Černochův případ je typický, do podobné situace se ročně dostávají tisíce lidí. Utrpí vážná zranění při nehodě, za kterou nemohou, ale pojišťovny jim za to vyplatí jen malou částku.
"Ta nehoda výrazně zasáhla do mého života. Dlouhou dobu jsem nemohl koncertovat a stále ještě musím některé nabídky odmítat, protože třeba v chladnějším počasí nemůžu kvůli trvajícím zdravotním potížím zpívat."
Právě tak popisuje Karel Černoch situaci po havárii, která se stala před dvěma lety na dálnici mezi Brnem a Prahou. A to měl ještě štěstí. V autě, kterým jel z olomouckého koncertu domů do Prahy, seděl také třiadvacetiletý zpěvák Patrik Stoklasa. Ten na následky těžkých zranění po několika dnech zemřel v nemocnici.
Černoch se už k havárii nechce příliš vracet, ale říká, že se po ní potýkal s řadou problémů. "Sice jsem se dal pomalu dohromady, ale kvůli stálým potížím s nohou, kterou jsem si při havárii zlomil, jsem nemohl jezdit na delší cesty. Problémy s krční páteří mám pořád," řekl.
"V té situaci může být každý"
Rozhodl se proto ke kroku, k němuž se odhodlává stále víc lidí. Obrátil se na soud se žalobou. Dožaduje se v ní, aby mu pojišťovna, u které bylo pojištěné havarované auto, vyplatila čtyřmilionové odškodnění. Podle stávajícího zákona by mu náleželo jen několik desítek tisíc.
"Nechci, aby to bylo brané, že od pojišťovny chci za každou cenu získat tak vysokou částku. Ale ta havárie silně zasáhla do mého života a negativně ho ovlivnila," uvedl zpěvák. "A do stejné situace se navíc může dostat každý," dodal zpěvák.
Pražský obvodní soud se k jeho případu dostane v příštích týdnech. A zpěvák má velkou šanci, že uspěje. Kauzu má na starosti místopředseda soudu Jaromír Jirsa, který sám před rokem požádal Ústavní soud o zrušení části zákona, podle níž se nyní výše odškodnění vypočítává.
"Částky uvedené ve vyhlášce jsou směšné. Třeba za úplnou ztrátu zraku by měl poškozený dostat jen 360 tisíc korun," řekl Jirsa.
Podobný názor jako on mají i další soudci a právníci. Podle nich by bylo spravedlivější, kdyby neexistoval žádný úředně stanovený limit. "Klidně bych dal větší volnost soudu. Navíc vyhláška, která částky za zranění obsahuje, je z jistého pohledu diskriminační," míní právník specializující se na zdravotnictví, Jakub Uher.
"Za ztrátu prsu ve dvaceti letech má žena nárok na několikanásobně vyšší částku než za ztrátu prsu v padesáti, což je podle mě věková diskriminace," dodal.
O nízkých částkách za zranění mluví i mluvčí Okresního soudu v Kolíně Alena Horáčková. "Výše odškodnění se sice nedávno zvýšila, pořád to ale není dost," řekla. "Na druhou stranu může každý soudce rozhodnout, zda to odškodnění mimořádně nenavýší," dodala.
Soudci: Dejte nám volnost
Horáčková tím naráží na případy, kterých postupně přibývá. Soudci začínají víc uznávat, že vyhláškou dané odškodnění je velmi nízké, a tak rozhodnou, že pojišťovny zaplatí i několikanásobně víc. Například loni v listopadu "přiklepli" muži, který přišel v zaměstnání o obě nohy, odškodnění 1,7 milionu korun, byť měl dostat podle zákona jen sto tisíc.
"Možnost navýšit odškodnění existuje, ale je komplikovaná. Lepší by bylo, kdybychom měli úplnou volnost a nesvazovala nás nějaká vyhláška," řekl Jirsa.
O úpravě mluví paradoxně i některé pojišťovny, byť by to pro ně znamenalo vyšší výdaje. "V porovnání se západní Evropou jsme v odškodňování opravdu hluboko pod standardem. Ale týká se to jen lidského zdraví, u odškodňování za poškození vozidel už na evropské úrovni jsme. Mělo by se to určitě srovnat," řekl mluvčí Kooperativy Marek Vích.
