„Potvrzujeme, že minulý týden vydal státní zástupce pokyn policejnímu orgánu Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV), aby se nově se objevivšími tvrzeními zabýval ve vztahu k dosavadním skutkovým zjištěním a aby v této věci provedl další potřebné úkony trestního řízení,“ řekl pro úterní Právo Muravský.
Policista Vilibald Hofmann měl být na místě činu první, aby zajistil vchod a stopy. Počátkem roku 1968 pak popisuje své vzpomínky na 10. března 1948 ve dvacetiminutové nahrávce. Tu nahrál v Karviné v kuchyni rodiny své sestřenice Mileny Grulichové a jejího manžela Jindřicha.
Nahrávku získal jako první na začátku října Český rozhlas Plus, kde ji rozebírala badatelka Václava Jandečková. Ta upozorňuje, že vzpomínky policisty Hofmanna se liší od oficiálních výpovědí.„Záznam je překvapení pro nás pro všechny. Kauza je nesmírně složitá, zajímá i lidi v zahraničí,“ uvedla tehdy Jandečková.
Policista uvedl, že s tělem ministra zahraničí po smrti někdo manipuloval a naaranžoval ho na místo nálezu. Údajně však jinak, než měl původně dopadnout. Na nahrávce pak zní: „To není původní snímek, to už je nebožtík upravený k fotografování.“
Jedním z důkazů může být fakt, že na místě činu měl Hofmann na pokyn lékaře sesbírat kůstky z Masarykových zlomených nártů do kapesníku a umístit je vedle těla. Kapesník na fotografii však chybí. Liší se pak i časové údaje, které jsou uvedeny v oficiálním protokolu a které uvedl sám Hofmann.
Mimo jiné nahrávka obsahuje další informace, například o dopise, který Jan Masaryk údajně napsal Stalinovi a který je údajně mnohem kratší a není v něm nic o chystané sebevraždě.
Spekulace a teorie jsou stále živé
Jan Masaryk se narodil 14. září 1886 jako syn prvního československého prezidenta Tomáše Garrrigua Masaryka. Byl diplomat a politik, mimo jiné působil jako vyslanec v Londýně, ministr zahraničí v londýnské exilové vládě za 2. světové války, v první („košické“) i druhé vládě Zdeňka Fierlingera a v první vládě Klementa Gottwalda.
Jana Masaryka patrně zabili britští agenti, napsal bývalý Havlův poradce |
V letech 1944–1945 zastával i posty ministra národní obrany a ministra financí. V Únoru 1948 odmítl odstoupit s ostatními demokratickými ministry. Několik dní poté za nevyjasněných okolností zemřel.
Teorií o jeho smrti je několik. Krátce po Masarykově smrti policisté případ uzavřeli jako nešťastnou náhodu. Ke stejnému závěru dospěli i v roce 1969. Důvodem mělo být, že Masarykovi uklouzla noha a on spadl.
Případ prokuratura znovu otevřela po sametové revoluci. Verdikt z roku 1995 tvrdil, že Masaryk spáchal z donucení sebevraždu, tedy že ho někdo strčil nebo donutil vyskočit.
Podle posledního závěru Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu z roku 2003 byl Masaryk zavražděn, ale není šance vypátrat pachatele. Podle vyšetřovatelů Masaryka někdo vyhodil nebo do něj silně strčil, aby z okna vypadl. O třináct let později, v roce 2016, se vyšetřovatelé zaměřovali přímo na osobu Masarykova vraha, nepřišli však s žádnými novými výsledky.
Je podle vás příčinou smrti Jana Masaryka vražda, nebo sebevražda?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 6. listopadu 2019. Anketa je uzavřena.
