Staněk Fajta spolu s ředitelem Muzea umění Olomouc v polovině dubna odvolal s odkazem na významná pochybení v hospodářské činnosti jimi spravovaných institucí. Sám Staněk ve středu oznámil, že k 31. květnu rezignuje.
Fajt důvody svého odvolání vnímá jako křivá obvinění a pomluvy. „Myslím, že to nejhorší, co nastalo, je to, že ministr svým rozhodnutím tu instituci (NGP) přivedl do krize,“ řekl ve středu Fajt.
Staňkova rezignace je podle něj první, nutný krok na delší cestě, která by měla skončit tím, že se pro českou kulturu vytvoří lepší systémové podmínky.
„Osobně asi velký důvod k oslavám nemám, protože před třemi týdny jsem byl odvolán za zcela pochybných zdůvodnění. Připravuji právní kroky na svoji obranu, která bude samozřejmě vehementní a naprosto rozpráší to, co pan ministr o mě šířil. Jsou to křivá obvinění a pomluvy,“ řekl. Staněk jako jeden z hlavních důvodů Fajtova odvolání uváděl autorskou smlouvu na více než jeden milion korun, kterou Fajt s galerií uzavřel.
Galerie podle Fajta nyní není schopná běžného fungování. „Ministr poškodil svým rozhodnutím a amatérským přístupem českou kulturu i v zahraničí. Nikdo není neomylný, všechno je o mezilidské komunikaci, ale ta s tímto ministrem, který svým jednáním připomínal praktiky normalizačního období, nebyla možná. Zásadně útočil zezadu a pak následovala, aspoň v mém případě, veřejná dehonestace,“ říká odvolaný ředitel.
Fajt dostal nabídku dělat finančního ředitele NG |
Je podle něj smutné, že česká politická scéna nebyla schopna vygenerovat člověka, který by chápal smysl kultury. „Co je smyslem národních kulturních institucí, jaké mají poslání? Je to kultivace, osvěta společnosti. To mám pocit, že NGP plnila měrou vrchovatou. Řada věcí se dala dělat jinak, to se dá asi vždycky, ale mám pocit, že galerie se dostala na dobrou cestu,“ řekl.
Fajt byl v čele NGP od poloviny roku 2014, za necelých pět let galerie uspořádala několik divácky velmi úspěšných výstav a zvedla se jí návštěvnost. Po celou dobu svého působení ale měl Fajt také své kritiky z řad odborné veřejnosti, čelil také kritice za časté personální obměňování vedoucích postů.
