Jako asociace PR specialistů jste mluvčímu hradu Jiřímu Ovčáčkovi vystavili „červenou kartu”. Má tato červená PR karta podobný význam jako ta, která se užívá ve fotbalu?
Použili jsme sportovní výraz k tomu, abychom řekli, že nesouhlasíme s tím, jakým způsobem pan Ovčáček vykonává svou práci. My ho nemůžeme odvolat, nebo vyzvat někoho, aby ho odvolal, takže proto jsme zvolili tuto metaforu.
Jeden z hlavních důvodů, proč jsme ji vystavili, byl ten, že pan Ovčáček může být brán širokou veřejností jako vzor, jak se dělá práce tiskového mluvčího a public relations. Nicméně PR není lhaní nebo překrucování pravdy a bojování s médii. On nám dělá medvědí službu. Takže jsme hlavně chtěli říct ‘Takhle se to nedělá, nejsme takoví jako on, tahle práce se zkrátka dělá jinak’.
Takže já bych neobviňoval ostatní lidi z toho, že mu zadávají špatně práci, obviňoval bych pana Ovčáčka z toho, že není schopen vysvětlit, co potřebuje ke své práci, aby ji odváděl dobře.
Pokud základní informace nejsou řečeny a pan Ovčáček nám dává jen kusé nebo zcela mimo informace, třeba že pan prezident měl buchty, tak vytváří prostor pro dezinformace.