Jste zatím jediný, kdo oznámil, že se na post ředitele GIBS přihlásí. Už jste přihlášku podal?
Ještě jsem se nepřihlásil. Termín je 29. června, tedy v pátek, a já budu v Praze ve čtvrtek a v pátek. Myslím, že v pátek na příslušné podatelně v Praze předám požadovaný soupis materiálů a dokumentů, které mě asi dostanou do výběrového řízení (rozhovor vznikl v úterý - pozn. red.)
Jak vidíte svoje šance?
Z práce znám velice okrajově Lenku Haderkovou, která je dočasně pověřená řízením inspekce. O ostatních adeptech nic nevím. Vzhledem k tomu, že GIBS by měla fungovat naprosto striktně podle zákona, tak si myslím, že šance mám. Úlohou ředitele je, aby organizace fungovala. Ale má i jiné úkoly. Měl by změnit věrohodnost instituce, měl by napravit její pověst a zvýšit její autoritu. Měl by nastavit takové pracovní podmínky, že uvnitř nebude probíhat válka policistů.
Bohuslav Chalupa(58) je bývalý důstojník lidové armády, někdejší člen komunistické strany a absolvent Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově. Po revoluci pracoval ve státní správě. Působil například na ministerstvu pro správu národního majetku a na ministerstvu financí. Následně strávil rok v Austrálii. Po návratu pracoval v soukromém sektoru. Od počátku roku 2013 je členem hnutí ANO, o rok později byl zvolen jako poslanec. Ve Sněmovně působil jako místopředseda výboru pro obranu a byl členem výboru pro bezpečnost. Předsedal také komisi pro Vojenské zpravodajství, byl členem sněmovní komise pro kontrolu GIBS a také zastupoval hnutí ANO ve vyšetřovací komisi k reorganizaci policie. |
GIBS nemá být postrach ani inkvizice. Má to být instituce, která by měla mít autoritu u odborné veřejnosti i u bezpečnostních sborů. Neměla by se věnovat jenom represi, ale měla by se věnovat i osvětě, vzdělávání, koordinaci bezpečnostních složek, navrhování užitečných legislativních návrhů. Nechci to říkat všechno, protože to budu psát ještě do své přihlášky. Ve zkratce, inspekce má teď špatnou pověst a je dost práce k tomu, aby se její profil a vnímání veřejnosti změnilo.
Kdo myslíte, že za tu špatnou pověst může?
Murín a Bílek (předchozí šéfové inspekce Michal Murín a Ivan Bílek – pozn. red.) byli ředitelé a zodpovídali za to. Nejsou ale jediní. Velkou roli hráli i náměstci. Osobně mám velice skeptický názor na pana náměstka Martina Šilhavého, protože podle mého názoru možná nese za stav GIBS větší podíl viny než odvolaní ředitelé.
Kdybyste dosáhl na post ředitele GIBS, tak byste udělal nějaké personální změny?
Pravděpodobně ano.
Zavedl byste nějakou další kontrolu GIBS? Protože to byla jedna z věcí, kterou odborná veřejnost kritizovala.
Jeden ze zásadních problémů je, že Sněmovna a vláda neprosadily a dosud nezrealizovaly dvoustupňovou kontrolu zpravodajských služeb. Můj návrh byl, aby byla zavedená a aby neměla na starosti jenom zpravodajské služby, ale aby mohla kontrolovat i Národní bezpečnostní úřad ohledně udělování nebo odebírání prověrek. Kontrolovala by i GIBS, protože poslanci, co jsou ve sněmovní komisi, jsou bezzubí. Pokud by měli tento nástroj, mohli by dostávat informace, zda i živé kauzy jsou vedeny v pořádku, nebo ne. Poslanec nemá právo nahlížet do těchto záležitostí, stejně jako ředitel GIBS. Je to věc uvažování ředitele a organizačního opatření, aby i on měl jistotu, že jeho podřízení se nedopouští nepravostí. V jakém rozsahu, s jakými náklady a s jakým personálem vám teď neřeknu, protože člověk zvenku nemá dost podkladů pro faktické posouzení té situace.
Premiér Andrej Babiš (ANO) byl kritizovaný za tlak, který vyvíjel na někdejšího šéfe inspekce Murína. Veřejnosti vadilo především to, že se podobných kroků dopouští, ačkoli jeho vláda nezískala důvěru. Nemyslíte si, že měl počkat?
Mám informaci z druhé ruky, že (zaměstnanci inspekce) pobírali peníze na neobsazená tabulková místa, jako by tam ti lidé byli. Prostředky se použily na zvýšení platů skutečných pracovníků. To určitě není v pořádku. Je to ale věc, která se děje v této zemi všude. Pokud nejsme ochotní jít do rizika a prosazovat svoje věci, nahrazujeme to jiným způsobem, který není v pořádku a možná je nelegální.
Místo aby ředitel zabojoval a premiérovi nebo na bezpečnostní radě státu nebo na bezpečnostním výboru řekl, že potřebuje vyšší platy nebo rozpočet, tak se raději nechá upozadit a řeší to náhradním způsobem. Jestli to je ten problém, nebo tam byly jiné věci, nevím. Dlouhodobě jsem tvrdil, že jestli GIBS nezmění princip svého fungování a práce, tak by bylo lepší ho zrušit.
A vy tedy věříte, že by se vám podařilo GIBS pozvednout do takové míry, že by se zlepšila jeho pověst, efektivita i podmínky zaměstnanců?
Pokud bych zjistil, že je GIBS například zbytečný nebo dělá dublovaně práci, kterou dělají bezpečnostní sbory, případně není schopen zargumentovat, že se to standardními prostředky dát dohromady nedá, tak budu první, kdo bude navrhovat zrušení sama sebe.
To je poměrně revoluční řešení...
To je otázka. Do roku 2011 fugovala inspekce ministerstva vnitra a bylo to v pohodě. GIBS byl v podstatě vytvořen politicky. Jistě, byly tam i nějaké věcné důvody, ale hlavní důvod byl politický, nikoli věcný. Neznamenalo to, že bychom nebyli schopní kontrolovat policisty. I oni jsou občané, a když něco provedou, tak máme kriminálku.
Premiér o předchozím řediteli Murínovi řekl, že je bezpečnostním rizikem a ohrožením demokracie a že podvedl vládu. Jak jste tyto výroky vnímal? A nebojíte se, že byste se třeba časem dostal do stejné pozice?
Vzhledem k tomu, jaký je o tu funkci oficiálně zájem, tak je zcela zřejmé, že to není žádná trafika. Jedná se o skutečně problematickou pozici, jak z hlediska odborného, tak z hlediska politických souvislostí. Obecně se říká, že je to funkce na odstřel. Ale strach z toho nemám.
Co řekl premiér o panu Murínovi, je jeho věc. Osobně jsem nebyl s prací ředitelů ani organizace GIBS spokojen, a to jak u pana Bílka, u kterého jsem usiloval, aby rezignoval, a nic se nezměnilo, tak u Murína. S prací GIBS jsem v pozici zákonodárce nebyl spokojen, byl jsem v komisi pro kontrolu GIBS a vím celkem dost věcí, které nejsou veřejné. Teď je to pro mě příležitost nezůstat jenom u kritiky, ale ty věci napravit.
Když mluvíte o politických souvislostech – vy se nebojíte, že vám bude vyčítáno, že jste členem hnutí ANO, pracujete jako poradce na ministerstvu obrany a děláte asistenta poslanci Miloslavu Janulíkovi?
Pravděpodobně bych musel přerušit členství v politické organizaci a asi bych dál nemohl dělat asistenta poslanci. Ale pokud někdo bude chtít ty věci zpochybňovat, tak je zpochybňovat bude. Nestavím na ničem jiném, než na své pověsti. Byl jsem čtyři roky ve Sněmovně u všech orgánů, které se zabývaly obranou a bezpečnostními složkami, což považuji za svoji výhodu. Možná je to u poslance ojedinělá záležitost, protože jsem v sobě spojoval obranu, bezpečnost, kybernetickou bezpečnost, integrovaný záchranný systém a těm věcem jsem se věnoval na sto procent. Rozhodně by nebylo dobré, aby se šéfem GIBS stal chovatel včel nebo akvarista.
Co se týče mého eventuálního spojování s hnutím ANO, tak hnutí má ve zkratce slova Akce nespokojených občanů. Jsem nespokojený občan, takže v tomto směru s ním budu spojený, ať už budu v jakékoli funkci. Nicméně mám čistý štít, protože se chovám přiměřeně, ctím zásadu padni komu padni a snažím se, aby lidé placení z peněz daňových poplatníků byli maximálně věrohodní.
Vy jste se ještě jako poslanec dostal do sporu s šéfem vašeho hnutí Babišem. Vyčítal vám podpis na závěrečné zprávě vyšetřovací komise pro reorganizaci policie. Měli jste možnost si to nějak vyříkat?
Nebyl zájem.
On o práci komise řekl, že je to šaškárna a výsměch. Tak jste mu to nechtěl vysvětlit na soukromé schůzce?
Chtěl jsem mu to vysvětlit. Své vyjádření mám ještě schované v telefonu, ale pokud druhá strana nemá o vaše vysvětlení zájem, tak je to její problém. Já nemám žádný problém. Mám čisté svědomí a tím to pro mě haslo. Necítil jsem se samozřejmě nijak dobře, ale daleko hůř bych se cítil, kdybych udělal něco, za co bych se nemohl postavit.
Přestože jste ve Sněmovně zastával celou řadu funkcí, tak jste v dalších sněmovních volbách kandidoval z devátého místa. Máte pocit, že to spolu nějak souviselo?
Určitě tam nějaká souvislost byla. Nemyslím si ale, že by se o to postaral předseda. Takhle vztahy nefungují. Nicméně v Jihomoravském kraji jsem asi nezapadl a někteří, kteří rozhodovali o kandidátce, si asi mysleli, že se tím zavděčí. Bylo mi řečeno, že důvodem mého umístění na kandidátce byla špatná komunikace s krajem, a dál se o tom se mnou nikdo nebavil. Jediné, co zůstává, je určitá pachuť.
Přesto pracujete jako asistent poslance a zůstáváte dál ve Sněmovně. Myslíte, že touto cestou alespoň něco prosadíte?
Musím říct, že je to mnohem složitější, než když jste v postavení poslance. U věcí zásadních se snažím oslovovat všechny současné poslance poslaneckého klubu a snažím se jim předkládat svoje názory. Ale oni jsou poslanci a oni rozhodují a já už do toho systému nepatřím. Občas je mi naznačováno, že se pletu do věcí, do kterých mi nic není. Ale zanevřít na politickou stranu je jednoduché, stejně jako všechno poplivat. Na druhé straně pragmaticky, pokud máte zájem něco udělat pro obranu a bezpečnost a nejste v politické straně, tak neuděláte vůbec nic.
Vaše jméno se objevuje v souvislosti s poslankyní Taťánou Malou, která bude ministryní spravedlnosti. O vás se mluví jako o člověku, který ji dostal do vysoké politiky. Vychází tak třeba více vstříc vašim návrhům?
Ti zkušenější v politice říkají: V politice nečekej žádný vděk! Z této formulace vycházím, je poměrně trefná.
Jak vnímáte její nominaci?
Je to rozhodnutí premiéra. Své názory jsem řekl u nás v „aňácké kuchyni“, ale nechci to komentovat veřejně.
Kritiku odborné veřejnosti, že nemá dostatečné vzdělání a je ve střetu zájmů, vidíte jak?
Je to její věc. Pokud ona to nevidí jako problém, tak je to její odpovědnost, její budoucí kariéra, její obrázek v zrcadle. A je to i věc premiéra, který si ji vybral.
