Na jedné straně tvrdá vyjádření předsedy KDU-ČSL Miroslava Kalouska, ale i Stanislava Grosse, která naznačují, že dohoda o nové vládě nemusí přijít.
A proti nim stojí "jemnější" vyjádření stranických místopředsedů, která ukazují ochotu ke kompromisům.
Tak vypadá situace před úterním druhým kolem jednání o nové vládě mezi sociálními demokraty, lidovci a unionisty.
"Situace není vhodná pro nestandardní politické řešení, které nám zatím nabízí ČSSD," řekl v pondělí šéf lidovců Kalousek.
Pro jeho stranu je nepřijatelný základní plán ČSSD - uzavřít jen jednorázovou dohodu, která umožní, aby vláda, vedená diplomatem Janem Kohoutem, získala důvěru. A dál by už sociální demokraté mohli ve Sněmovně hledat podporu také u opozice.
"Chceme dospět k jednorázové dohodě, nepůjde o koalici," zdůrazňuje Gross. Ví, že pro poslance jeho strany by příliš těsná spolupráce s lidovci byla těžko přijatelná.
Vícha: Každý musí ustoupit
Sociální demokraté se v pondělí o taktice při jednání o nové vládě radili na schůzce svého nejužšího vedení. Nový místopředseda ČSSD Petr Vícha po něm řekl, že jeho strana si je vědoma toho, že každý z partnerů bude muset ustoupit.
"Máme zájem se s lidovci dohodnout, a tak je jasné, že určitý vstřícný krok budeme muset udělat my i oni," řekl Vícha.
Na klasickou koalici podle něj ČSSD přistoupí jen těžko, ale určité pojistky, které lidovci a unionisté chtějí, aby je ČSSD ve Sněmovně "neválcovala" spolu s KSČM, jsou podle sociálních demokratů možné.
Ochotu hledat v koaličním jednání kompromisy naznačil v pondělí i místopředseda KDU-ČSL a ministr dopravy Milan Šimonovský. "Na personálních otázkách dohoda určitě nezkrachuje. Já na tom křesle nelpím. Nedělá mi to žádný velký problém v té vládě nebýt," prohlásil v pondělí Šimonovský.
Prakticky by dohoda mohla vypadat třeba tak, že ČSSD přistoupí na protikomunistické pojistky v dohodě s lidovci a unionisty a ti pak nebudou trvat na všech svých dosavadních ministrech ve vládě.
"Pro nás je klíčové, aby vznikla nekomunistická většinová koalice. Nemůže to být jen nekomunistická vláda, vedle níž bude v parlamentu fungovat jiná koalice ČSSD s komunisty," pojmenoval základní podmínku KDU-ČSL Kalousek. Když na to sociální demokracie nekývne, jednání zkrachují.
Na stůl dají i program vlády
Místopředseda unionistů František Pelc řekl, že na úterním jednání by zástupci ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody mohli řešit i programové priority vlády. A také to, co by naopak partneři neměli podpořit ve Sněmovně spolu s opozicí.
"Součástí dohody by mělo být to, že chceme pokračovat ve snižování daní, prosadit nový zákon o střetu zájmů, evropskou ústavu či zákon o konkurzu," vyjmenoval Pelc.
Naopak pojistka by měla zabránit přijetí plošných majetkových přiznání, tak jak je požadují komunisté a dlouhodobě o nich uvažuje i část ČSSD. "Z dosavadního průběhu jednání mám ale velmi smíšené pocity. Je totiž jasně vidět, že je velká propast mezi sociálními demokraty a KDU-ČSL," prohlásil v pondělí Pelc.
Dva z účastníků jednání o nové vládě pod podmínkou anonymity MF DNES řekli, že dohoda vázne zejména proto, že jde o prestižní duel mezi Grossem a Kalouskem o to, kdo bude vítězem vládní krize. ČSSD totiž není ochotna připustit, aby výsledkem byla nová koaliční vláda pouze bez Grosse, tak jak o tom od začátku vládní krize mluví Kalousek.
|
Kdo do nové vlády? Když v pondělí možný příští premiér Jan Kohout odlétal do Bruselu, marně byste u něho hledali jména kandidátů na místa v jeho vládě. Jenže možná už za několik hodin, maximálně dnů může být všechno jinak. Pokud se lídři ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody na vládnutí dohodnou, Kohout dostane řadu jmen. "Dohodli jsme se, že každá strana by mu měla nabídnout na jednotlivá křesla více jmen," sdělil v pondělí MF DNES místopředseda ČSSD Jiří Paroubek. Také předseda unie Pavel Němec potvrdil, že by Kohoutovi předložili seznam kandidátů. "Ten okruh nemusí být tak široký, ale dokážu si představit, že pokud premiér vystoupí, že má výhrady k nějakému kandidátovi, tak by politická strana měla hledat jiného kandidáta," řekl v pondělí Němec rozhlasové stanici BBC. Kdo bude Kohoutův člověk? Jisté naopak je, že by mezi Kohoutovými lidmi určitě nebyli někteří další členové nynějšího kabinetu Stanislava Grosse. Nejčastěji padají jména místopředsedy vlády Martina Jahna, ministra zemědělství Jaroslava Palase, zahraničí Cyrila Svobody i financí Bohuslava Sobotky. Toho by mohl nahradit právě šéf poslanců ČSSD Kraus. Celý seznam "odpadlíků" může být širší. Jahn, který "dráždí" mnoho sociálních demokratů svými pravicovějšími návrhy, naznačil, že by rád ve vládě zůstal. "S Grossem ani Kohoutem jsem na toto téma oficiálně nemluvil. Kdybych ale dostal smysluplnou nabídku, tak bych o ní uvažoval. Šéfa diplomacie by mohl nahradit bývalý eurokomisař Pavel Telička nebo velvyslanec při OSN Hynek Kmoníček, kterého prosazuje exministr ČSSD Jan Kavan. Telička to nechtěl komentovat, Kmoníček není proti, ale nesmí jít o vládu podporovanou komunisty. "Do 'vlády odborníků' ano. Křeslo Jana Masaryka, na jehož výročí ministerstvo zahraničí letos mimochodem jaksi zapomnělo, se za normálních podmínek neodmítá," sdělil Kmoníček. Nejasná je i budoucnost dalších lidoveckých ministrů, Libora Ambrozka a Milana Šimonovského. ČSSD je nechce, Šimonovský v pondělí připustil, že nemusí ve vládě být, pokud tím pomůže vzniku nové vlády. |
