Po dohodě s církvemi a náboženskými společnostmi může vyřešit problém nápravy majetkových křivd způsobených za komunistické totality.
Na návrh ministra kultury vláda v uplynulých dnech rozhodla o založení komise, která se bude tímto tématem zabývat. Rozsah škody se jen velmi těžko vyjadřuje konkrétní peněžitou sumou. Církve často vlastnily historické objekty, jejichž hodnotu nejsme schopni vyčíslit.
Jen římskokatolické církvi byl odňat majetek v rozsahu asi 130 000 položek v katastru nemovitostí. Rozsah poškození dalších církví je menší, ale také podstatný.
Majetek je navíc i vnitřně zadlužený, protože stát neinvestoval do údržby. Pokud nebude přijat zákon o majetku, který kdysi patřil církvím, nelze ho převádět do vlastnictví jiným osobám. Proto jeho blokace způsobuje mnohé praktické problémy obcím, například tím, že v nich je téměř znemožněna individuální bytová i podnikatelská výstavba.
Majetkové vztahy jsou nejasné, a proto z obcí odcházejí investoři a není možné získat pro ně stavební prostředky z českých či evropských dotací. Technický stav majetku upadá.
Existují tři možnosti řešení restitucí
Prakticky jsou tři možnosti řešení. 1. Naturální restituce formou tzv. obecného restitučního zákona. 2. Naturální restituce formou tzv. výčtového zákona. 3. Poskytnutí finanční náhrady za nevydaný majetek.
Podstatou vydání majetku formou obecného restitučního zákona je stanovení podmínek, za kterých se bude majetek vydávat, a určení lhůty pro přihlášení nároků. Nemovitosti, které se takto vydávají, nejsou určeny např. číslem parcely nebo číslem popisným, ale obecně.
Podstatou výčtové metody je naopak přesný výčet vydávaných položek s určením jejich nabyvatelů. Touto metodou byly vydány některé položky již na počátku devadesátých let. Navráceny byly budovy některých klášterů, hlavní zdroj jejich obživy, hospodářské pozemky, však nikoliv.
Český úřad zeměměřický a katastrální však označil metodu výčtového zákona za naprosto nereálnou a nesplnitelnou. Poukazuje na negativní historickou zkušenost se zákonem č. 298/1990 Sb.
Případ restaurační budovy Národního divadla nebyl jediným přehmatem. Je vyloučené, aby se v zákoně, který by výčtovou metodou vydával tisíce položek, opět nevyskytly chyby, omyly a záměny.
Další možností majetkového narovnání je poskytnutí finanční náhrady. Ke stanovení její výše lze dospět jedině politickou dohodou a dohodou mezi státem a církvemi. Církve odhadují hodnotu majetkových křivd na 75–100 miliard Kč.
Při stanovení výše náhrady je třeba brát v úvahu i již zmíněnou vysokou vnitřní zadluženost majetku. Dále je třeba nalézt shodu i na formě výplaty finanční náhrady.
Ochota k jednáním rozhodně nechybí
Otázek je bezpočet. Bude se jednat o jednorázovou výplatu, nebo postupné splácení? Jaká bude výše, frekvence a délka postupného splácení? Komu se náhrada vydá? Vytvoří se fond, který bude peníze rozdělovat církvím podle dohodnutého klíče, nebo obdrží náhradu přímo církve? Atd.
Ochota k jednání dnes nechybí. Panuje shoda na kombinaci finanční náhrady a naturální restituce formou obecného restitučního zákona. Na základě dosavadních jednání doporučuji umožnit řeholním řádům a kongregacím naturální restituci formou obecného restitučního zákona, u katolických diecézí a nekatolických církví pak postupovat cestou finanční náhrady.
