„Vedení skupiny chce ujistit zaměstnance i obchodní partnery, že na chod jednotlivých společností nebude mít odchod tohoto výjimečného muže žádný dopad. Všechny firmy řídí kompetentní management vybavený příslušnými pravomocemi. Role pana Vyskočila nebyla v běžném řízení společností, ale v nastavování vizí a směrů rozvoje do budoucna. V této roli nám bude pan Vyskočil v budoucnu velmi scházet,“ uvedla v pondělí za BusLine Vladimíra Vyhnisová, která byla řízením firmy pověřena.
Jako vlastník firmy BusLine vystupoval Vyskočil od roku 2014, kdy začal platit zákaz anonymních akcií. Do té doby bylo nemožné dohledat skutečného majitele holdingu BusLine. Spekulovalo se, že firmu do té doby ovládal liberecký podnikatel Jiří Vařil.
Ten se ale z orgánů firmy nechal vymazat a oficiálně s ní neměl nic společného, třebaže panovalo podezření, že ji nadále skrytě řídí a Vyskočil je jen bílý kůň. Tomu věřil i Liberecký kraj, který si v roce 2018 nechal na vlastní žádost kvůli pochybnostem o majetkové struktuře podepsat Vyskočilovo prohlášení, že on je skutečným vlastníkem.
Dříve majetkově sídlil BusLine v daňových rájích na karibských ostrovech Svatý Vincenc a Grenadiny a využíval anonymní akcie na doručitele. Peníze, jaké získával, tak byly v podstatě nevysledovatelné. Nejasná též byla majetková struktura, kdy v pozadí firmy stály různé investiční skupiny včetně těch z Ruska. Od chvíle, kdy jménem BusLine začal vystupovat Jakub Vyskočil, se firma chtěla negativní publicity zbavit a od své minulosti se odstřihnout.
BusLine chce Ukrajinky posadit za volant, žádá jednodušší pravidla |
BusLine byl za Vyskočilova vedení v roce 2018 obviněn policií pro podezření z trestného činu pletich ve veřejné soutěži. Bylo to zhruba rok poté, kdy se na základě dohody vlády s odbory musely zvýšit mzdy řidičů v autobusové dopravě.
Právě BusLine tehdy vypověděl smlouvu s Libereckým krajem kvůli tomu, že mu peníze, které dostal od kraje navíc, nestačí. Podle policie se tehdy BusLine tajně dohodl s firmou ČSAD Liberec, kdy obě firmy postupovaly společně a kraj tím vlastně vydíraly. Věc zatím nedoputovala k soudu.
BusLine sponzoroval Peltův jablonecký klub nebo liberecké Bílé Tygry patřící Syneru. V té době, v roce 2015, kdy vztahy BusLine a Pelty byly velmi vřelé, zval BusLine vlivné lidi z Libereckého kraje na luxusní letecké zájezdy na fotbalové zápasy do dánské Kodaně nebo nizozemského Amsterdamu.
Kromě kompletního vedení BusLine odlétli tehdy například obviněný exšéf libereckého dopravního podniku Luboš Wejnar, též obviněný předseda představenstva DPMLJ Pavel Šulc, tehdejší náměstci libereckého hejtmana Marek Pieter (SLK) a Lenka Kadlecová (ČSSD) s přítelem Radkem Polmou (ČSSD), krajský radní Vladimír Mastník (SLK), na kterého se posléze provalilo, že mu předvolební kampaň v hodnotě 150 tisíc korun zaplatil BusLine nebo též někdejší ústecký krajský předseda ČSSD Arno Fišera, dnes jeden z obviněných v kauze dotačních podvodů ROP Severozápad.
Řízení firmy není o tom hlásat, že znáte premiéra, říká majitel BusLine |
V seznamech lidí pozvaných BusLinem do Kodaně figuroval i tehdejší šéf krajského odboru dopravy Jan Čáp. Právě u něj byl rizikem střet zájmů – jeho odbor totiž připravuje podklady pro jednání krajské rady, která se mimo jiné zakázkami BusLine zabývá. Účastníkem zájezdu v Amsterdamu byl i Petr Rafaj, tehdejší ředitel Antimonopolního úřadu. Tedy toho úřadu, který posuzuje zakázky BusLine.
Je pravdou, že BusLine byl tehdy v odvoláních, které antimonopolnímu úřadu kvůli svých zakázkám zasílal, obzvláště aktivní. Vyskočil ale souvislost mezi výletem Rafaje a rozhodnutím jeho úřadu neviděl.
„Pokud bychom srovnávali množství návrhů, ve kterých nám ÚOHS přisvědčil, oproti návrhům, ve kterých se s našim tvrzením neztotožnil, je toto srovnání hluboce v neprospěch skupiny BusLine,“ sdělil tehdy Jakub Vyskočil.
BusLine se do hledáčku kriminalistů dostal ještě jednou v roce 2018. Tehdy do budovy libereckého dopravního podniku (DPMLJ) vtrhlo komando Národní centrály proti organizovanému zločinu a zatklo několik zdejších manažerů. Přišli si i pro Jiřího Vařila z BusLine. Liberecký dopravní podnik tehdy outsourcoval část dopravního výkonu do Jablonec nad Nisou ve prospěch BusLine.
Policie obvinila nejen samotného Jiřího Vařila, ale i manažery z DPMLJ, ale i z BusLine a firmy Tezas Servis, která dodala do Liberce plynové autobusy Iveco. Tato zakázka byla podle policie zmanipulovaná a BusLine v tom sehrál klíčovou roli. Případ je stále „živý“ a nebyl ukončen.
Firma BusLine patří mezi největší autobusové dopravce v zemi. Zaměstnává přibližně 700 řidičů a stovku dalších zaměstnanců. Společnost s loňským obratem přibližně 1,3 miliardy korun počítala před energetickou krizí vyvolanou válkou na Ukrajině, že do poloviny roku pošle na silnice dohromady na 700 vozů.
Takto dopravce testoval své řidiče během epidemie:
