DSA nyní létá v Hradci Králové, Liberci a Ústí nad Labem, nově jí přibudou základny v Českých Budějovicích, Jihlavě a Brně. ATE k současné základně v Olomouci přibude Ostrava.
V Plzni a v jihočeské Bechyni leteckou záchrannou službu v současné době provozuje armáda, v Praze a v Brně policie. Od roku 2021 zůstane armádě jen Plzeň a policii Praha.
Z pěti na šest by se měl od příštího roku zvýšit počet stanovišť, kde je posádka v pohotovosti nepřetržitě. Ostatní v Jihlavě, Liberci, Ústí nad Labem a Olomouci budou fungovat jen mezi 07:00 a 20:00.
Každý provozovatel by měl mít podle zadávací dokumentace na starosti jednu základnu s nepřetržitým provozem a jednu základnu s denním provozem.
Kraji požadované nové základny ve Zlínském a Karlovarském kraji nevzniknou. Neuspěl ani Liberecký kraj s požadavkem, aby na jeho základně sloužila jako dosud posádka pro speciální záchranné akce. V případě potřeby přiletí z Prahy, Ústí nad Labem nebo Hradce Králové.
Tendr ministerstvo vypsalo loni v říjnu, v současné době běží podle ministerstva lhůta pro odvolání neúspěšných účastníků. Až po jejím skončení bude moci resort podepsat s úspěšnými smlouvy.
Vrtulníky přijdou o lano. Zpomalí zásahy, obávají se kritici |
Současné roční náklady na osm základen provozovaných soukromníky odhaduje ministerstvo na 363 milionů korun, zhruba 45 milionů na jedno stanoviště. Armáda podle dřívějších informací provozuje své základny za 60 milionů korun na rok, policie za 58 milionů korun
Podle ministerstva zdravotnictví připadá v ČR na jedno stanoviště letecké záchranné služby 1,05 milionu obyvatel, v Rakousku 343 tisíc obyvatel a v Polsku 2,22 milionu lidí. Záchranářský vrtulník vzlétá k pacientovi asi ve třech procentech nejzávažnějších případů. Jde například o vážné dopravní nehody, zástavy srdce, popáleniny nebo úrazy v nepřístupném horském terénu. Menší část práce leteckých záchranářů tvoří převozy pacientů mezi nemocnicemi.
