Odborný výcvik

Odborný výcvik | foto: Pavel Svačina, MAFRA

Firmy a školy by se o výuku dělily. Zákon zavede „školu v práci“

  • 10
Propojení odborných škol s firmami, tedy potenciálními zaměstnavateli, je o krok blíže. Ač ministerstvo školství původně předpokládalo, že se změnou legislativy, která to má umožnit, začne zabývat až příští rok, ministr školství redakci potvrdil, že se na novele již pracuje.

„Připravujeme změnu zákona, která by podpořila duální vzdělávání. Myslím, že musíme hledat cestu, jak posílit spolufinancování ze strany zaměstnavatelů, to je úplně legitimní,“ přiblížil pro MF DNES ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Předložit zákon by měl resort na jaře.

K uzákonění pravidel k dobrovolnému duálnímu vzdělávání, jak se výuce přímo ve firmě říká, se mimo jiné zavázala vláda Petra Fialy i ve svém programovém prohlášení.

V praxi to bude znamenat, že firma uzavře s učněm smlouvu a po dohodě se školou jej bude vzdělávat v dohodnutých oblastech.

U nich také bude garantem, že je student po absolvování bude ovládat. Žák tak bude mít nejen status studenta, ale i zaměstnance. „V zásadě jde o to, že firma převezme kompletně praktickou výuku žáka, kde garantuje i její kvalitu a úroveň. Dojde tedy k posílení pozice firmy v procesu praktické výuky,“ vysvětluje předseda Unie školských asociací ČR Jiří Zajíček.

Máte po škole a hledáte práci? Praxe v oboru znamená dost bodů navíc

Firmy i resort školství si od změny slibují především to, že se obojí více prováže.

Podniky by si mohly „vychovávat“ budoucí pracovníky, učit je moderním postupům, které se rychle vyvíjejí, aby se je absolvent nemusel doučovat až s nástupem do zaměstnání. Ministerstvo školství zase věří, že prvky takzvaného duálního vzdělávání přinesou do odborného školství investice od firem. A absolventi budou lépe připraveni pro pracovní trh. Jak upozorňuje Zajíček, už nyní firmy s učilišti spolupracují.

„Prvky duálního vzdělávání využíváme a považujeme za velmi důležité. Zapojení firem do praktické výuky je potřebné. Umožňuje žákům poznat reálné pracovní prostředí,“ přibližuje.

Pro společnosti to ale znamená, že musí hledat vlastní řešení a hlídat si, aby vše odpovídalo školskému zákonu či vzdělávacím programům. Změnou legislativy by tak vznikla jednotná praxe, po které dlouho volá hospodářská komora nebo svazy zaměstnavatelů. „Mnohé školy a firmy jsou na tyto změny již dnes připraveny, mají k dispozici ty nejmodernější technologie a vynikající odborníky,“ přibližuje viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR Milena Jabůrková.

Studenti pracují zdarma nejen pro politiky. Někde za stáž sami platí

Podle Heleny Úlovcové z Hospodářské komory ČR se také budou moci firmy díky tomu podílet více na tom, co a jak se žáci učí. „Není to jen o realizaci praktického vyučování, ale i o tom, že se lidé z firem podílejí na podobě učebních plánů a školního vzdělávacího programu,“ upřesňuje Úlovcová. K zapojení by ale firma musela splnit certifikaci, že je způsobilá poskytovat praktické vyučování.

Školu nedokončí pět procent

Podle zaměstnavatelů by jejich zapojení do výuky mohlo přinést vyšší kvalitu absolventů i větší zájem o obory, takže učeň spíš školu dokončí. „Jasným plusem je například to, že státy, které duální vzdělávání zavedly, mají více zaměstnaných mladých absolventů než země, kde tento systém dosud nemají,“ podotýká Jabůrková.

Do práce se školní aktovkou. Jen pár podniků umožňuje vzdělávání v praxi

Problémem Česka jsou totiž předčasné odchody ze vzdělávání, které se u nás týkají 5,5 procenta žáků, tedy kolem pěti tisíc ročně. Přibližně polovina z nich navíc opustí školu už v prvním ročníku.

Podle dat výzkumné agentury PAQ Research přinese absolvent středoškolského oboru bez maturity do státního rozpočtu asi o 2,3 milionu korun více než člověk pouze se základním vzděláním. Firmy jsou podle svazů připraveny do duálního vzdělávání investovat. Požadují za to ale po státu kompenzace například v podobě daňové úlevy.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video