Čím se liší nákaza v Německu od běžného průjmového onemocnění? Proč při ní umírají lidé?
Bakterie způsobují i běžná průjmová onemocnění. Rozdíl je ten, že v případech z Německa navíc produkují i toxin, tedy jed, který napadá střevní sliznici. Poté dochází ke krvácení do stolice. Toxin navíc může způsobovat selhávání ledvin, takže lidé zemřou na rozvrat vnitřního prostředí organismu. U malých dětí dochází k septickým stavům. Proto je to u nich velmi nebezpečné onemocnění.
Jak blízko je nákaza hranicím s Českou republikou?
To je velmi obtížné říci. Zatím podle informací, které máme z evropského centra pro kontrolu nemocí, patříme mezi několik zemí, kde jsme ji v tomto období nezaznamenali. Máme zprávy, že hlavní výskyt onemocnění byl v severních částech Německa s tím, že případy byly zaznamenány i v jiných částech této země.
Známe zdroj nákazy, hlásí NěmeckoZa střevní infekci mohou salátové okurky přivezené ze Španělska, tvrdí němečtí hygienici |
Rozšířila se i do jiné evropské země?
Je sledována jedna lokalita s vyšším výskytem počtu onemocnění v Dánsku. Zatím je tam několik případů tohoto onemocnění.
V Německu za šířením nákazy stojí bakterie Escherichia coli. Vyskytla se někdy v Česku?
Escherichia coli má celou řadu typů. Pravidelně monitorujeme, které z nich se vyskytují v České republice. Obdobné typy, které produkují toxiny, jsme zaznamenali, ale byly to jen sporadické případy. V roce 2009 jsme měli sedm nemocných, v roce 2010 jeden případ, letos jsme od začátku roku monitorovali dva případy. Všichni pacienti se uzdravili.
Když porovnám, že průjmových onemocnění v České republice máme kolem 35 tisíc až 40 tisíc ročně, tak to jasně definuje míru rizika.
Souvisí letošní dva případy s Německem?
Ne, bylo to dříve, než se objevilo šíření bakterie v sousední zemi.
Krvácivý průjemNákaza životu nebezpečnou střevní bakterií vypukla zhruba v polovině května na severu Německa a od té doby se rozšířila na celé území Spolkové republiky. V současnosti její výskyt hlásí 15 ze 16 spolkových zemí, včetně Saska a Bavorska ležících při hranicích s Českem. Kromě Německa je nejméně jeden případ hlášen i z Dánska. Zdroj: ČTK |
Koho bakterie postihují nejčastěji?
Převážně malé děti do dvou let věku. To byly i případy, které jsme tu měli v posledních třech letech. V Německu kupodivu v 70 procentech epidemie postihla dospělé ženy. Pouze malá část postihla děti, ale ne ty nejmenší, spíše ve školním věku.
Kde se nákaza v Německu vzala?
Kolegové z Německa říkají, že společným jmenovatelem by mohla být surová zelenina, to znamená rajčata, okurky nebo salát.
Jak se tato bakterie přenáší?
Může se přenášet například kontaminovanou vodou, přežívá v zažívacích traktu přežvýkavců, tudíž se může dostat do surového mléka. To ale odborníci zkoumají, takže by se na to přišlo. Německá hypotéza je, že se zelenina hnojila močůvkou a pak ji lidé snědli, aniž by byla pořádně omytá.
Může se přenášet onemocnění také z člověka na člověka?
Pokud si člověk nemyje ruce, má nižší hygienu, může to přenést na předměty, kontaminovat je a tím i šířit nákazu.
Jak nákaze bakterií můžeme předejít?
U průjmových onemocnění je nutné dodržovat základní hygienické parametry. Celá řada obyvatel podceňuje umývaní rukou. Když jdu připravovat potraviny, umyji si ruce, když jdu jíst, umyji si ruce. Při přípravě zeleniny, ovoce i dalšího jídla myji všechny kuchyňské nástroje, které používám. Tím lze riziko minimalizovat. Důležité je také omývat zeleninu a ovoce nakoupené na trzích a snažit se kupovat z prověřených zdrojů, pak by k této nákaze dojít nemělo.
Připravuje Česko nějaká zvláštní opatření v případě, že by se nákaza rozšířila i k nám?
V současné době jsme informovali praktické lékaře pro dospělé i děti, že se
v Evropě tato bakterie šíří. Řekli jsme jim, jaké má projevy, na co by se měli zaměřit s tím, že mají v případě krve ve stolici odebírat vzorky stolice a posílat je na mikrobiologické vyšetření. Informaci jsme předali také infektologům, epidemiologům z jednotlivých okresech a krajích, kteří mají dál informovat mikrobiologická oddělení. Samozřejmě u všech průjmových onemocněních se bude sledovat i cestovatelská anamnéza, tedy zda lidé nepocházejí nebo nepřicestovali z Německa.
Informovali jsme i české zemědělce s tím, že může dojít k možnému přenosu nemoci.
Pokud by k nám nákaza šířená v Německu dorazila, zpřísnila by se tato opatření?
Zatím ne, protože pak by bylo důležité, aby se ten pacient dostal na jednotku intenzivní péče a byl adekvátně léčen. Samozřejmě pokud bychom se dozvěděli, že příčinou nákazy je potravina, která je na území Česka, tak je to jasná instrukce k tomu, abychom ji spolu s inspekcí zastavili.
