Už když státní dluh přesáhne 45 procent HDP, má se podle vlády snížit o pětinu platová základna pro výpočet platů politiků. Zároveň by se měl zastavit růst prostředků na odměnu za práci v sektoru veřejných institucí.
Sociálním demokratům a komunistům se nepodařilo prosadit, aby byl návrh vládě vrácen k dopracování nebo aby jeho projednávání bylo přerušeno do doby, než vláda do Sněmovny pošle prováděcí zákon k finanční ústavě.
Proti podobě "dluhové brzdy" protestoval ve Sněmovně předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka. "Hranici 45 procent překročíme už na konci letošního roku," tvrdil Sobotka.
Ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 řekl, že to není pravda. "Zaznívá-li tady, že překročíme 45 procent ještě v tomto volebním období, skutečně to není pravdivá informace," řekl ministr financí. Na konci roku 2014 bude podle něj dluh 42,6 procenta.
Ke schválení ústavního zákona o rozpočtové kázni, jak se finanční ústava či protidluhová brzda oficiálně nazývá, ale vláda potřebuje sehnat 120 hlasů ve Sněmovně a ústavní většinou ji musí schválit také Senát, kde má přitom převahu sociální demokracie. Vládní koalice tak nemůže opozici přehlasovat a musí se s ní dohodnout. Sobotka, jehož ČSSD je momentálně favoritem příštích voleb, ale odmítá, aby současná vláda svázala i příští kabinet tak přísnými pravidly.
"Vláda musí mít prostor pro pružnou hospodářskou politiku. Není možné, aby takový zákon způsobil rozvrat veřejných služeb a rozbití sociální soudržnosti ve společnosti," protestoval ve Sněmovně Sobotka. Finanční ústavu by podle něj stát měl přijmout, ale měla by podle něj obsahovat "měkčí čísla", která by musela vláda dodržet. Například hranici dluhu 60 procent HDP namísto Nečasovou vládou požadovaných 50 procent pro to, aby musela vláda požádat o důvěru.
"Dopředu signalizuji ochotu ve druhém čtení vyjít opozici vstříc a dohodnout se na takových pásmech, pro která bychom mohli hlasovat všichni," řekl poslancům ministr financí Kalousek.
Sobotka návrhu vlády vytkl, že je iluze si myslet, že zákon se sankcemi proti zadlužování nějak vyřeší problém hospodaření státu. Vedle rozpočtových škrtů je podle něj nutné přijmout opatření k podpoře hospodářského růstu.
Spor politiků o finanční ústavu má ještě jeden zajímavý politický rozměr. Zatímco ODS tvrdí, že dokud neproběhne referendum o tom, zda má země někdy v budoucnu přijmout euro, stačí schválit tuto protidluhovou brzdu. TOP 09 ale před pár dny kategoricky řekla, že nepodepíše novou koaliční smlouvu s ODS a stranou LIDEM, pokud se Česká republika nepřidá k evropské smlouvě o rozpočtově a měnové unii (více zde).
Premiér Nečas a jeho ODS to odmítají. Ke smlouvě se ze členských států Evropské unie nepřidaly jen Česko a Velká Británie. Postoj občanských demokratů podpořil i nově zvolený prezident Miloš Zeman. Připojit se k evropské smlouvě podle něj není nutné, dokud se nerozhodne, zda Česko přijme euro (o postoji nově zvoleného prezidenta čtěte zde).
