Historické osobnosti
Sledovat další díly na iDNES.tvMasaryka našli mrtvého ráno 10. března 1948 na nádvoří Černínského paláce pod okny jeho apartmá. Kriminalisté v komunisty ovládnutém Československu uzavřeli případ rychle jako sebevraždu. V demonstrativní sebevraždu Masaryka však věřil například i jeho tajemník Antonín Sum. „Obětoval se, aby smrtí upozornil na nedemokratické poměry v zemi po nástupu komunistů,“ uvedl.
V roce 2004 však obnovené vyšetřování došlo k závěru, že Masaryka z okna vyhodili. Kdo tak učinil, se prokázat nepodařilo, většinou se ovšem věří, že vraždili českoslovenští či sovětští komunisté.
O pravděpodobné roli britské tajné služby SIS napsal Valenta v aktuálním čísle odborného amerického časopisu Middle East Quarterly. Spoluautorkou článku je jeho žena Leni Friedman Valenta.
Valentovi tvrdí, že čeští komunisté neměli důvod sprovodit Masaryka ze světa. Populární demokratický politik dal totiž najevo ochotu dál působit v Gottwaldově komunistické vládě. Dokonce se prý chystal s premiérem Klementem Gottwaldem veřejně vystoupit.
Valentovi zpochybnili i sovětskou motivaci k vraždě. Připomněli dění během únorové krize, po které komunisté opanovali vládu. Masaryk podle Valentových ujistil sovětského velvyslance, že nepodá demisi jako ostatní nekomunističtí ministři. A svůj slib dodržel.
Jan Masaryk se proti vůli KSČ stal obětí ruských agentů, míní historik Pernes |
Valentovi míní, že Kreml to musel číst tak, že Masaryk hodlá udržet podporu Prahy pro politiku Moskvy v Evropě i na Blízkém východě, včetně prodeje zbraní izraelské ozbrojené skupině Hagana. Masaryk ostatně sám Izraelcům ke zbraním vydatně dopomáhal – proti zájmům Londýna.
Pro Valentovy je určitým argumentem i to, že o Masarykovi není ani zmínka v pamětech Pavla Sudoplatova. Tento expert Kremlu na atentáty a vydírání přijel v únoru 1948 do Prahy spolu s 400 vojáky v civilních šatech. Podle Valentových ovšem jen dohlížel na vydírání prezidenta Edvarda Beneše.
Před tím nicméně Sudoplatov organizoval vraždu Stalinova rivala Lva Trockého v Mexiku.
Omámit a vyhodit z okna
Valentovi ve svém článku přikládají váhu sporné výpovědi, kterou v roce 1950 učinil zatčený zaměstnanec ministerstva zahraničí Jan Bydžovský. Tento specialista na šifry se československým úřadům k vraždě Masaryka přiznal. Bydžovského, který za války působil v Anglii, označili Valentovi za člena SIS.
Bydžovský tvrdil, že Masaryka zabil na popud Arnošta Heidricha, správce ministerstva zahraničí, který byl tehdy údajně hlavním spolupracovníkem SIS v Praze. Bydžovský podle svých slov dostal 9. března 1948 od Heidricha pilulky, které dal Masarykovi do kávy. Když ministr upadl do bezvědomí, Bydžovský ho spolu s dalším mužem vyhodili z okna.
Pravděpodobné vině SIS nasvědčuje v očích Valentových i to, že se tato rozvědka snažila podepřít demaskovanou teorii o Masarykově sebevraždě. A to i „údajným a nepravděpodobným“ Masarykovým sebevražedným dopisem zaslaným Stalinovi, jehož kopie se prý dostala k SIS.
Masarykovu smrt halí i po 70 letech tajemství, badatelka má nové podklady |
V roce 1967 Heidrich vypověděl, že se mu Masaryk opakovaně svěřil se svými sebevražednými úmysly. Toto svědectví ale Valentovi považují za „vysoce pochybné“.
Informace o Bydžovském čerpá autorská dvojice z knihy Kauza Jan Masaryk od badatelky Václavy Jandečkové. „Jan Masaryk nespáchal sebevraždu, ale byl vyhozen z okna dvěma muži, Janem Bydžovským a Františkem Fryčem. Oba pracovali na ministerstvu zahraničí,“ uvedla Jandečková. „Je to ale pouze má hypotéza,“ dodala spisovatelka, která je přesvědčená, že z 99 procent šlo o vraždu.
Jan MasarykNarodil se 14. září 1886 v rodině Tomáše Garrigua Masaryka, prvního československého prezidenta. Jan Masaryk po absolvování akademického gymnázia pobýval několik let v USA. V 1. světové válce sloužil jako důstojník rakouské armády. Od roku 1918 byl třicet let v diplomatických službách, kde se snažil prosazovat mírovou spolupráci mezi Východem a Západem. Byl i významným představitelem zahraničního odboje a exilové vlády. Po válce se stal ministrem zahraničí, kterým zůstal i v Gottwaldově vládě po komunistickém puči v únoru 1948. Nepřipojil se tehdy k demisím podaným dvanácti nekomunistickými ministry. A i kvůli jeho rozhodnutí ve vládě setrvat nebylo demisí dostatek, aby kabinet automaticky padl. Oblíbeným politikem byl hlavně kvůli svým postojům během druhé světové války. |
Na základě poznatků Jandečkové policie případ ministrovy smrti znovu otevřela. Městské státní zastupitelství v Praze ovšem pokračování ve vyšetřování neumožnilo.
Všechny cesty vedou - do Izraele
Valentovi ve svém článku přímo neříkají, co by mohlo Brity motivovat k likvidaci Masaryka. Ukazují však, že Londýnu vadila podpora, kterou přesvědčený sionista Masaryk poskytoval Židům a rodícímu se státu Izrael. Šlo hlavně o dodávky zbraní i pomoc s přepravou Židů do Palestiny, které Britové bránili námořní blokádou.
Ve věci Židů propukla podle Valentových v roce 1946 „tichá válka mezi Prahou a Londýnem“. Masaryk se tedy protivil vůli země, která mu poskytla azyl během druhé světové války.
Konflikt zhoršil i fakt, že se na stranu Izraele přiklonil později i Sovětský svaz, který tak chtěl oslabit pozice Britů na strategickém Blízkém východě.
Podle Valentových se v den Masarykovy smrti sešel Heidrich s Gottwaldem a Masarykovým komunistickým náměstkem Vladimirem Clementisem. Seznámil je s osobně připraveným dokumentem, který měl zpřísnit prodej českých zbraní do zahraničí a tedy i do Izraele.
Masarykův nástupce Clementis nicméně v Masarykově pomoci Židům pokračoval, dokonce ji rozšířil.
Valenta v roce 1968 emigroval z Československa a usadil se v USA, kde přednášel. V letech 1991 až 1993 vedl Ústav mezinárodních vztahů v Praze. Nyní je výzkumným (spolu)pracovníkem izraelského analytického střediska BESA Center for Strategic Studies. Podle svého webu působil jako poradce Havla i amerických prezidentů Ronalda Reagana a George Bushe. Leni Friedman Valenta je badatelka, umělkyně a politička.
