Leden 2010. Řádné parlamentní volby (ty předčasné se nakonec z důvodu Paroubkova názorového veletoče nekonaly) jsou za pět měsíců. Ale teď jsou preference jiné: ČSSD 28,7 procenta, ODS 20,9.
Nekonečné čekání na volby Topolánkově straně na rozdíl od ČSSD ublížilo.
Poslední záchrana ODS:zbavit se černých duší, sporů a "srovnat" Prahu |
Jak je to možné? Po celou tu dobu jsou přece obě strany mimo vládu, respektive prostřednictvím různých nastrčených ministrů typu Barták (obrana) či Kohout (zahraniční věci) mají na Fischerův kabinet vliv úplně stejný.
Tak proč vidině volebního vítězství už i sami občanští demokraté začali říkat filmovou řečí Mission: Impossible (Nesplnitelná mise)?
Odpověď se sama nabízí: ODS udělala v posledních měsících dost pro to, aby její prestiž padala strmě dolů. Nebo lépe řečeno: neudělala vůbec nic, aby se udržela nahoře.
Ano, ve srovnání s populistickými sliby sociálních demokratů o rozdávání dalších dávek, důchodů a rušení zdravotnických poplatků je ODS jako pravicová strana v jasné nevýhodě. Necílí na nižší pudy, které rezonují u větší části společnosti.
Neslibuje, co komu přisype do peněženky. Prostě to od ní její voliči nečekají. Čekají něco jiného: srozumitelný program, jak nastartovat ekonomický růst, jak zatočit s korupcí, jak chránit vydobytou svobodu, jak mluvit lidem do života jen v nejnutnější míře.
To vše prosazováno lidmi, kterým se dá věřit.
ODS však má dva problémy: srozumitelný program chybí a důvěryhodných lídrů se také nedostává.
Stranu vede cholerik Topolánek, který už jako by to vzdával – oznámil, že nevyhrajeli volby, z politiky mizí.
Volební strategii vymýšlí Ivan Langer, nejzprofanovanější ze všech politiků ODS.
Má tedy u voličů vyvolávat sympatie Petr Gandalovič, který se do vedení strany dostal díky divokým praktikám severočeských "velrybářů"?
Je zárukou spolehlivosti Pavel Bém kroutící se jako had, má-li mluvit o své odpovědnosti v kauze Opencard?
A co třeba poslanec Marek Benda, který proslul bojem za náhubkový zákon stejně jako obrovským řádkováním na svém počítači, když si zařizoval „doktorát“ na plzeňských právech?
Jistě, v ODS jsou i čestní lidé, kteří žádné škraloupy nemají.
Ale smůla – nejsou vidět.
Vypadá to, že si strana o volební debakl jako o jistou formu očistce přímo koleduje.
Teď se může upínat jen k jediné naději, která by ji mohla před volebním propadákem zachránit: voliči jí naházejí hlasy čistě jen z obavy z Paroubkova volebního vítězství.
V roce 2006 jsem to udělal také tak. Ale letos do toho nejdu.
