Na jaře loňského roku, kdy probíhalo první šetření České školní inspekce, byl počet žáků, kteří se neúčastnili online vyučování, odhadovaný na 250 tisíc, škola s nimi však i tak komunikovala. V letošním roce je jich na 50 tisíc. Na online vyučování nebyli žáci třeba i z technických důvodů. Školy v takových případech volily například cestu pracovních listů a učení, které si rodiče či děti mohli vyzvednout ve škole.
„Přibližně 10 500 žáků je úplně mimo vzdělávací systém za uplynulé pololetí tohoto školního roku. Ta situace se nijak významně nezměnila a počet přes 10 tisíc žáků můžeme považovat spíš za tu spodní hranici kvalifikovaného odhadu,“ řekl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Důvodem je hlavně dlouhotrvající distanční výuka, zhoršující se rodinné podmínky, které ovlivňují míru zapojení žáků do vzdělávacího systému a také to, že školy už vyčerpaly všechny možnosti navázání kontaktu s těmito žáky. „Tam je velmi nutná spolupráce s dalšími institucemi, které spadají pod jiné rezorty a ten koordinovaný přístup zejména k těmto žákům je nutný,“ dodal ústřední školní inspektor.
Kromě špatného rodinného zázemí je důvodem pro vyhýbání se výuce podle České školní inspekce i malá motivace ke vzdělání. Chybějící motivaci potvrzují i další průzkumy.
„Při účasti na distanční výuce je potřeba rozlišovat dvě kategorie – ti, co byli na jaře úplně mimo vzdělávání a jsou i nyní, a ti, co na jaře nebyli online, ale škola s nimi komunikovala a vzdělávala je jinými cestami. Nyní je těch, co online nejsou, násobně méně,“ říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
„Většinou jde o starší žáky, jejichž vzdělávání je náročné i při prezenční výuce. Tato situace bohužel stále rozevírá vzdělanostní nůžky mezi žáky, kteří mají silnější a slabší zázemí. Z našeho zjištění ovšem jednoznačně plyne, že tam, kde školy hledají cesty, jak žáky vzdělávat, se to v mnoha případech i přes nepříznivé socioekonomické zázemí těchto žáků nakonec podaří, byť třeba ne v plné míře,“ popisuje tématická zpráva inspektorů.
Více učitelů je pro redukci učiva
Někteří učitelé během výuky na dálku změnili názor na redukci učiva. Pro omezení vzdělávacího obsahu je o čtvrtinu více pedagogů a o pětinu přibylo těch, kteří začali využívat vedle známek i slovního hodnocení. Problémem bylo na jaře i takzvané překlápění rozvrhů, které ministerstvo školství nedoporučovalo. Během roku se podle dat České školní inspekce snížil podíl škol, kde se učilo podle běžného rozvrhu.
Kvůli výuce na dálku zjednodušilo nebo vypustilo část učiva například na druhém stupni základních škol v září 27 procent učitelů a v únoru 36 procent pedagogů. Pro redukci celkového vzdělávacího obsahu se v září vyslovilo 15 procent vyučujících a v únoru zhruba 21 procent.
Distanční výuka je lepší než na jaře, říká průzkum. Dětem ale chybí motivace |
Při výuce na dálku se učitelé zlepšili v používání počítačů i dalších digitálních kompetencích. Jedním z častých problémů, které se během hodin objevoval, byly vypnuté kamery. Například na gymnáziích nemá podle inspekce zapnutou kameru ani učitel ve 40 procentech online hodin.
Některé školy podle inspektorů překvapilo, že se na podzim opět přešlo na distanční výuku. Menší část škol čekala, že se situace zlepší, a přecházela na online distanční výuku až po delší době. „V některých případech v listopadu 2020, v některých až v lednu 2021, v ojedinělých případech dokonce až od začátku 2. pololetí v únoru 2021,“ vyjmenovává tématická zpráva České školní inspekce.
Zpravidla za tím stálo nekvalitní vedení, které čekalo, že se epidemická situace zlepší a organizace výuky přes internet nebude nutná, vysvětlil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Lepší organizace výuky a asistenti pedagoga
Hlavní roli během distanční výuky hrají děti a učitelé. Na druhém stupni základní školy i na střední škole se pak ukázala podle inspektorů důležitost třídních učitelů a ti se do distančního vzdělávání podle zprávy zapojovali oproti loňsku více. Zlepšení je také vidět u organizace hodin.
Na jaře loňského roku podle inspektorů zhruba třetina ředitelů škol rozhodně svou koordinační a řídicí roli v oblasti poskytování distančního vzdělávání neplnila úspěšně. Letos se ale situace výrazněji zlepšila a podle České školní inspekce méně než desetina ředitelů škol nedokáže výuku na dálku přiměřeně zorganizovat, aby byla pro žáky přínosná.
Zásadní je na distanční výuce technika, která v loňském roce nebyla valná. Finanční podpora ze strany ministerstva školství podle inspektorů situaci ulehčily a zvýšily se i dovednosti samotných učitelů. „Vzhledem k tomu, že téměř všechny školy realizovaly online distanční výuku, je výrazné zvýšení digitálních kompetencí jedním z velmi pozitivních dopadů jinak komplikované pandemické situace,“ popisuje zpráva.
Prevence přes obrazovku nestačí, distanční výuku si děti ponesou dlouho |
Výrazněji vzrostly také počty individuálních konzultací ze strany učitelů a současně ve velké míře využívají školy asistenty pedagoga. Aktuální zjištění inspekce vychází z jejích různých aktivit v základních a středních školách od září do konce února s důrazem na 3 539 kontrol v online hodinách a rozhovory s 3 154 učiteli z 385 základních a středních škol letos v lednu a únoru.
První průzkum související s přechodem škol na výuku na dálku dělala inspekce začátkem loňského dubna, a to formou telefonických rozhovorů s řediteli zhruba pět tisíc škol.
