosti netajil velkými výhradami vůči Čunkovi. O tom, že volební sjezd se bude svolávat až podle výsledku podzimních voleb, hovořil už dříve i ministr Kalousek.
Chybí pevná ruka i nápady
Od brněnského sjezdu v prosinci 2006 prošel sice Čunek jako předseda několika aférami, ale ani jednou nevedl svou stranu do voleb. Logika uvažování Čunkových vnitrostranických kritiků je zhruba takováto – je nesmysl teď měnit vedení, protože případný volební neúspěch strany na podzim by padl už na nové vedení, nikoli na Čunka.
Nahlíženo z druhé strany – pokud křesťanští demokraté v podzimních krajských a senátních volbách propadnou, "uklidit" Čunka a lidi, které s sebou vzal do předsednictva strany, bude o dost jednodušší. "Je možné, že někteří lidé u nás ve straně takto uvažují, určitě bych to nevyloučil, ale drtivé většině z těch čtyř desítek tisíc členů jde o to, abychom ve volbách uspěli, a nedívají se na ty volby podle toho, co pak bude se mnou," říká předseda Čunek.
Přesto byla ještě nedávno ve hře možnost, že sjezd přece jen volební bude. Ale ne kvůli předsedovi, nýbrž kvůli složení širšího vedení, celostátního výboru, kde mají mírnou převahu stoupenci bývalého předsedy Kalouska. Myšlenkou na to, že by se měl celostátní výbor převolit, se zabýval hlavně jihomoravský hejtman Stanislav Juránek. "Ještě přímo na sjezdu se může stát něco, co by převolbu vedení vyvolalo, to se nedá nikdy úplně vyloučit," připustil nedávno Juránek.
Když však MF DNES zjišťovala, jaké jsou ve straně nálady před pardubickým sjezdem, narazila na zajímavou věc. Při neformálních rozhovorech už Čunka nehájí ani někteří z těch, kteří mu pomáhali dostat se nahoru a kteří se do vyšších funkcí ve straně "svezli" spolu s ním.
Nejde přitom vůbec o Čunkovy aféry, které v posledních měsících plnily stránky médií. "Naší straně teď chybí pevné řízení i nápady. Bohužel musím teď s odstupem času přiznat, že tehdejší volba byla šlápnutím vedle," řekl MF DNES vysoce postavený lidovecký funkcionář, který si nepřál být jmenován, protože oficiálně stále patří do tábora Čunkových spojenců.
Šéf lidovců: Do roku 2010 chceme zůstat ve vládě s ODS
"Necítím to tak, že bych ztrácel ve straně podporu. Samozřejmě, když jsem musel řešit některé mediální kauzy, trochu to tou autoritou otřáslo, ale myslím si, že teď se to dá postupně do pořádku," míní předseda KDU-ČSL.
A jaká je jeho představa, kudy by se jeho strana měla dál ubírat? I když Čunek přímo Kalouskovo jméno neřekl, nepřímo se proti němu před sjezdem vymezil.
"Náš program by měl být trochu víc ve středu, než jak byl liberálně koncipován před volbami v roce 2006. Samozřejmě chceme dál klást důraz na podporu rodin. Nechceme také, aby mít děti znamenalo jízdenku směrem k chudobě. Zároveň přicházíme s novým heslem, což je sociální spravedlnost," uvedl předseda Čunek.
Sociální spravedlnost podle něj zahrnuje ohledy vůči těm, kteří si to zaslouží, i tvrdost vůči těm, kteří jen natahují ruku pro sociální dávky, ale nepracují. "Ani náhodou to neznamená, že bychom už šilhali po spolupráci s ČSSD. Až do roku 2010 chceme zůstat v koalici s ODS," upozorňuje Čunek.
Volič chce mít jasno
Chce-li KDU-ČSL mít i po volbách v roce 2010 poslance ve Sněmovně, bude muset nalézt výrazně čitelnější tvář. Aby měli voliči jasno, zda volí stranu stále přilnavější k ODS, nebo křesťanské sociály.
Pokud se lidovci chtějí udržet v parlamentu, měli by se také pokusit najít nové zajímavé lidi na čelná místa kandidátek. Pud sebezáchovy by měl KDU-ČSL napovědět, že je načase představit veřejnosti nové osobnosti a nahradit už poněkud okoukané tváře, které jako by měly své místo ve Sněmovně propachtované "na věčné časy".
V každém případě by nová garnitura měla držet pohromadě víc než současný poslanecký klub strany.
Jinak čeká lidovce pomalý, ale jistý pochod do politického hrobu.
