Premiér Petr Nečas a ministři zdravotnictví a obrany Leoš Heger a Alexandr Vondra den po jednání Bezpečnostní rady státu řešili, jak může armáda zmírnit dopady krize ve zdravotnictví.
LOGISTICKÁ PODPORA Premiér Petr Nečas. "Armáda má sanitní vozy, vrtulníky, letectvo. Přispěla by k rychlému přesunu pacientů mezi jednotlivými zařízeními, která 'pojedou'," říká premiér Petr Nečas. |
Medicínské kapacity umožní podle premiéra Petra Nečase operativní vznik chirurgicko-anesteziologických týmů nasazených v krajích podle potřeby.
"Jsou tu významné logistické kapacity, které umožní koncentraci pacientů v zařízeních, která 'pojedou' na plný výkon. Armáda má sanitní vozy, vrtulníky, letectvo. Přispěla by k rychlému přesunu mezi jednotlivými zařízeními," řekl premiér.
"Otevřeně říkáme, že to není žádné zázračné řešení. Že vše vyřeší armáda nebo že budeme budovat polní nemocnice, to jsme nikdy netvrdili ani omylem, o tom není nutno s námi polemizovat," rýpl si předseda vlády do stínového ministra zdravotnictví Davida Ratha, který se snaze zapojit vojáky vysmál jako neefektivní.
Lékařů-vojáků je 350. Pacienty mají dopravovat i letadla
Jak konkrétně by armáda pomohla, rozvinul ministr obrany Alexandr Vondra.
"Máme čtyři kamenné nemocnice - Ústřední vojenskou nemocnici a Ústav leteckého zdravotnictví v Praze, pak nemocnice v Brně a Olomouci. Kromě toho máme dvě polní nemocnice v Hradci Králové. Atestovaných lékařů - vojáků z povolání je 230, pomáhat jim může dalších 120, kteří jsou ve speciální přípravě," vypočetl.
TECHNIKA, CO JE K DISPOZICI Ministr obrany Alexandr Vondra "Vyčlenili jsme patnáct vrtulníků, sto sanitek a pro dopravu na delší vzdálenosti pět dopravních letadel," řekl ministr obrany Alexandr Vondra. |
Mnozí lékaři, kteří jsou zároveň vojáky z povolání - a dalších 450 lékařů, kteří pracují ve vojenských nemocnicích jako civilisté - už teď mají pacienty. Vojenské nemocnice totiž neslouží jen vojákům.
"V Ústřední vojenské nemocnici pracuje od 1. února krizový tým. Sleduje vývoj, připravuje se na případné krizové situace, které mohou nastat. Ve zvláštním režimu mohou být například personálně posílené služby, pozastaveno čerpání dovolených atd.," sdělila iDNES.cz mluvčí ÚVN Jitka Zinke.
Pro přepravu pacientů do špitálů, kde lékaři mají "volné ruce", armáda může nasadit leteckou i pozemní techniku. "Jsme připraveni vyčlenit pět vrtulníků rychlé záchranné služby, dále deset dopravních vrtulníků a pro dopravu na delších vzdálenostech pět dopravních letadel - tři L-410 a dvě 'anduly'," řekl Vondra.
Ministr dále zmínil sto vyčleněných sanitek a zapojení celkem tisíce vojáků včetně vojenské policie, která by mohla pomoci například s regulací dopravy. Zda bude pomoc armády nakonec nutná, ovšem jisté není - ministr zdravotnictví Leoš Heger nevzdává snahu se s odboráři dohodnout. (čtěte článek Nemocnice přežijí šest týdnů krize)
"REFORMA": ŽÁDNÉ DALŠÍ VRTULNÍKY, ZRUŠENÁ NEMOCNICE, ŠKRTYLze očekávat, že čeští vojáci - lékaři, ale i vojenští policisté, řidiči či piloti - pomohou řešit krizi ve zdravotnictví s plným nasazením. I vojenské zdravotnictví se nicméně v minulých letech stalo obětí stále se snižujícího rozpočtu pro armádu a jejího nekoncepčního rozvoje. Existoval například záměr posílit leteckou záchranářskou službu. Vycházel ze situace po vstupu ČR do NATO a po 11. září 2011. Zůstal na papíře. Zrušení se nevyhnula Vojenská nemocnice v Plzni (byla převedena pod fakultní nemocnici, nyní mají méně lůžek, než měly každá zvlášť). Plán na zrušení vojenské nemocnice v Brně se neuskutečnil. Dvě polní nemocnice dislokované v Hradci Králové hlásí připravenost. "Jsme expediční útvar, který je připraven kdykoli vyslat své odborníky kamkoli ve světě, mimo polární oblasti. Jsme flexibilní a umíme se přizpůsobit mnoha podmínkám," řekl před pár dny velitel základny plukovník Jan Österreicher. I jeho lidé se museli potýkat se škrty. Přišli o 70 tabulkových míst, základna nyní má 318členný personál. |
