Ano, československých letců s podobným osudem mohou být desítky.

Náš dobrý známý se vrátil po válce do Československa, k původnímu povolání učitele, a protože po roce 1948 odmítl vstoupit do KSČ, byl přeložen do pohraničí, kde učil angličtinu až do penze. Také se dožil vysokého věku.

Vycucané z palce, ale jako pohádka hezké.

Ne Češi. Nenávistní komunisti. Ne každý Němec byl nácek a ne každý Čech komunista.

Ano, ale je zde velký rozdíl, většina Němců přijala nacismus s nadšením, ale většině Čechů byl komunismus vnucen.

Nechápu, jak jste mohl dát plus na příspěvek pana Hamáčka, který udělal z pronásledovaného Žida sudetského Němce, a použil to ještě jako argument, jak Němci pomáhali spojencům.

RIP, vojáku.

Škoda té nepřesnosti, jinak díky za článek. Kurt Taussig nedostal Řád bílého lva ale medaili Za hrdinství...

A nebyl jediný sudetský Němec, který bojoval na straně Spojenců. Udělal dobře, že se nevrátil, protože by ho pravděpodobně partyzáni vzniklí koncem května 1945 přibili na vrata stodoly.

Připomíná mi to Oneskorené reportáže Ladislava Mňačka. Ten psal, jak ho po 1948 potkala jedna známá, bratislavská německy židovská Němka. "Za Hitlera mne poslali do lágru, protože jsem Židovka. V 1945 mne chtěli vyhnat, že jsem Němka a zachránilo mne jen vytetované číslo. A teď ze mne udělali sionistku, protože jsem zase Židovka". Takže být německý Žid Kurt Taussig a přesto nemít problém, bylo možné jen v té Británii.