Jaká témata na klimatické konferenci OSN ve skotském Glasgow jsou podle vás zásadní?
Důležité je, že se ke klimatickým závazkům přidávají i země, které dosud neměly nějaký konkrétnější plán, jako například Indie. To myslím, že předchází argumentu, že Evropa dělá hodně a ostatní nedělají nic. Ukazuje se, že ostatní už také něco dělají, nebo to alespoň plánují.
Je podstatné vědět, že v tom nejsme sami. Země se navíc zavázaly k tomu, že do roku 2030 zastaví odlesňování. Lesy výrazně přispívají k pohlcování skleníkových plynů a čím méně budeme kácet, tím to pro klima bude lepší.
Očekáváte, že na summitu padne něco zásadního?
Jednotlivé politické vyjádření a závazky bude potřeba implementovat do konkrétních dohod. To znamená, že vše bude muset mít sepsáno na papíře a schváleno a podepsáno signatáři Pařížské dohody. Jedna věc je, co řekne politik jako názor, druhá věc pak je, co se objeví na papíře. Během dvou týdnů se bude jednat o tom, aby se z příslibů staly konkrétní dohody. Zajímavé bude také sledovat, zda se k závazkům nepřipojí země, které stojí trochu opodál a zatím své plány nepředstavily.
Událost dneKaždý den se děje něco významného. Portál iDNES.cz vybírá to nejzajímavější a ptá se přímo aktérů. Každý den nabízí rozhovor z míst, kde události ovlivňují svět kolem nás. V několika otázkách, jasně, stručně, výstižně. |
Chybí na konferenci nějaké podstatné téma?
U většiny summitů se jako nedostatek vidí to, že se jednání vedou hodně uzavřeně mezi jednotlivými zeměmi a jejich delegáty, a nejsou k nim přizvány další skupiny lidí, ať už experti nebo lidé, kterých se problém dotýká, například zástupci organizací tichomořských ostrovů.
Bylo by dobré dělat jednání trochu otevřenější, protože se ukazuje, že lobbisté si k jednání vždy nějakou cestu najdou, ale ti, na které klimatická krize dopadá přímo, mají cestu složitější.
Zaujalo vás nějaké konkrétní vystoupení?
Pozitivně mě zaujalo, že spousta zemí bere summit jako příležitost. Zajímavé bylo sledovat, jak premiér Andrej Babiš mluvil na jednu stranu negativně o řešení klimatických změn, a přitom těsně před ním vystoupil premiér Izraele Naftali Bennet, který to stejné vidí jako příležitost. Poukazoval na historii Izraele, kde jsou součástí hlavního průmyslu inovace v oblasti vody, zároveň chce být Izrael i lídrem klimatických opatření. Je vidět, že země si dokážou najít v debatách o klimatu svou příležitost, a je škoda, že Česká republika to ústy premiéra Babiše nedokáže.
Organizace Greenpeace ocenila apel britského premiéra Borise Johnsona na okamžitou akci pro ochranu klimatu, zároveň ho ale obvinila z pokrytectví. Udržují si v tomto ohledu zadní vrátka i ostatní světoví lídři?
Jak se říká, ďábel je v detailu. Na jedné straně je dobré, že jednotlivé země mají konkrétní plány, jak změn dosáhnout. Na straně druhé je potřeba hodnotit a sledovat jednotlivé kroky, které k naplnění těchto cílů mají vést. Pokud se kroky od toho, co navenek slibují, odchylují, pak je na místě kritika. Některé sliby mohou vést ve výsledku opačným směrem, a to je samozřejmě špatně.
V médiích zazněla i kritika toho, že bylo na summit vypraveno až 400 soukromých letadel, chyběl také bezbariérový přístup. Co si o tom myslíte?
Bezbariérový přístup by měl být samozřejmostí, je obrovská chyba, že jej pořadatelé nezajistili. S kritikou dopravy soukromými letadly souhlasím, ale je třeba dodat, že je mnoho politiků, lídrů a vyjednávačů, kteří na summit dorazili pozemní dopravou, protože je pro ně důležité ukazovat, že jejich činy jsou v souladu s tím, co chtějí. Kolegové europoslanci z mé frakce na summit dorazili vlakem. Je tedy podstatné rozlišovat mezi těmi, kteří si uvědomují i tu symbolickou rovinu toho, že není možné hlásat záchranu klimatu, a zároveň k ní nepřispívat.
V roce 2019 jsme měli o 37% nižší emise, než v roce 1990, řekl Babiš:
1. listopadu 2021 |
