Server Neovlivní.cz v úterý napsal, že Hrad zvažuje vystavit klenoty netradičně ještě před nástupem nového prezidenta. „Chystá se to ještě před inaugurací nového prezidenta, ale drží se to ve velké tajnosti. Dokonce se to všechno řeší jen ústně,“ uvedl pro server zdroj z Hradu.
Žádný konkrétní termín ale Novák nepotvrdil a podotkl, že stanovení termínu je výlučně na hlavě státu. „Je třeba vyčkat, zda Kancelář prezidenta republiky zveřejní takové rozhodnutí,“ uvedl.
„Kancelář prezidenta republiky i Správa Pražského hradu se dlouhodobě připravují tak, aby byly schopny rozhodnutí prezidenta republiky vykonat,“ dodal Novák. Volby, z nichž vzejde nástupce prezidenta Miloše Zemana, se uskuteční v lednu příštího roku.
Ve čtvrtek Novák řekl, že české korunovační klenoty jsou jako mimořádný symbol české státnosti vystavovány při významných výročích. Jejich vystavení je náročnou logistickou a bezpečnostní operací.
„Kromě KPR a SPH jsou do ní zapojeny i Hradní stráž a Policie ČR. Konkrétní přípravy trvají měsíce, ale některé útvary se péčí o klenoty, jejich ochranou a případným vystavením zabývají kontinuálně,“ dodal.
O vystavení korunovačních klenotů žádal v červnu letošního roku primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib, který je jedním ze sedmi klíčníků. Už tehdy uvedl, že lidé z protokolu magistrátu se snaží s Hradem domluvit k této věci schůzku. V současné době však o takové akci nemá informace.
„Jako jeden z klíčníků jsem zatím nebyl Hradem kontaktován, nicméně rád podpořím všechny formy oslav konce Zemanovy éry,“ sdělil redakci iDNES.cz Zdeněk Hřib.
Klíče k části Svatovítského pokladu drží sedm představitelů státu, města a církve - prezident, premiér, předsedové obou komor Parlamentu, pražský primátor, pražský arcibiskup a děkan svatovítské kapituly. Vstupní dveře do těžko přístupné Korunní komory, které se nacházejí v kapli sv. Václava svatovítské katedrály, jsou opatřeny sedmi zámky. Klenoty jsou v trezorové skříni, která se odemyká stejnými klíči.
Významná výročí
Novák poznamenal, že v posledních desetiletích se ustálil pětiletý interval, kdy jsou korunovační klenoty vystavovány. Výjimkou byl rok 2016, kdy Zeman rozhodl o jejich vystavení u příležitosti 700 let od narození krále a císaře Karla IV.
Naposledy je pak lidé mohli vidět před pěti lety v lednu 2018, kdy byly vystaveny ve Vladislavském sále Pražského hradu na oslavu 100 let od vzniku Československa a 25 let od založení České republiky. Stalo se tak mezi prvním a druhým kolem tehdejších prezidentských voleb.
Klenoty bývají vystavovány v případě významných událostí. Někdejší prezident Václav Havel rozhodl o jejich zpřístupnění v roce 1993 krátce po vzniku České republiky a o pět let později v době 90. výročí založení Československa. Jeho nástupce Václav Klaus je nechal vystavit v létě 2003 u příležitosti výročí vzniku Československa a Česka a svého zvolení a v dubnu 2008 kvůli výročí vzniku Československa a svému opětovnému zvolení prezidentem.
Drahokamy z korunovačních klenotů? Původně korále na krk, říká odborník |
V květnu 2013 pak byly důvodem vystavení zvolení Zemana prezidentem a opět i výročí založení Československa a ČR. Příští rok se tak opět jako důvod výstavy nabízí obě výročí vzniku státu i volba prezidenta. Pokud budou klenoty vystaveny ještě za mandátu současné hlavy státu, Zeman o jejich zpřístupnění rozhodne již počtvrté, předchozí prezidenti tak učinili dvakrát.
Klenoty, mezi něž patří Svatováclavská koruna, královské žezlo a královské jablko, jsou uschovány v trezorové skříni Korunní komory svatovítské katedrály. Podle Nováka mohou být vystaveny pouze v areálu Pražského hradu.
V minulosti pro vystavení sloužila katedrála, Vladislavský sál, bazilika sv. Jiří nebo Plečnikova a Karlova síň. „Místo vystavení klenotů musí splňovat řadu přísných parametrů a musí být náležitě vybaveno. Prvořadá je samozřejmě bezpečnost klenotů, ale péče je věnována i pohybu a bezpečnosti návštěvníků nebo třeba klimatu,“ doplnil Novák.
| Datum vystavení | Místo vystavení |
|---|---|
| 22. září až 6. října 1929 | Katedrála sv. Víta |
| 25. až 30. října 1945 | Katedrála sv. Víta |
| 1. až 6. července 1955 | Katedrála sv. Víta |
| 23. května až 2. listopadu 1958 | Vladislavský sál |
| 26. října až 17. listopadu 1968 | Plečnikova síň |
| 2. až 25. května 1975 | Bazilika sv. Jiří |
| 26. června až 30. listopadu 1978 | Karlova síň |
| 29. ledna až 7. února 1993 | Karlova síň |
| 24. října až 1. listopadu 1998 | Karlova síň |
| 3. až 13. července 2003 | Karlova síň |
| 19. až 29. dubna 2008 | Vladislavský sál |
| 10. až 19. května 2013 | Vladislavský sál |
| 15. až 29. května 2016 | Vladislavský sál |
| 16. až 23. ledna 2018 | Vladislavský sál |
