„Já myslím, že je klíčové to, že si velká část mé strany přeje, abych ji zastupoval v těchhle volbách. To je ten největší motiv. Samozřejmě vím, co bych chtěl v Evropském parlamentu, kdybych tam byl zvolen, dělat. To si myslím, že mám promyšleno,“ uvedl pro iDNES.cz s tím, že by mělo jít především o kontrolu efektivity vynakládání evropských peněz.
Kalousek se vrací. Chce jít do eurovoleb za TOP 09, přesvědčila ho důvěra regionů |
Následně zdůraznil, že by rád využil svých komunikačních dovedností, aby dokázal mobilizovat konkrétní témata včas. „Témata, která začínají v Evropě a v členských zemích, přicházejí k nám za 3 až 4 roky, kdy už často bývá pozdě,“ pokračoval. Dvě třetiny legislativní aktivity členských zemí vychází z Evropské unie a Česko má podle něj tendenci na ně reagovat pomalu.
Uvítali byste návrat Miroslava Kalouska do aktivní politiky?
Politologové ale vidí v jeho kandidatuře kalkul, který navíc povede k vnitřním rozporům ve straně. „Pan Kalousek se nyní profiloval hlavně v domácí politice, ne v té evropské. Soudržnosti SPOLU to určitě neprospěje,“ řekl politolog Petr Kaniok z Masarykovy univerzity v Brně. Dodal, že Kalousek je ve věcech Evropské unie navíc málo čitelný.
Musím mírně dojatě říct, ze mě mile překvapilo velké množství nominací z regionů @TOP09cz, abych kandidoval do evropských voleb. Je to masivní projev důvěry, který nelze odmítnout. Přijímám proto tyto nominace a jsem připraven kandidovat. Respektuji, že o tom však musí rozhodnout… https://t.co/yK7E14REcS
Politolog Josef Mlejnek si nemyslí, že by měl Kalousek šance, ale své rozhodnutí přehodnotí a dobře zobchoduje ve straně. „Vítaný moc nebude, myslím si, že ani kandidovat nakonec nebude, ale své vycouvání z kandidatury v zákulisí dobře zobchoduje,“ říká.
Rozhodne výkonný výbor strany
O jeho nominaci musí rozhodnout výkonný výbor strany. „Já to vidím tak, že jsem připraven přijmout nominace regionálních organizací, pak o tom musí rozhodnout výkonný výbor a pak o tom musí rozhodnout voliči. Já všechna tato rozhodnutí s respektem přijmu,“ vyjádřil se Kalousek.
Lidé přišli zapálit svíčku v Den boje za svobodu a demokracii. Na snímku Miroslav Kalousek. (17. listopadu 2023)
Jan Kubáček, politolog, který dlouhodobě sleduje kariéru a výroky Miroslava Kalouska, si myslí, že výbor jej nepodpoří a navíc to způsobí rozkol ve straně. „Když to shrnu optikou vedení TOP 09, ale i spřízněné ODS a KDU-ČSL, tak to rozhodně nebude vyvolávat žádné nadšení. A dokonce si nejsem jist, jestli jeho kandidatura má šanci přejít přes výbor,“ míní Kubáček.
Podle něj je navíc příliš mnoho samostatných kampaní. To může voliče mást a jejich hlasy rozmělnit. „Jednu vede Alexandr Vondra s Veronikou Vrecionovou z ODS, druhou vede Tomáš Zdechovský za lidovce a obecně lidovci a třetí vede, kterou vedl vždycky a byl také skokanem a vedl ji i na kandidátce TOP 09 tehdy ve spolupráci se Starosty, Luděk Niedermayer. Kalouskova kandidatura by tak byla čtvrtá samostatná kampaň. A to je na jednu koaliční kandidátku hodně,“ myslí si.
Vedl lidovce i TOP 09, tak proč ne ODS. Třeba mám tu ambici, žertoval Kalousek |
O tom, že o kandidátce rozhoduje výkonný výbor, připomněla i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Nebylo by ode mě kolegiální vyjadřovat komukoliv podporu v kandidatuře do EP, protože schopných a perspektivních osobností, které o ni mají zájem, je v TOP 09 celá řada. Celkově je několik desítek nominovaných,“ reagovala pro iDNES.cz.
Kalousek před lety připustil, že není příliš kovaný v angličtině. Ta je přitom pro působení v Evropském parlamentu nezbytná, přestože oficiální jednání i dokumenty se překládají i do češtiny. „Na své angličtině intenzivně pracuji. Samozřejmě, nikdy to nebude perfektní, to v mém věku už ani nejde. Ale snažím se, protože vím, že i pro svoji dnešní práci ji potřebuji,“ řekl nyní Kalousek pro iDNES.cz.
Kalousek je spoluzakladatel a bývalý předseda nynější vládní strany TOP 09. Předtím působil v KDU-ČSL, za kterou byl poprvé roce 1998 zvolen do parlamentu. Ve straně byl až do roku 2009, od roku 2003 ji vedl jako předseda. V letech 2007 – 2009 byl ministrem financí druhé Topolánkovy vlády. V letech 2010 – 2013 pak ministrem financí v Nečasově vládě.
