Pohřeb Karla Schwarzenberga sledovaly desetitisíce lidí. Velkou oblibu si získal i televizní cyklus Modrá krev sledující české šlechtické rody. Šlechta Čechy stále přitahuje, i když byla už v první republice oficiálně zrušena. „Vztah Čechů k ní je velmi nevyrovnaný – od naprostého obdivu po úplné odmítání,“ říká v rozhovoru pro MF DNES historik Jan Županič.
Proč lidi pořád šlechta přitahuje? Myslíte tím Schwarzenbergův pohřeb? Pro část populace nebylo důležité, že šlo o Karla Schwarzenberga, natož o knížete, ale o to, že odešla výjimečná osobnost. Když zemřel Karel Gott, tak se na jeho pohřeb také dívala polovina republiky. Oba se zapsali do historie a každý měl zásluhy o tento stát, byť každý úplně jiné.
A když vezmeme šlechtu obecně? Co se šlechty jako takové týče, to je jiný problém. Vztah obyvatel Česka k ní je velmi nevyrovnaný – od naprostého obdivu po úplné odmítání. A přitom většina lidí šlechtě závidí. Mnohdy nevědomky, ale závidí. Nikoli majetky nebo společenské kontakty, ale vědomí minulosti. My – a teď mluvím o majoritě společnosti – víme o předcích strašně málo. Někdo nezná ani jméno pradědečka, další si sice dohledali v matrikách předky až do 17. století, o jejich životech ale neví téměř nic. Jen jména, data, někdy povolání. Málokdo má tak významné předky, aby mohl říct, že zná podrobnosti o jejich životě, nebo dokonce může tvrdit, že se před dvěma sty lety zapsali do dějin, byť regionálních.
Existují i firmy, které nabízejí adopce šlechtickými osobami či udílení šlechtictví zprostředkovávají. Jde jen o byznys. Takové tituly obecnou platnost nemají.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel
