Co bylo dál?Navazujeme na úspěšné články iDNES Premium  Předchozí rozhovor s Jaroslavem Maxmiliánem Kašparů vyšel 3. ledna 2021. Pýchu dnes nazýváme zdravým sebevědomím, promlouvá k lidem profesor Kašparů |
Žijeme v přelomové době. Jsme svědky odcházení starých dobrých časů?
Staré dobré časy vždycky odcházely. Vzpomínám si na dědečka, jenž se narodil v předminulém století. Říkával: „Za císaře pána deset deka salámu. To bylo salámu! Dneska je deset deka salámu daleko méně než tenkrát.“ Tím dával najevo, že staré dobré časy odcházejí. Naopak mladá generace vždycky hlásá: „S námi ty lepší časy teprve přicházejí!“
Spisovatel Ernest Hemingway řekl: „Nejpodivuhodnější na budoucnosti je představa, že naši dobu budou nazývat staré zlaté časy.“
Mezigenerační řevnivost tady vždycky byla a vždycky se s tím společnost nějak vypořádala. Dnes nám však chybí osobnosti a vzory. Čili autority. Chybí tady nějaký osvícený člověk, na něhož bychom mohli ukázat prstem a říct: „Podle tohoto člověka, ano!“ Každé čtyři roky se hledá v České republice spasitel. Nejdříve to byl Klaus, pak Zeman, Špidla, Paroubek, Topolánek... Pořád se hledá někdo nový, protože každý z těch starých zklamal. Pak se hledal spasitel v Babišovi, naposledy ve Fialovi. Nevím, co bude dál.
Nacházíme se ve stavu mezi alzheimerem a narkózou. Alzheimer nás učí zapomínat, co bylo, a narkóza nám neříká, co je teď.
