Svědek tehdejších událostí Alois Pašek se jako kriminalista na přelomu let 1949 a 1950 podílel na vyšetřování případu dvou vrahů divadelního ředitele Bejšovce-Kotnovského. Stopy jejich společníka přivedly kriminálku na pražskou kolej Letná, kde občas přespával a schovával si kradené věci.
Tam byl zatčen Miroslav Dvořáček, jehož údajně Milan Kundera udal. V době, kdy měl ale Kundera udat komunistické policii Dvořáčka, hledala kriminální policie na pražské koleji Letná podezřelého muže.
Studenti poté kriminalistům prý tehdy často hlásili pohyb podezřelých osob na koleji. A stejným způsobem mohli nahlásit i Dvořáčka, píše list. Pašek sám údajně přijímal telefonické hovory studentů, kteří na základě pokynů kriminalistů oznamovali i nečekané návštěvy příbuzných.
Podle vyjádření Archivu bezpečnostních složek zveřejněná archiválie, z níž vycházejí informace o údajném udání, pochází z vyšetřovacího spisu, který zavedly bývalé bezpečnostní složky po zatčení Miroslava Dvořáčka a jeho vzetí do vazby 14. března 1950.
Skládá se z vyšetřovacího svazku a podsvazku, který obsahuje záznam ze 14. března 1950 o návštěvě Milana Kundery na oddělení národní bezpečnosti v Praze 6. Podle archivu je po porovnání vnějších znaků historického dokumentu vyloučeno, že by šlo o podvrh.
"Kundera může mít pravdu"
Na zveřejněném záznamu je podepsán příslušník bývalé bezpečnostní složky "Jar. Rosický". Podle Paškovy analýzy Rosického záznamu je zřejmé, že vznikl až poté, kdy měl údajně studující Kundera přijít s udáním. Vznikl až po večerní akci na koleji, při níž byl Dvořáček zatčen.
Pašek proto soudí, že si kriminalista mohl již dříve zapsat Kunderovy osobní údaje jako "předáka koleje", tedy osoby, s kterou budou v případě potřeby nadále jednat. A že tedy může mít pravdu Kundera, když popírá, že kohokoli udal, a tvrdí: "Jak se tam dostalo moje jméno, je jediná záhada, kterou neumím vysvětlit."
V uvedení jména předáka koleje na záznam nelze podle Paškovy zkušenosti spatřovat pochybení. "Naopak lepší jedna persona grata než tucet neurčitých přítomných, které ona stejně zastupuje, zvláště v době vyhotovení záznamu, kdy byla celá věc již stejně vyřízená," uvedl Pašek pro Právo.
Kundera tak podle něj vůbec nemusel přijít osobně na policejní úřadovnu a Dvořáčka udat. Mohl to udělat kdokoli jiný. Kundera informace, které zveřejnil Ústav pro studium totalitních režimů, již dříve označil za lež. Mluvčí ústavu ke svědectví iDNES.cz řekl: "My pracujeme na základě dokumentů a ty nikdo nezpochybnil."
