Planeta má rovníkový průměr 142 984 km, přes póly pak 133 709 km. Je poměrně výrazně zploštělá, což je ostatně na snímku i patrno. Průměr měsíce Ganymedes je pak 5 268 km, což je o něco méně než polovina Země a je tak největším měsícem ve Sluneční soustavě, uvádí v tiskové zprávě Česká astronomická společnost.
Na vítězné fotografii/animaci astrofotografa Karla Sandlera „Jupiter a Ganymed“, kterou zaslal do soutěže Česká astrofotografie, lze vidět jednak otáčení planety samotné, která se i přes svou velikost otočí jednou za méně než deset hodin, jednak detaily na povrchu měsíce Ganymeda i jeho pohyb okolo planety.
„Bohové Jupiter a Ganymed, jejichž jména dostala i největší planeta Sluneční soustavy a jeden z jejích měsíců, jsou postavy římské mytologie. Jupiter byl nejvyšší z římských bohů vládnoucí nebesům a hromu. Byl vlastně obdobou nejvyššího řeckého boha Dia,“ uvádí tisková zpráva.
Nejblíž za 22 let. Vysloužilá sonda pořídila snímky Jupiterova měsíce Europa |
Ganymedes, jehož jméno nese největší Jupiterův měsíc, jež je zároveň největším měsícem ve Sluneční soustavě vůbec, byl v řecké mytologii synem trojského krále Tróa a jeho manželky Kallirhoé, dcery říčního boha Skamandra. Ganymedes se stal Diovým oblíbencem, který jej učinil číšníkem na Olympu. Tím ovšem pohněval svou manželku Héru, neboť do té doby zde byla číšnicí její dcera Hébé.
Ganymedes objevil Galileo Galilei
Ganymedes podle České astronomické společnosti objevil Galileo Galilei během svého pozorování v roce 1610, pojmenoval jej však německý astronom Simon Marius. Ten dokonce vešel ve spor s Galileem, neboť tvrdil, že čtyři největší Jupiterovy měsíce objevil dříve.
Teleskop Jamese Webba ukázal úžasný snímek Jupitera i s polární září |
Je pravděpodobné, že Marius objevil měsíce sice nezávisle, ale o několik dnů později. Ostatně Marius si podobně přisvojoval objev jasné galaxie v Andromedě, přičemž ta byla známa nejméně od dob středověkých arabských mořeplavců. I přes tyto malicherné problémy byla po Simonu Mariusovi pojmenována oblast na Ganymedu i kráter na Měsíci.
Planeta Jupiter byla podle astronomů v měsíci září jednak nejblíže k Zemi, jednak v opozici se Sluncem. Této konfigurace využil Karel Sandler k pořízení portrétů jasného Jupitera i podstatně slabšího Ganymeda.
