Přestože se podle demografického vývoje dalo dlouho dopředu vyčíst, že české střední školy čeká nápor nových uchazečů, strhla se loni lavina až ve chvíli, kdy se na vysněnou školu nedostali ani premianti základních škol. Zděšení zavládlo především v Praze, na jejíž školy se hlásili i Středočeši, a podobný scénář odborníci očekávají i letos.
„Dcera to obrečela, cítí neúspěch. Poctivě se připravovala, záleželo jí na tom, aby měla dobré známky, zkoušky od Cermatu trénovala. Je jedničkářka, v celostátním procentuálním vyjádření skončila v testech od Cermatu nad průměrem, přesto se v přijímacím řízení ocitla hodně pod čarou,“ popisovala loni v červnu pro iDNES.cz Pavla S. z Prahy, jejíž celou totožnost redakce zná.
Rodiče marně hledají střední školy pro děti, na pracáku končí i premianti |
Během dvou měsíců spolu s dcerou obvolaly přes dvacet škol, úspěšné byly až začátkem prázdnin, hrozila ale i varianta, že by dojížděla na školu například do Kolína nebo do Příbrami.
„Gymnázium šťastný život nezaručí“
Dlouho dopředu odborníci na školství varovali, že podobná situace nastane i letos. Podle mluvčí Cermatu Jany Patákové tomu tak ale být nemusí. Důležité je, aby rodiče s žáky pečlivě zvážili možnosti a schopnosti dětí. „Vždy je to pouze o výběru školy, o ambicích dětí a rodičů. A také o ochotě do školy dojíždět,“ říká Patáková s tím, že kapacita maturitních oborů je asi o deset procent vyšší, než je počet všech zájemců.
Ze statistiky, kterou redakci iDNES.cz poskytla, vyplývá, že na budoucí středoškoláky čeká 118 518 míst v prvních ročnících maturitních oborů, dalších sto tisíc jich je nematuritních. Podle dat ministerstva školství by pak základní školy mělo letos opouštět celkem 106 339 deváťáků.
| Volných míst na čtyřletých gymnáziích | 20 210 |
| Volných míst na středních odborných školách | 98 308 |
| Končících deváťáků celkem | 106 339 |
| Rozdíl | +12 179 |
| Zdroj: Cermat a MŠMT | |
Kromě toho Patáková poukazuje na skutečnost, že v Česku existuje mnoho kvalitních škol, a tak není nutné vždy chodit jen na gymnázium.
„Jedná se zejména o školy technického charakteru, převážně s přesahem do IT. Tyto školy, a nejsou to jen soukromé, studenty připraví mnohem lépe na budoucí profese než většina gymnázií. Z takové školy odcházejí studenti schopni zvládnout vysokou školu, zároveň jsou rovnou zaměstnatelní,“ vyjmenovává výhody odborných škol. Mezi ty se například řadí lycea, průmyslové, umělecké či obchodní školy.
Stlučená nástěnka a stavba robota přivádí děti k řemeslům. Někdy to odnese prst |
Za pravdu jí dává i student prvního ročníku VŠB Technické univerzity Ostrava Jan Maroušek. Vystudoval střední odbornou školu stavební, a ve svém oboru pokračuje i na univerzitě. „Na škole nás učili věci s přesahem tak, abychom byli na Báňskou připravení. Zato gymnazisté se místy nechytají. Netýká se to jen odborných předmětů, problémy jim často dělá i matika,“ říká.
A Patáková doplňuje: „Mít gymnázium ještě neznamená být v životě úspěšný. Důležité je s dětmi mluvit, zjistit, jakým směrem by se chtěly vydat. Umožnit jim, aby se samy rozhodly a měly radost ze studia.“
Kam se hlásí vaše dítě?
V Praze i dalších velkých městech v minulém roce vznikla za podpory hospodářské komory takzvané Polytechnická hnízda. Žáci základních škol, povětšinou osmáci či deváťáci, spolu s učiteli dochází na odborné střední školy, kde tyto dílny mají. V rámci dopoledne se naučí vyrobit si něco ze dřeva, naprogramovat autíčko na dálkové ovládání, pracovat s 3D tiskárnou nebo uvařit něco ve špičkově vybavené kuchyni.
Udělat pyré a nádivku. Deváťáci si vyzkoušeli, jak vypadá den na učilišti |
„Děláme to proto, aby se děti, které žijí v Praze, s obory seznámily. Převážná část z nich žije v bytě. Proto nemají moc prostor seznámit se s dílenskými věcmi, nemají k tomu takový přístup jako kdysi,“ říká koordinátorka projektu v hlavním městě Barbora Kafková.
A mistr odborného výcviku Jindřich Hliněnský ze Střední průmyslové školy dopravní v Praze dodává: „Zájem se zvyšuje. Někteří žáci, kteří mají horší výsledky, se k nám už mnohdy ani nedostanou. Společnost techniky a odborníky potřebuje, je to dobrý trend,“ těší ho.
Hygiena řeší univerzální budovy
Programový ředitel EDUin Miroslav Hřebecký sice připouští, že prozatím je po gymnáziích pořád velký zájem, nicméně i v důsledku nižšího počtu volných míst na nich a omezeném výběru na dvě přihlášky, část rodin mění strategii.
„Mluvil jsem s několika řediteli gymnázií v Praze a říkali mi, že oproti minulému roku nemají tolik zájemců. Ne že by pak měli poloprázdné třídy, to ne, převis bude, ale nebude několikanásobný jako loni,“ vysvětluje, že se rodiče snaží vsázet na jistotu, aby se jejich děti někam dostaly.
Podle bývalé starostky Prahy 5, poslankyně a členky školského výboru Sněmovny Renáty Zajíčkové školství v uplynulých letech zaspalo. Přiznává, že se rodičům málo vysvětlovalo, že má řemeslo zlaté dno. Kromě toho by se obsah vzdělávání měl proměnit. „Lidé musí vycházet ze škol a mít daleko univerzálnější znalosti,“ říká.
V rozhovoru pro iDNES.cz navíc promluvila o takzvaných univerzálních budovách. Ty by měly sloužit občanům dle situace – v době zvýšené populační křivky jako školská zařízení, při nižším počtu studentů pak například seniorům jako komunitní centra.
Musíme stavět univerzální budovy, říká ke středoškolské krizi v Praze Zajíčková |
Nápad oslovil i ministra školství Vladimíra Balaše. „Žáků ve vlnách přibývá, někdy ubývá. Je třeba najít smysluplné využití pro budovy, které máme k dispozici. I to je cesta, nyní řešíme například zmírnění hygienických předpisů pro velikost chodeb a počet toalet, abychom dokázali náraz trochu ztlumit,“ popsal pro iDNES.cz.
Změnou hygienických předpisů pro univerzální budovy se již na ministerstvu zdravotnictví zabývají, konkrétně to spadá do gesce hlavní hygieničky Pavly Svrčinové. Jaké přesné úpravy chystají, ale úřad prozatím tají.
