Na takzvaném Husově dvorku, kde byla před 49 lety vystavena rakev s Palachovými ostatky, se kolem 09:45 sešlo přibližně 70 lidí. Promluvil k nim rektor Univerzity Karlovy a profesor evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy Jakub Trojan, který jako evangelický farář studenta filozofické fakulty pohřbíval.
Zima připomněl, že se Palach svým sebeupálením snažil probudit společnost z letargie a pasivity. Jeho čin má podle něj význam i pro současnou společnost.
„Může se nám jevit, že letargie dnešní společnosti se projevuje také, i když bych řekl, že nikoli z okupace, ale možná z nadbytku a z toho, že si nevážíme toho, že můžeme svobodně hovořit, svobodně bádat, svobodně učit a přijde nám to samozřejmé,“ řekl při pietě rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Svobodu je podle něj třeba hájit, udržovat a rozvíjet.
„Palach by měl jít příkladem lidem i v dnešní době“
Trojan zavzpomínal na mimořádně emotivní okamžiky po Palachově smrti. „Celý národ ustrnul, aby tváří v tvář rozpoznal své místo v zápase o pravý život osobní a společenský,“ popsal tehdejší události. Palach by podle něj měl jít příkladem lidem i v dnešní době. „Vztyčil normu pro to, abychom v dnešní době svůj vlastní život v drobných každodenních obětem následovali jeho hrdinství,“ dodal.
Palachovu odkazu se poklonil také zástupce studentské obce Michal Zima. Ocenil, že se tehdy dvacetiletý student, který měl život před sebou, dokázal sebeobětovat pro společnost. „To je ohromné poselství a osobní výzva pro každého z nás, nejen pro studenty, ale i pro všechny občany České republiky, respektive Československa,“ řekl.
Jan Palach se narodil v roce 1948. Pocházel ze Všetat. Vystudoval mělnické gymnázium. Na filozofickou fakultu se dostal až napodruhé v roce 1968. Po okupaci se zapojil do protestních akcí i studentské stávky. Ve čtvrtek 16. ledna se pak na Václavském náměstí polil benzínem a zapálil, o tři dny později zemřel. Pohřeb se konal 25. ledna a změnil se v národní demonstraci.
