Nedávné sabotáže ropovodů Nord Stream v Baltském moři i kabelů důležitých pro provoz železniční dopravy v Německu vyvolaly otázky, jak lépe chránit unijní kritickou infrastrukturu. Přes Česko vede hustá síť ropovodů a plynovodů, přičemž kontrolu zabezpečuje třeba i helikoptéra. Podle bezpečnostního experta by však největší škody způsobil blackout, který by ovšem vyžadoval rozsáhlé útoky.
„Energetická kritická infrastruktura se může stát a stává se terčem sabotážních útoků v Evropské unii,“ potvrzuje Lukáš Tichý, odborník na energetickou bezpečnost z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. „Možným cílem teroristického útoku na energetický sektor v České republice mohou být zejména infrastruktura a objekty na povrchu země,“ míní Tichý.
A co je pro Česko největší hrozbou? Podle bezpečnostního experta Miroslava Mareše z Masarykovy univerzity je to dlouhodobý blackout, který je také v porovnání s přerušením dodávek plynu či ropy nejsnáze proveditelný, ovšem i tak by vyžadoval velkou přípravu. „Záleží na typu, intenzitě a množství útoků. Poškodit elektrické vedení je jednoduché, ale muselo by dojít k hromadným útokům na mnoha místech,“ uvádí.
Strategické zásoby ropy pro Česko na 90 dní jsou v areálu o rozloze 59 hektarů v Nelahozevsi. Ten skrývá 17 velkokapacitních ocelových zásobníků ropy patřících mezi největší svého druhu na světě.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel
