„Propadáme se na poslední místa mimo jiné proto, že mnoho zemí prostě na vyrovnávání genderových nerovností aktivně pracuje a přijímá opatření. Spravedlnost v životních podmínkách žen a mužů se pro ně stala součástí demokratických hodnot,“ okomentovala výsledky socioložka Alena Křížková z Akademie věd České republiky (AV ČR).
Index genderové rovnosti, který už deset let vypracovává Evropský institut pro genderovou rovnost, přihlíží k šesti kategoriím: práci, penězům, vzdělání, času, rozhodování a zdraví. Každá z kategorií má různý počet indikátorů.
Letos se Česko propadlo o dvě pozice, vloni bylo ještě na 21. místě. Situaci u nás podle Křížkové lze hodnotit jako zaostávající podprůměr.
Politika i vedení firem jsou pánský klub
Nejhůře Česko dopadlo v oblasti rozhodování, kde získalo skóre 27,1 bodů ze 100. Zde se hodnotilo obsazení vysokých pozic v politické, ekonomické i sociální sféře. Česko například má 80 procent ministrů, zatímco ministryň je pouhá pětina. Stejně jsou na tom poměry žen a mužů v parlamentu i krajských zastupitelstvech. Evropský průměr je přitom o 10 procentních bodů více ve prospěch žen.
Ve společnosti rovnost mezi pohlavími není, říká Genderman roku |
Ještě méně žen se pak nachází ve vedoucích pozicích největších firem, tam je jich jen 16,2 procent. Evropský průměr je proti tomu na 26 procentech. V představenstvu České národní banky pak není mezi sedmi muži ani jediná žena.
Podle AV se nízké zastoupení žen v rozhodovacích pozicích výrazně projevuje na opatřeních, která mají zamezit šíření pandemie koronaviru. „Ženy sice převládají v pozicích, které pandemii čelí v první linii, tedy ve zdravotnických a pečovatelských profesích, ale zcela chybí tam, kde je možné o způsobu boje s pandemií rozhodnout,“ zdůrazňuje.
Žena uvaří a uklidí, muž odpočívá
Hned po vedoucích pozicích pokulhává oblast volného času. Podle údajů Indexu se mimo placenou práci každý den současně věnuje péči o děti, vnoučata nebo staré či postižené osoby 33 procent žen a 19,8 procent mužů.
Není pravda, že muži nevidí nepořádek. Oni za něj jen nenesou odpovědnost |
Denně pak vaří nebo uklízí 67,4 procenta žen a jen 15,8 procent mužů, přičemž procenta žen stoupají, pokud páry vychovávají děti. Tehdy se úklidu a vaření věnuje 86 procent žen a 12 procent mužů.
V souvislosti s tím má 27,8 procent mužů čas jít se alespoň jednou týdně věnovat svým koníčkům mimo domácnost, což dělá jen 26,6 procent žen.
Nejlépe Česko dopadlo v oblasti zdraví s 86,3 získanými body ze sta. V Evropě dosahujeme páté nejvyšší příčky z hlediska dostupnosti zdravotní péče, která se dostává 97,6 procentům mužů i žen. Podobně je na tom péče zubařská.
I přes kvalitní zdravotnictví je však v Česku podprůměrný podíl těch, kteří se těší dobrému zdraví, i jejich délka života. Zatímco Češky se dožívají v průměru 82 let a Češi 76,2, evropský průměr je zhruba o dva roky vyšší u obou pohlaví. V konzumaci ovoce a zeleniny a pravidelném sportování jsme také pod evropským standardem - o své zdraví pravidelně dbá jen 30,1 procent žen a 37,5 procent mužů.
Jedna z nejvyšších platových nerovností v EU
Nadprůměrně si stojíme také v oblasti práce, zejména míře zaměstnanosti. Evropský průměr 42 procent žen a 57 procent mužů zaměstnaných na plný úvazek převyšují čeští muži o 10 procentních bodů a ženy o sedm. „Nemusí to ale nutně znamenat větší rovnost v zaměstnávání, částečně je to také způsobeno nízkou dostupností flexibilních forem práce,“ upozorňujíe socioložka Křížková. Pokud ženy pracují, je to na plný úvazek - jiné totiž nejsou.
Rozdíl mezi mzdami žen a mužů za stejnou práci na stejné pozici je však v Česku dlouhodobě jeden z nejvyšších v EU. „Přispívá k tomu několik faktorů: nerovnoměrné zastoupení v jednotlivých sektorech ekonomiky, kdy ženy pracují častěji v hůře hodnocených profesích, netransparentní způsob odměňování v soukromé i státní sféře a dlouhodobá diskriminace žen na trhu práce,“ upozorňuje AV.
Rovnost z nebe nespadne
Rovnost nepadá z nebe. Autorkou této poznámky je předsedkyně Komise pro ženská práva a genderovou rovnost Evelyn Regner. Zdůrazňuje tím, že pokud na rovnosti státy nezačnou pracovat, samo od sebe se nic nezmění.
Index genderové rovnosti států EU (zisk bodů ze 100):
|
V politice by podle odborníků mohly pomoci kvóty, které by vytvořily nové vzory pro další ženy. Podle Křížkové by pomohlo pravidlo zipu v umisťování žen a mužů na kandidátní listiny, které je v jiných zemích již běžné.
V ekonomice pak radí nastavení určitého cíle v podílu zastoupení žen na řídicích pozicích a v představenstvech firem a organizací. Taková praxe je běžná například ve Francii a Finsku, kde firmy běžně mají40procentní zastoupení žen, nebo v Belgii a Itálii s 33procentním zastoupením.
Pandemie koronaviru nerovnosti zhorší
Jak Křížková podotýká, na ženských bedrech je stále naložena většina péče o rodinu a domácnost a právě do oblasti péče a výchovy je směřované i jejich vzdělání.
„Konkrétním příkladem rozhodnutí, které nezohledňuje ženskou zkušenost, je dlouhodobé uzavření škol, které způsobuje doslova nucený návrat žen k plotně. Jisté je, že dlouhodobé negativní dopady této situace pocítí všichni – ženy, muži i děti,“ uzavírá socioložka.
Pandemie podle ní ukazuje, jak je ekonomická, sociální a genderová rovina propojená. Příkladem může být dlouhá distanční výuka, která ženy vrací do pozice pečovatelek i učitelek na plný úvazek.
Zároveň může následná ekonomická krize negativně dopadnout na nejvíce postižené skupiny, mezi kterými opět převažují ženy. Matky samoživitelky, důchodkyně, migrantky, ale také lidé v exekucích, včetně zadlužených dětí a dospívajících.
„Pokud se na rozhodování o opatřeních a komentování současné krize nepodílí ženy, vypadávají z diskuse zásadní témata a neřeší se pozice těch nejslabších a nejzranitelnějších,“ uzavírá zpráva.