Například na úbočí Zátoňské hory, Čertovy stráně nebo Jilmové skály mohou začít odkorňovat nastojato napadené stromy, které stejně uschnou a následní zde zetlí, jinde mohou stromy i pokácet a nechat ležet, když porazí tři až pět stromů vedle sebe a ponechají dalších patnáct živých, odumírajících či souší stát.
Výjimka, o které správa parku rozhodla ve středu, je platná až do konce roku 2024.
Ekologičtí aktivisté se chtějí proti rozhodnutí odvolat – tvrdí, že cenné nejsou jen lesy v oplocené části pralesa, ale právě i sousední, kde se nyní má kácet. Část z nich je připravena spustit blokádu podobně jako před dvaceti lety v Trojmezenském pralese nebo v roce 2011 u Modravy.
Správa parku lesníkům povolila, že těžit stromy smí jedině motorovými pilami a veškeré dříví musí ponechat v lesích. Nesmí tak do pralesa – kde rostou běžně dvě stě, tři sta či až pět set let staré stromy – vjet s harvestory či traktory.
„V ostatních porostech, které nejsou vyznačené (na mapě) barvou, je možné aktivní kůrovcové stromy kácet, šetrně asanovat či vyvážen s tím, že na každém hektaru zůstane rozptýleně minimálně sto stojících stromů – živých, odumírajících nebo souší,“ píše Silvie Havlátková ze správy šumavského parku v rozhodnutí, které má MF DNES k dispozici.
Rozhodnutí také povoluje kácení stromů podél všech značených turistických tras. Správa šumavského parku jej zatím komentovat nechce. „Správní řízení pokračuje a proto jej komentovat nebudeme,“ řekl mluvčí šumavského parku Jan Dvořák.
Až dosud přitom platilo rozhodnutí správy parku z roku 2015. V novém rozhodnutí úřad argumentuje, že situace s kůrovcem se na Šumavě – konkrétně v Boubínském pralese – rapidně změnila.
„Toto rozhodnutí bylo vydáno v době, kdy byl kůrovec v základním stavu. V současné době však dochází k vysokému nárůstu množství dříví napadeného lýkožroutem smrkovým,“ vysvětluje v rozhodnutí Havlátková.
Národní přírodní rezervace Boubínský prales, která má rozlohu 673 hektarů, přitom leží na území první zóny chráněné krajinné oblasti, je součástí Evropsky významné lokality Šumava, Ptačí oblasti a prales tvoří i lesy, které přežily ničivé vichřice v 19. století.
O výjimku na plošné kácení stromů napadených kůrovcem v nejznámějším českém pralese požádal státní podnik Lesy ČR v září.
Do obnažených porostů se snáz opře vítr, tvrdí ekologové
Argument ekologických aktivistů, proč jim kácení vadí, je prostý: tvrdí, že jakmile se zde vykácí holiny, do obnažených porostů se mnohem snáze opře vítr a stromy vyvrátí – podobně jako se tomu stalo u Černého a Čertova jezeru nebo v okolí Knížecího stolce ve vojenském prostoru Boletice.
Žádali proto, aby správa parku povolila nanejvýše pokácení malých skupin stromů nebo loupání kůry stromů na stojato, kdy se kmen zbaví kůry, do které se lýkožrouti zavrtávají. A i plochu omezovali – na pás podél hranice národní přírodní rezervace v šířce maximálně tří set metrů.
Souhlasíte, aby lesníci mohli v Boubínském pralese kácet kůrovcem napadené stromy?
„Tento klenot českých pralesů je součástí neméně unikátní mozaiky původních lesů na úbočí hory Boubín. Z původního pralesa zůstaly povětšinou několikahektarové střípky, které ale dosud uchovávají neobyčejně cenná společenstva rostlin, hub, měkkýšů i hmyzu. Část z nich je součástí rezervace, jiné jsou dokonce za jejími hranicemi,“ vyjmenovává vědec Pavel Šamonil z Výzkumného ústavu Silva Taroucy.
Vedoucí katedry ekologie lesa fakulty lesnicko dřevařské na České zemědělské univerzitě Miroslav Svoboda zase tvrdí, že ponechat Boubínský prales svému osudu je nutné i proto, patří mezi jedny z nejdéle chráněných rezervací ve střední Evropě. „Kůrovcovou kalamitu je třeba zvládat především v hospodářských lesích, proto nejsou navržené zásahy ze strany státních lesů opodstatněné,“ argumentuje.
Podobně mluví i Jaromír Bláha z Hnutí Duha. „Správa parku povolila kácení na většině území Boubínského pralesa. Rezervaci takový postup ohrožuje mnohem více, než kůrovec,“ řekl pro MF DNES Bláha.
Výjimka ke kácení proto, aby se kůrovec nepřemnožil
V Boubínském pralese přitom žije spousta chráněných živočichů i rostlin. Kupříkladu tetřev hlušec, kulíšek nejmenší, datel černý, datlík tříprstý nebo třeba jeřábek lesní, ze zvláště chráněných a vzácných druhů rostlin pak například sklenobýl bezlistý nebo jednokvítek velekvětý. Přesto správa parku výjimku udělila a ve zdůvodnění svého rozhodnutí ji vysvětluje zejména snahou zabránit tomu, aby se kůrovec v národní přírodní rezervaci přemnožil.
„V případě úplné bezzásahovosti a rozmnožení kůrovce a jeho následné gradaci mimo území Boubínského pralesa by hrozilo velmi významné ohrožení a destabilizace okolních lesů asanačními pracemi na stovkách hektarů,“ vysvětluje úřednice.
Naopak nepovolila kácení v oploceném jádru pralesa, což je třetí nejstarší chráněné území v České republice po Žofínském pralese a Hojné Vodě. „Pralesovité jádro je považováno za původní prales, který je ponechán samovolnému vývoji již od roku 1858. Je územím zcela výjimečným,protože nikdy zde nedošlo k usměrnění vývoje dřevin těžbou stromů nebo výsadbou sazenic,“ doplňuje v rozhodnutí Havlátková.
Starosta Kubovy Huti, nejbližší obce pod Boubínem, Zbyněk Klose vyčkává, jak zásahy v Boubínském pralese budou vypadat. „Jde o kompromis mezi tím, co požadují lesníci a ochránci přírody. Já osobně si myslím, že Správa národního parku a lesníci udělali maximum, co aktuálně udělat šlo. Boubínský prales si zaslouží specifický přístup. Ale uvidíme do budoucna, co se stane,“ řekl MF DNES Klose.
