Mezi omilostněnými je například Olexandr Taranov, kterému hrozilo, že bude muset opustit Česko, přestože tady má českou manželku a letos v lednu se jim narodilo dítě.
Taranov se v letech 2002 až 2004 v Česku zdržoval neoprávněně, za což dostal tříleté vyhoštění. "Odsouzený má v Česku pracovní a sociální zázemí," vysvětlil milost prezident.
Z podobných důvodů se Klaus "slitoval" i nad Vietnamkou Hong Hanh Mai. Ta porušila zákon, když pobývala v Česku i přesto, že byla na tři roky ze země vyhoštěna. Klaus ji podle svých slov udělil milost "v zájmu sloučení rodiny, protože paní Mai je matkou dvouletého syna, který se jí a jejímu českému partnerovi narodil v České republice."
Dalším dvěma ženám vyhověl prezident kvůli jejich zdraví. Obě jsou vážně nemocné, přitom nespáchaly nijak vážné trestné činy.
Andrea Špronglová měla jít do vězení kvůli tomu, že nesplácela částku dvanácti tisíc korun. Když si tyto peníze půjčovala, neřekla pravdu o svém příjmu. Nyní ale už škodu uhradila. Prezident vzal ohled na její zdravotní stav i na to, že se sama stará o dvě malé děti.
V případě Olgy Douděrové prezident nařídil, aby se v trestním stíhání nepokračovalo. Pětasedmdesátiletá majitelka domu bránila nájemci nebytových prostor, aby tyto prostory užíval. Přitom uzavřela další nájemní smlouvu. Soud jí zatím v nepravomocném rozsudku uložil podmíněný dvanáctiměsíční trest se zkušební lhůtou na dva roky.
"Prezident vzal v úvahu vysoký věk paní Douděrové a přihlédl také k jejímu vážnému zdravotnímu stavu, který podle znaleckých posudků ani neumožňuje, aby se náležitým způsobem účastnila hlavního líčení v odvolacím řízení," stojí v odůvodnění milosti.
Posledním z pětice omilostněných je Polák Bogdan Wojde. Tento cizinec převezl v roce 1986 z Polska do tehdejšího Československa zboží a neproclil ho - škoda byla vyčíslena na 15 885 korun československých.
Bogdan Wojde byl souzen, dostal rok vězení a poté byl vyhoštěn. Právě kvůli tomuto vyhoštění nemohl do Česka, což mu značně komplikovalo práci. Z Polska totiž jezdí pracovat do Rakouska.
Z vyjádření Hradu vyplývá, že prezident přihlédl k faktu, "že se trestného činu dopustil před dvaceti lety, kdy ještě mohl být trest vyhoštění ukládán na dobu neurčitou."
