"Ovšem takto divoce jsme změny neplánovali," říká mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň.
Tabulky, které MF DNES získala z ministerstva, ukazují, že některé nemocnice bývají přes rok vytížené třeba jen z poloviny. "To je velmi neefektivní," říká šéf správní rady VZP Marek Šnajdr.
Je to příklad třeba klatovské nemocnice, která je podle něj výrazně naddimenzovaná. Právě vytíženost, odborně obložnost, může být jedním z kritérií, kterým chce ministerstvo zdravotnictví posuzovat, které nemocnice zrušit či přeměnit na potřebnější – třeba na "eldéenky".
Ochromená Vysočina
Nemocnice už se na odchod lékařů chystají. Nejvíce jich odejde z nemocnice v Jihlavě, výpovědi tam podalo 67,5 procenta z nich. Protestem jsou výrazně zasažené také další nemocnice na Vysočině, což region ochromuje. I nejméně "zasažená", krajem spravovaná, nemocnice v Pelhřimově se potýká s nepříznivými čísly. Bude jí chybět víc než třetina lékařů.
Problém s výpověďmi v regionu nemá jediná nemocnice – soukromá v Mostištích u Velkého Meziříčí. Výpověď tam v rámci akce Děkujeme, odcházíme nedal ani jeden lékař. Pokud by se ale na Vysočině naplnily ty nejpesimističtější scénáře, tamní kapacity by nestačily. Pokud se proto neobnoví jednání mezi vládou a lékaři, přestanou nemocnice na Vysočině od pondělí 14. února přijímat pacienty na plánované operace.
Z Fakultní nemocnice v Ostravě neodchází nikdo. Už teď se proto připravuje na pomoc ostatním nemocnicím. "Chceme uvolnit oddělení, jako je třeba ortopedie, rehabilitace nebo kožní. Tam bychom se postarali o akutní pacienty," řekl ředitel Svatopluk Němeček. Podobně se budou chovat i další nemocnice.
