Nejhorší na neviditelném nepříteli je jeho zdánlivá všudypřítomnost. Kde mohou být stopy koronaviru? Je skutečně tolik nebezpečná kovová klika? Madlo v MHD? Peníze? Jídlo? „Doporučujeme dezinfikovat nákupní košíky, stejně tak kliky, madla, dveře – a to alespoň jednou za hodinu,“ vyhlásil včera šéf Ústředního krizového štábu Roman Prymula. Má k tomu už dost vědeckých podkladů.
Především novou studii Národního ústavu zdraví USA, narychlo vypracovanou přímo pro americkou vládu. Odborníci zkoumali, jak se koronavirus chová, a to především v „sekundárním“ šíření, tedy nikoliv v případech přenosu z člověka na člověka, ale právě v „přilepení“ viru na površích.
Na začátek jedna dobrá zpráva: první odborné odhady spekulovaly o tom, že se koronavirus SARS-CoV-2 udrží na některých místech až 28 dní. To vědci nyní popřeli. Maximum jsou – nejspíš – tři dny.
Jak dlouho se udrží koronavirus na povrchu v ideálních podmínkách
Plast, dřevo, kov
Dat je stále málo, je to pořád trochu věštění, ale ona studie amerického Národního ústavu zdraví a mnoha odborných pracovišť a univerzit, naznačuje (a potvrzuje prvotní rychlostudie), že nejrizikovějšími materiály jsou plast, dřevo a kov. Tedy hladké plochy.
Výzkum je dělaný v laboratorních podmínkách, ještě není odborně zrecenzovaný. Ale podle Prymuly se mu dá věřit. „Vznikají první opravdu vědecké studie. My jsme přijali rovněž opatření, která se týkají možnosti nákazy aerosolem, tedy nákazy vzduchem,“ uvedl. Některé studie tvrdí, že vir vydrží ve vzduchu jen třicet minut, nejnovější je upravuje. „Formou aerosolu přežívá koronavirus až tři hodiny,“ konstatuje Prymula. Existuje tedy, byť malé, riziko se nakazit třeba skrz ventilaci.
„Co se týká kovů, například na oceli, používané třeba při výrobě příborů, je to 24 hodin,“ dodává Prymula s tím, že nejhorší jsou zmiňované hladké povrchy.
Trik proti koronaviru, který má smysl. Myjte si ruce dokonale jako profík |
V čistě teoretických modelových situacích vydrží koronavirus dle expertů třeba na kovové klice až tři dny, stejně jako na plastovém madle v MHD. Podobně dlouho se udrží virové kapky třeba na dřevěném stole v restauraci. Na kartónu „přežijí“ 24 hodin, takže i po přebírání věci z „bezpečného“ e-shopu je dobré si jednoduše umýt ruce. „Ale konkrétně u kartonu prosíme interpretovat výsledky testování opatrně, protože nebyly tak průkazné,“ dodává studie. „Teoreticky se 24hodinová lhůta může týkat i peněz,“ dodává Prymula.
Zároveň je nutné zdůraznit, že záleží na mnoha dalších vlivech – především na teplotě (čím vyšší, tím horší pro koronavirus) a také na slunečním záření (paprsky kontaminovaná místa rychle „čistí“). „Obecně u všech koronavirů platí, že při teplotě mezi 30 a 40 stupni Celsia jejich schopnost přežívat výrazně klesá,“ říká Petra Nekvapilová ze Státního zdravotnického ústavu. Starší výzkum čínských vědců pak konstatuje, že ideální podmínky pro koronavirus jsou v teplotách kolem osmi stupňů.
Přenos kontaktem je tak momentálně velkým rizikem především ve venkovních prostorech. Stačí, aby nakažený člověk zakašlal do ruky a pak se dotkl kliky, třeba od vchodu na poštu. Následně se jí dotknete i vy. A hrozí, že nákazu chytíte.
Proto celý svět opakuje stále dokola: mýt si ruce, dezinfikovat, dodržovat hygienu. Samozřejmě to neznamená, že každá klika na dveřích nebo madla ve většině autobusů přenášejí smrtelnou nemoc.
Je jídlo riziko?
Přední čeští epidemiologové Ladislav Machala s Jiřím Benešem z pražské Bulovky napsali rozsáhlý manuál pro veřejnost, který je na internetu volně k dispozici. Přenos kontaktem považují za velmi častý způsob šíření nákazy. „Sekrety z nosu, úst a dýchacích cest nemocného, včetně slz, obsahují virus, který v zaschlém sekretu přetrvává na površích předmětů různě dlouhou dobu,“ uvádějí s tím, že na pokožce rukou vydrží virus řádově desítky minut. „Na povrchu kapesníků, ale i na držadlech v dopravních prostředcích, na tlačítkách, klávesnicích počítačů a dalších často dotýkaných předmětech může vir přežívat několik dnů,“ dodávají.
Epidemie koronaviru |
Zdravý člověk nejprve kontaminuje ruce dotykem znečištěného předmětu a pak si rukama zanese infekci do nosu, úst nebo očí.
I proto situace eskaluje už do takových skoro až bizarností, kdy odborníci doporučují, aby si člověk v současné době co nejméně sahal na obličej. Jak řekla pro Guardian profesorka Catherine Bellingová z Northwestern University Feinberg School of Medicine: „Poté, co si opravdu dobře umyjete ruce, dotkněte se kousku syrové cibule. Pak si skutečně všimnete, když se dotknete tváře,“ nabádá.
„Ano, může to být trochu nespolečenské, ale je to dobrý způsob, jak se naučit nedotýkat obličeje,“ vysvětluje.
Naopak měkké materiály jako třeba oblečení, společně s jídlem, představují malé riziko. Co se týče potravin, sešlo se hned několik odborných názorů, které popírají, že by se přes jídlo mohl virus přenášet. Kromě vědeckých studií to třeba potvrdil už minulý týden i Evropský úřad pro bezpečnost potravin.
