Mezinárodní den žen je v celosvětovém kontextu především dnem, který má připomínat úsilí žen, které bojovaly (a bojují) za svá práva. Za právo volit, studovat, rozhodovat o svém životě a obecně za rovnoprávnost žen a mužů v ekonomice, politice i ve společnosti.
MDŽ po soudružsku: vlašák, panáky a karafiát
Tento pohled na MDŽ však v očích většiny Čechů a Češek (možná natrvalo) znehodnotilo socialistické pojetí oslav. Povinné podnikové večírky s chlebíčky s vlašským salátem a karafiáty pro soudružky.
Muži na "počest" svých žen mocně přihýbali z půllitrů, aby se k nim pak nad ránem vraceli opilí, se špatně artikulovanou gratulací a olysalým karafiátem. Hlavně, že je večírek, jak zpívá kapela Tři sestry v songu, který srovnává oslavy MDŽ a Dne matek. V jejich pojetí to vyjde nastejno.
MDŽ v písniO svátku zpívají Tři sestry v písni Večírek Jarda Špulák z drátovny / ten se zase setnul / upad s Martou do chlebíčků / náměstek je oba zvednul / pak se strhla bitka / nezbyla nám ani kytka / co nám dalo ROH. |
"Neignorujme MDŽ"
Podle ředitelky Gender Studies Lindy Sokačové má stále význam si Mezinárodní den žen připomínat. "Určitě nebylo v pořádku, jak probíhaly oslavy v minulosti, ale neměl by to být důvod, abychom tenhle ten den ignorovali," říká.
Mezinárodní den žen je podle ní příležitost, jak upozorňovat na nerovnost žen a mužů ve společnosti. "Nerovné postavení na trhu práce, nestejné platy mužů a žen, je to problém ženské obřízky v některých státech, násilí na ženách a podobně," vypočítává Sokačová. "A připomínají si ho lidé v různých částech světa. Říkat, ať si ho komunisté slaví, je omyl. Neslaví ho jen komunisté, zdaleka ne."
Den, kdy ruské ženy žádaly chléb a mírPrvní (národní) Den žen vyhlásily poslední neděli v únoru roku 1908 Spojené státy. Na demonstracích zazněly požadavky na volební právo žen, zkrácení pracovní doby, zákaz dětské práce a zvýšení mezd ženám. O dva roky později se v Kodani konala první Mezinárodní konference žen, přijelo jich sto ze sedmnácti států. Nestanovily sice konkrétní datum, ale rozhodly, že jeden den v roce by měl "patřit" jim. Vymezily cíle ženského hnutí: plné volební právo pro ženy, ochrana provdaných i neprovdaných matek a zlepšení pracovních a platových podmínek žen. Sociální demokratka Clara Zetkinová pak 19. března 1911 uspořádala první Mezinárodní den žen v Německu, Rakousku, Dánsku a Švýcarsku. Opět se demonstrovalo. Na milionu rozdaných letáků byly formulovány požadavky na zlepšení pracovních podmínek, politických práv a konce platové diskriminace žen. Svátek se šířil do dalších zemí, většinou se slavil poslední neděli v únoru - podle gregoriánského kalendáře, který tehdy platil v Rusku (a to je důležité!) však datum připadalo na 8. březen. Den D pro "emdéžet" tak nastal 8. března 1917 v Petrohradě. Zvedla se mohutná vlna demonstrací žen proti válce a bídě. Především manželky, matky a dcery vojáků padlých či zajatých na východní frontě daly hlasitě najevo nesouhlas s pokračováním války. Protesty provázelo motto Chléb a mír. Měly takovou sílu, že čtyři dny poté abdikoval car Mikuláš a vznikla prozatímní vláda. Ta ruským ženám slíbila volební práva. Ženské hnutí sílilo, každým rokem na MDŽ přibývalo protestních pochodů a demonstrací po celém světě. V roce 1975 oficiálně uznala MDŽ Organizace spojených národů. Datum stanovila na 8. března. Zdroj: Historie MDŽ, Petra Ondřejová, Fórum 50% |
Má smysl slavit Mezinárodní den žen?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 20. března 2009. Anketa je uzavřena.
