V katedrále sv. Víta byly korunovační klenoty vystaveny naposledy v roce 1955. „Bude to poprvé po osmašedesáti letech, kdy bude navázáno na prvorepublikovou tradici. A stejnou tradici chceme zachovat i tím, že korunovační klenoty budou vystaveny v původní Gočárově vitríně,“ dodal vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář.
Vitrínu vytvořil známý český architekt Josef Gočár pro vůbec první výstavu korunovačních klenotů po vzniku Československa v roce 1929. Stěny vitríny jsou lepené z několika vrstev tvrzeného skla, a tak je neprůstřelná a téměř nerozbitná. Vitrína váží asi půl tuny. Přitom na minulou výstavu klenotů nechal Hrad zhotovit novou vitrínu.
S korunovačními klenoty budou vystaveny i relikvie sv. Václava, a to jeho lebka. Klenoty se z Korunní komory vyjmou 16. ledna a vrátí se do ní o týden později 23. ledna. V komoře se budou v mezičase dělat restaurátorské práce a průzkum. Výstavu doprovodí 22. ještě slavnostní bohoslužba s českými korunovačními klenoty na čestném místě.
V posledních desetiletích se ustálil pětiletý interval, kdy jsou korunovační klenoty vystavovány. Tradičně se tak děje u příležitosti výročí založení České republiky, kterou v roce 1993 začal prezident Václav Havel. Výjimkou byl rok 2016, kdy prezident Miloš Zeman rozhodl o vystavení klenotů k příležitosti 700 let od narození krále a císaře Karla IV.
Půjdete si prohlédnout české korunovační klenoty?
Během Zemanova prezidentství budou české korunovační klenoty vystaveny již počtvrté. Předchozí prezidenti měli tu čest jen dvakrát. Naposledy je lidé vidět před pěti lety v lednu 2018, kdy byly vystaveny ve Vladislavském sále Pražského hradu na oslavu 100 let od vzniku Československa a 25 let od založení České republiky. Tehdy byly vystaveny v nově zhotovené vitríně.
Bádání kolem trnu z Ježíšovy koruny nekončí
Na pondělní tiskové konferenci byly představeny také výsledky říjnového průzkumu Svatováclavské koruny. Odpovědět měl na otázku, zda do křížku na jejím vrcholu byl umístěn trn z údajné Kristovy trnové koruny. Legendu, která korunu provází, má dokládat latinský nápis na koruně Hic est spina de corona Domini (Zde je trn z koruny Páně).
Podle šéfa hradních památkářů Petra Kroupy byla v roce 2003 prozkoumána kamej na křížku koruny a bylo zjištěno, že dutina v ní je prázdná. Spekulovalo se proto poté, že se trn ztratil. Nyní odborníci pomocí přenosného rentgenu ověřili, že další dutina je ve dně kříže.
„Zvolená metoda rentgenového záření neumožňuje přímé potvrzení organické hmoty, tedy samotného trnu uvnitř schránky,“ řekl Kroupa. Neexistují ale podle něj žádné indicie, že by s nohou kříže bylo po zhotovení koruny manipulováno. „Tudíž nepochybujeme o přítomnosti trnu ve schránce, kam byl vložen při zhotovení koruny, jak o tom informuje latinský nápis,“ doplnil. Více informací by mohl přinést další průzkum v budoucnu, který nevyloučil.
Koruna nese 96 drahokamů
Klenoty, jsou dlouhodobě uschovány v relikviáři v Korunní komoře v kapli svatého Václava ve svatovítské katedrále, ke kterému má klíč sedm klíčníků. Těmi jsou prezident a premiér, předsedové obou komor Parlamentu, pražský arcibiskup, probošt svatovítské kapituly a pražský primátor.
České korunovační klenoty sloužily jako odznaky vlády a moci českých králů. Souprava zahrnuje Svatováclavskou korunu, královské žezlo, královské jablko, kožená pouzdra na ně, podušku pod korunu a korunovační plášť s doplňky. Svatováclavskou korunu nechal v roce 1346 zhotovit Karel IV. pro svou korunovaci českým králem v dalším roce.
Drahokamy z korunovačních klenotů? Původně korále na krk, říká odborník |
Svatováclavská koruna měla od počátku charakter veřejnoprávní. Nebyla osobním majetkem krále, ale patřila celé zemi prostřednictvím jejího nebeského patrona. Stala se vtělením české státnosti a po staletí udržovala vědomí o svébytnosti českého království mezi ostatními evropskými státy.
Ač korunovační klenoty vlivem historických okolností měnily místo svého uložení, do Prahy se vždy vracely na korunovaci. Svatováclavská koruna byla naposledy použita ke svému účelu při korunovaci Ferdinanda V. v roce 1836.
Koruna je zhotovena ze zlata a obsahuje 96 drahokamů velkých rozměrů, většinou velmi vzácných. Do koruny byly doplňovány po celou dobu života Karla IV. tak, jak je císař postupně získával. Rozmístění drahokamů má hlubokou symboliku, kterou dnes podle odborníků už nelze zcela přesně rozklíčovat.
15. ledna 2018 |
