V době husitských válek zahrada značně utrpěla a nakonec byla rozparcelovaná mezi soukromé majitele. Právě podle nich se v minulosti nazývala Pytlíkovská nebo Flavínovská. Změna nastala až v roce 1655, kdy pozemky vykoupil a opětovně zcelil císař Ferdinand III., aby je poté daroval řádu bosých karmelitánek k vybudování kláštera.
V 17. století byl také celý prostor uzavřen arkádovou zdí a postavena byla kaple svatého Eliáše v podobě krápníkové jeskyně s nástropními malbami ze života světce. Zahrada sloužila klášteru až do roku 1782. Karmelitky v ní vysázely lipovou alej a pěstovaly tam množství ovocných stromů. Kouzlo zahrady umocňovaly i nádoby s pomerančovými stromky, které byly po zahradě rozmisťovány. Řád nakonec uvolnil tento objekt pro řád anglických panen, které sem přišly počátkem osmdesátých let 18. století.
Výčet majitelů zahrady se však ani v dalších stoletích nezastavil. Za první republiky - v roce 1921 - získalo klášterní komplex ministerstvo financí. Veřejnosti však byla zahrada zpřístupněná až po druhé světové válce, v roce 1954. Od té doby je častým cílem procházek Pražanů, kteří tady mohou obdivovat nejen některé zajímavé dřeviny, jako je například jinan dvoulaločný, anebo některé dnes už nepěstované druhy ovocných stromů.
Zájem návštěvníků patří i malým kapličkám, které byly v parku postaveny. Jsou zasvěceny svaté Terezii, Janu Nepomuckému a už zmíněnému svatému Eliášovi. Dnešní název po herci Národního divadla Eduardu Vojanovi dostala zahrada v roce 1954. Do sadů mohou pouze chodci, zakázán je vstup psům a cyklistům. V létě je zahrada otevřena od osmi do devatenácti hodin, v zimě jen do dvanácti.
Celkovou prohlídku Vojanových sadů spojenou s procházkou po okolí pořádá Pražská informační služba v sobotu 7. července. Sraz je ve 14.00 hodin v atriu stanice metra A Malostranská. Vstup 30 Kč.
Program dalších procházek v tomto týdnu: |
úterý 3. července - Kolem Hostivických rybníků sobota 7. července - Z Nebušic k Dubovému mlýnu neděle 8. července - Prokopská pouť |