"Odborníci totiž předpokládají, že na částech území Moravy spadne do čtvrtka do rána až 115 litrů vody na mert čtvereční," sdělila novinářům Eva Urbanová z Českého hydrometeorologického ústavu v Praze.
Do středečního rána byly srážky nižší, pohybovaly se mezi pěti až třiceti litry vody na metr čtvereční, ojediněle byly vyšší, například v Deštném v Orlických horách.
Nejvýrazněji hladiny řek stouply v povodí horního a středního Labe, Sázavy, Bíliny, Nisy a Smědé. Na Jizeře v Železném Brodě byl dosažen první stupeň povodňové aktivity.
Do čtvrtečního rána odborníci předpokládají vydatnější srážky v horských oblastech na jihu, jihovýchodě, severu a severovýchodě Čech a v Beskydech a Jeseníkách.
Ve středu se podle meteorologů mohou v bouřkách ve východní polovině České republiky vyskytnout přívalové srážky a krupobití, v noci a ve čtvrtek nepředpokládají pracovníci hydrometeorologického ústavu vydatnější déšť.
Voda zaplavila domky a zahrady
Příval špinavé vody z polských elektrárenských výsypek zaplavil po prudkém dešti v úterý před půlnocí několik domků a zahrad v Minkovicích, které jsou částí obce Višňová ve Frýdlantském výběžku.
"Ve čtyřech domcích byly zatopeny nejen sklepy, ale voda stála i v obytných částech do výšky až 30 centimentrů,"řekl místostarosta Višňové Dan Ramser.
Voda s příměsí kaolínu poničila také okolí a zahrady dalších domků v Minkovicích a vyplavila i splašky z místní kanalizace, takže s odstraňováním následků záplavy se budou zdejší obyvatelé potýkat zřejmě ještě několik týdnů.
Srážkovou vodu z elektrárenských výsypek v okolí polské Bogatynie má zachytávat sedm sběracích nádrží. Mají sloužit jako regulátor odtoku do Minkovického potoka, který odvádí vodu na české území. Sběrníky ale při posledním silném dešti správně nefungovaly.
Podle Ramsera je patrné, že nebyly natolik plné, aby přetekly a na několika místech je vidět protržené břehy. Přívalová voda, kterou nezachytily, se pak vylila z koryta potoka.
S polskou stranou tuto záležitost řeší meziresortní komise, tzv. Skupina R při ministerstvech životního prostředí obou zemí. Podobná záplava postihla Višňovou v roce 1995. Po opatřeních, která byla poté na obou stranách přijata, v obci věřili, že se už nic takového nebude opakovat. "Na české straně je chyba vyloučena, protože koryto potoka je zde dobře udržováno," řekl Ramser.
