Nejhorší scénář: koncem roku může mít Česko až 3,5 milionu nakažených

Podle nejhoršího scénáře šíření koronaviru, který jako jednu z hypotetických možností představil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek, bude koncem roku v Česku až tři a půl milionu nakažených lidí. Pouhé omezení vzájemných kontaktů o 25 procent by však podle něj mohlo i tento nejčernější odhad radikálně změnit a reprodukci viru snížit až o polovinu. „Nedovolí to křivce, aby vylezla nahoru,“ řekl Dušek.

Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky je podíl pozitivních testů výrazně vyšší, pokud bereme v potaz, že jeden člověk podstoupí test několikrát a tyto testy počítáme jako jeden.

„Situace od začátku září nabrala na rychlosti a změnila podobu šíření. Už to nejsou jasně ohraničené klastry, které mají jasný původ a jsou pod kontrolou krajských hygienických stanic,“ popsal Dušek.

Pozitivní zpráva podle něj je, že nemoc po klinické stránce nezměnila parametry z léta, takže většina pacientů je bezpříznaková a procentuálně nepřibývá těch s nutnou hospitalizací a těžkým průběhem.

„Čelíme však tak prudkému nárůstu, že by v budoucnosti mohlo vzniknout riziko náhlé eskalace lidí, kteří budou potřebovat hospitalizaci,“ upozornil Dušek. Průchod nemoci je tak nutno zmírnit a zpomalit v čase, aby se nevytvořil náhlý tlak na lůžkovou péči. 

Za poslední týden prudce přibyli infikovaní například v Praze, středních Čechách, Uherském Hradišti či v Aši. V hlavním městě podle nejnovějších týdenních statistik připadá 179,8 infikovaných na sto tisíc obyvatel, v některých městech ve Středních Čechách je to okolo 150 infikovaných na sto tisíc obyvatel.

Mapa znázorňující týdenní a 14denní počty nově diagnostikovaných lidí s koronavirem (17. září 2020)

„Ačkoli se čísla zdají vysoká, nemoc nezměnila parametry od léta. Méně než 4 procenta je hospitalizováno a méně než jedno procento je v těžkém stavu,“ popsal Dušek. Stále pak platí, že více než 75 procent nakažených nemá žádné příznaky nebo mírný průběh nemoci.

Riziko je však v absolutním počtu infikovaných. Kdyby stoupal dál, zvyšoval by se také počet pacientů. I nízká procenta z celkového počtu nemocných by znamenala vysoký počet hospitalizovaných. Ti by pak tvořili velký tlak na akutní lůžkovou péči. Podíl nejohroženějších seniorů se v čase příliš nemění, ale v rostoucím počtu nově nakažených to jsou už nyní stovky denně.

Neveřejné číslo ukázalo varující poměr pozitivních testů. Už je na 20 %

Dušek také podotkl, že daleko závažnější je podíl pozitivně diagnostikovaných z celkového počtu provedených testů s korekcí na opakované testy – tedy že se do statistik jednotlivě nezapočítávají pacienti, kteří jdou na test vícekrát, jak tomu bylo ve statistikách doposud. 

Ve skutečnosti tak máme vyšší procento pozitivně testovaných, než udávají statistiky ministerstva zdravotnictví, které započítává i opakované testy, například po propuštění z karantény. Toto číslo znamená, že například za 16. září je poměr po korekci téměř dvojnásobný (20,1 % oproti neočištěným 11,95 %). To je vysoko nad hranicí pěti procent, kterou Světová zdravotnická organizace udává jako hraniční pro zvládání epidemie v regionu.

„Při stejné náloži testů, která není nijak malá, stále více a více zachytáváme pozitivní případy. To indikuje, že se nemoc začíná v populaci velmi silně šířit a je velké a rostoucí množství pozitivních jedinců,“ popsal Dušek. Kdyby číslo zůstalo jako v létě kolem 5 procent a níž, situace by nebyla taková, jaká je teď.

Ladislav Dušek: Rozhodne konec září

Jak nyní vnímáte epidemiologickou situaci?
Mám určitou obavu z interních prostor na podzim a v zimě. Od jednoho člověka pak můžete nakazit poměrně velké množství lidí. Evidentně současný nárůst souvisí také s návratem dětí do škol, který nutně změnil pracovní intenzitu a obecně návrat do práce řady dospělých lidí.

Kde se nyní lidé nejčastěji nakazí?
V létě to bylo hodně o rodinách, o rodinných oslavách, různých velkých párty, také ale o hornících v Moravskoslezském kraji a výrobní prostorech. Teď nadále zůstávají párty, různé oslavy a večírky, to opravdu hygienici hlásí jako jeden z velmi častých zdrojů nákazy. Z kategorií zaměstnání jdou hodně nahoru různé administrativní pracovní pozice, zrovna včera jsem to prezentoval hospodářské komoře. No a potom školy. S návratem dětí do škol současný nárůst skutečně do značné míry souvisí.

Karvinsko bylo v létě velmi silně zasaženo. Nyní jde o okres, který je na tom ve srovnání se zbytkem republiky dobře. Může to být dáno i tím, že došlo k nějaké promořenosti?
Určitě, je to jedno z možných vysvětlení. Z mého pohledu tam je ale i velmi schopná hygienická stanice. Vedení kraje velmi sofistikovaně pracuje s daty a přistupuje k věci profesionálně. Je to více faktorů dohromady a Moravskoslezský kraj nyní určitým způsobem opravdu odolává té druhé vlně a já si přeji, aby to tak zůstalo.

Jak velké zpoždění mají data, která jste dnes (ve čtvrtek, pozn. red.) prezentoval?
Pokud se bavíme z přírodního hlediska, je to sedm až deset dní. Diagnostikujeme člověka, a on se nakazil asi před sedmi až deseti dny.

Již bylo řečeno, že kapacity nemocničních lůžek jsou nyní dostatečné. Lůžka však nejsou rozmístěna rovnoměrně. Nemůže tak někde lokálně nastat problém, aniž by byl systém zahlcen?
Nyní jsme prezentovali celorepubliková čísla. V jednotlivých regionech ale může být situace skutečně rozdílná. Jednak můžou být lůžka obsazena různě – podle situace v daném regionu, různá je také struktura nemocnic. Vytvořili jsme proto krajské kalkulátory dostupnosti péče a vývoje epidemie, které představíme na tiskové konferenci příští týden.

Co vše je vlastně zahrnuto jako faktor ovlivňující model? Hovoří se třeba o tom, že virová nálož bude s chladnějším počasím vyšší. Je tento faktor již zahrnut v modelu?
Zahrnujeme tam množství kontaktů a jejich rizikovost. Počasí samo o sobě není faktor, jsme ale schopni zahrnout do modelu, že – řekněme v říjnu – bude více kontaktů rizikových, tedy v interním prostředí, pod střechou, že budou lidé méně venku. Na to je ale teď brzy, teď jsme se zaměřili na to, abychom dobře podchytili vývoj září. Konec září rozhodne o tom, s jakým startovacím stavem půjdeme do října.

Autorka: Karolína Novotná

Hospitalizovaní se dostávají do statistik se zpožděním

Stále ještě platí, že podíl lidí, kteří potřebují jakoukoli formu hospitalizace, je do 4 procent. To Dušek označil za pozitivní. Ale opět podle něj platí, že je to do 4 procent z celkového objemu nakažených lidí, který se zvyšuje. Počet pacientů v těžkém stavu je pak pod jedno procento, tedy čtvrtina všech hospitalizovaných. Absolutní počty hospitalizovaných však narůstají.

Počet lidí hospitalizovaných v Česku s covid-19

datum	počet hospitalizovaných
01.08.2020	116
02.08.2020	110
03.08.2020	114
04.08.2020	116
05.08.2020	111
06.08.2020	106
07.08.2020	106
08.08.2020	104
09.08.2020	107
10.08.2020	112
11.08.2020	110
12.08.2020	101
13.08.2020	105
14.08.2020	113
15.08.2020	104
16.08.2020	103
17.08.2020	115
18.08.2020	106
19.08.2020	110
20.08.2020	117
21.08.2020	119
22.08.2020	119
23.08.2020	123
24.08.2020	125
25.08.2020	131
26.08.2020	134
27.08.2020	147
28.08.2020	158
29.08.2020	156
30.08.2020	153
31.08.2020	172
01.09.2020	172
02.09.2020	177
03.09.2020	190
04.09.2020	197
05.09.2020	204
06.09.2020	214
07.09.2020	234
08.09.2020	244
09.09.2020	249
10.09.2020	264
11.09.2020	297
12.09.2020	305
13.09.2020	305
14.09.2020	333
15.09.2020	388

Zdroj: MZ ČR

Většina lidí s rizikem komplikací dorazí do nemocnice 10 dnů od diagnózy, dalších asi 5 až 10 dní trvá, než se rozvine těžký stav. „Pak tedy máme asi další týden, dva, dva a půl, než se počet diagnostikovaných projeví v počtu hospitalizovaných. Počet se tak promítá s určitým zpožděním,“ upřesnil Dušek.

Graf ukazující aktuální počty hospitalizovaných pacientů k 16. září (17. září 2020)

Průměrně je do nemocnic denně přijímáno asi 30 pacientů, jejichž průměrný věk je přes 63 let, 20 jich je propouštěno. Typicky hospitalizace trvá týden, hospitalizace s komplikacemi dva.

Predikce dalšího vývoje se odvíjí od reprodukčního čísla, které vzrostlo na 1,59 osoby, v některých krajích dokonce na 1,8 osoby. Nejvyšší reprodukční číslo má s největším počtem nakažených na sto tisíc obyvatel Praha a střední Čechy, Ašský výběžek a Uherské Hradiště.

Babiš: Měli jsme mít roušky celé léto, ale všichni chtěli zpět k normálu

Nárůst nakažených souvisí zejména s nástupem do škol. Jen ve středu tvořily 20 procent nově diagnostikovaných děti. „Nadále zůstávají různé oslavy a večírky, to opravdu hygienici hlásí jako jeden z velmi častých zdrojů nákazy,“ popsal Dušek pro iDNES.cz. Mezi zaměstnanými podle něj také přibývají nakažení v administrativních pozicích. 

Na konci roku 3 miliony nakažených?

K 16. září registruje Česko zhruba 16 tisíc nově diagnostikovaných. Při trendu dvou tisíc nově diagnostikovaných denně dosáhne za měsíc hodnoty 44 tisíc nakažených. Při reprodukčním čísle 1,6 však lze očekávat výslednou hodnotu za celý měsíc přes 70 tisíc nově pozitivních. Pokud by se reprodukční číslo zvýšilo na 2, do konce měsíce by přibylo 130 tisíc pacientů.

Jaké je riziko pokračování současného vývoj, ukázal Dušek na jednom ryze hypotetickém scénáři, který předpokládá, že se bude nákaza šířit stejně jako v posledních dnech, tedy při hodnotě reprodukčního čísla 1,6. Pokud by za září bylo zhruba 27 tisíc nových případů, a pak by reprodukční číslo nijak nezměnilo, s virem setkalo celkem zhruba 3,5 milionů Čechů. Pak by nákaza začala výrazně zpomalovat; velká část obyvatel by proti ní měla vytrénovanou imunitní odpověď.  

Virtuální scénář pro nižší úroveň přenosu onemocnění (17. září 2020)

Pokud by smrtnost zůstala 0,4 procenta, 3,5 milionů případů nákazy by znamenalo zhruba 14 tisíc mrtvých. Ne všichni by ovšem zemřeli do konce roku 2020, protože úmrtí mají za případy nákazy zpoždění zhruba jeden měsíc. Největší počet úmrtí by tedy připadl nejspíše na leden 2021.

Ale jak jsme říkali, to je naprosto nerealistický scénář, který má jen předvést, jaký je potenciál viru - ve skutečnosti epidemie takto určitě neproběhne. Například proto, že hodnotu R ovlivňuje našeho chování. Těžko čekat, že se uprostřed epidemie, která by v tomto scénáře zcela zahltila nemocnice, budeme chovat jako dnes. Navíc má scénář nerealistický začátek: počítá s 27 tisíc případy za září, ve skutečnosti bude nakažených na konci září mnohem více. Jen odhalených případů je k 16. září včetně 16 409. Do konce září jich nepochybně přibude více. Navíc model počítá se všemi nakaženými - a těch je určitě poměrně výrazně více, než těch odhalených. Nikdo ovšem nedokáže přesně říci o kolik.

Pomoci však podle Duška může důsledné dodržování hygienických opatření, která mohou snížit reprodukci až o 50 procent. „Pokud by se o 25 procent omezily kontakty, masové akce, aniž by se zabrzdila ekonomika nebo vzdělávání, už jen to nedovolí křivce, aby ještě vylezla nahoru,“ popsal. I kdyby září dopadlo rizikově a opatření byla zavedena až 1. října, dala by se při takovém scénáři situace zvládnout.

Graf ukazující dlouhodobý model vývoje při modelaci vlivu přijatých opatření bojujících proti šíření koronaviru od začátku října (17. září 2020)

V současnosti se s nemocí léčí 17 619 lidí. Od počátku epidemie se vyléčilo 22 931 lidí a celkem onemocnělo 41 032 lidí, z nichž 482 zemřelo. Doposud bylo provedeno 1 104 893 testů, z toho 17 249 za včerejší den.

Denní záchyty pozitivně diagnostikovaných pacientů s koronavirem jsou celorepublikově vysoké a v čase postupně dále narůstají. V pracovní dny převyšují celkové denní záchyty podle údajů ministerstva zdravotnictví tisíc případů. Za středu přibylo 2 139 potvrzených případů.  

Jak tedy Dušek prohlásil, konec září rozhodne o tom, s jakým startovacím stavem půjde Česko do října.

Reprodukční číslo od začátku září vzrostlo na 1,6, řekl Dušek:

Koronavirus

Sledovat další díly na iDNES.tv