V první polovině srpna oznámilo ministerstvo spravedlnosti, že zahájilo mimořádnou kontrolu u exekutora Juraje Podkonického. Důvodem bylo podezření, že obcházel zákon o zastavování bagatelních exekucí. Na pokladně byla totiž v několika případech složena jedna koruna v posledních dnech předtím, než začala novela platit. Dané exekuce tak již nesplňovaly podmínku, že v nich nebylo v posledních třech letech nic vymoženo. A nemusely být automaticky zastaveny.
Kontrola u exekutora Podkonického. Exekuce oživily podivné korunové platby |
Kontrola zatím probíhá. Zda je podezření pravdivé, tak nyní není jasné. Pro Podkonického ale nejde o první mimořádnou kontrolu ze strany resortu v tomto roce.
Na začátku letošního roku informovala Česká televize, že v rámci Milostivého léta falšoval jeho úřad doručenky a neoprávněně si účtoval poplatky za osobní doručování. Kromě toho si měl Podkonický v rozporu se zákonem účtovat dvojí paušální náhradu, tedy dvakrát 750 korun, za zastavení exekuce. Že věc prověří, tehdy uvedla Exekutorská komora ČR i ministerstvo spravedlnosti.
Jak nyní uvedl mluvčí resortu Vladimír Řepka, u prvního podezření odhalil resort pochybení ve třech případech, přičemž ve dvou z nich „nebylo zjištěno, že by soudní exekutor prostředky ve vyšší než zákonné výši fakticky inkasoval“. U třetího případu nakonec částku vrátil. U druhého podezření nebylo prokázané, že k doručování ve skutečnosti vůbec nedošlo, a tedy že poplatky byly účtovány neoprávněně.
„S ohledem na skutečnost, že k pochybení došlo před více než deseti lety, a že skutečnost, že by úhrada za doručení byla účtována neoprávněně, se nepotvrdila, nebylo možné pochybení exekutora řešit disciplinárně. Exekutor proto byl na pochybení upozorněn a vyzván, aby se jich napříště vyvaroval,“ uvedl Řepka.
Odůvodněný je zlomek stížností
Stížností na exekutory přijde ročně několik stovek. Jen k letošnímu 15. srpnu jich ministerstvo obdrželo 334, za celý loňský rok jich bylo 442, za rok 2020 551. Další stovky stížností pak eviduje Exekutorská komora ČR. Za rok 2020 2 819, v loňském roce 2 193. Další stížnosti pak mohly obdržet ještě i jednotlivé soudy.
Podle mluvčí Exekutorské komory Evy Rajlichové stížnosti míří průběžně na všechny úřady. „Čím více exekucí daný soudní exekutor vede, tím více vůči jeho úřadu směřuje podnětů k výkonu dohledu,“ uvedla.
| Rok | Ministerstvo spravedlnosti | Exekutorská komora ČR |
|---|---|---|
| 2018 | 693 | 3 392 |
| 2019 | 555 | 2 788 |
| 2020 | 551 | 2 819 |
| 2021 | 442 | 2 193 |
Pokud ministerstvo obdrží stížnost, posoudí, zda jsou dány důvody pro zahájení státního dohledu. Na jeho základě může být podnět shledán nedůvodným, nebo je shledáno pochybení. V méně závažných případech dostane exekutor písemné upozornění, v těch více závažných výtku. Když jsou pochybení rozsáhlejší, případně se často opakují, přistoupí soud ke kontrole úřadu. Na základě té může ministr podat kárnou žalobu, kterou následně řeší Nejvyšší správní soud (NSS).
Většinou ale vede stížnost právě jen k výtce či k upozornění. Třeba v roce 2020 odeslal resort 90 upozornění a 66 výtek, kárnou žalobu nepodal žádnou. O rok později šlo o jedenaosmdesát upozornění, čtyřicet výtek a dvě kárné žaloby.
A i když věc k soudu dojde, většinou exekutor dostane pokutu, případně napomenutí. Podle statistiky NSS uložil zatím soud pokutu u šesti kárných žalob podaných v posledních pěti letech. Nejvyšší postih činil 80 tisíc korun.
Systémový problém, míní právník
Advokát Petr Němec, který se zabývá především protiprávními exekucemi, uvádí, že se ve své práci setkává především s obstrukcemi, šikanou povinných i jejich právních zástupců nesmyslným rozhodováním a výzvami, neposkytováním součinnosti a „házením klacků pod nohy“. „No a pak to je zcela zjevné a účelové zneužívání postavení úřední osoby, což už jsme i v rovině trestněprávní,“ popsal.
Ministerstvo spravedlnosti podle něj postupuje vcelku rychle a na podněty reaguje. „ Ne vždy zjistí pochybení, které vidíme my, ale obecně lze říci, že když už stížnost dáváme, většinou ministerstvo skutečně pochybení shledá. Nicméně tresty nepadají,“ podotkl.
Exekuce vyskočily, hrozí i střední třídě. Další velká vlna je na obzoru |
To podle něj nemusí být nic špatného. „Exekutoři mají spousty věcí v procesu a chyby se občas stanou, tedy vztyčený ukazováček ministerstva může stačit,“ míní. Říká, že chyby k životu patří, není tak důvod přistupovat k drakonickým opatřením.
Naopak se stížnostmi k Exekutorské komoře ČR dobrou zkušenosti nemá. „Na exekutorskou komoru se neobracíme, neboť v jejím vedení jsou lidé, které podezíráme ze zneužívání postavení úřední osoby, takže tam dochází ke krytí daného jednání,“ řekl.
Podobně to vidí i Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení. „Nemáme příliš dobrou zkušenost s řešením ze strany Exekutorské komory, ale u ministerstva spravedlnosti vnímáme velké zlepšení oproti minulosti a rozhodně doporučuji se se stížností na ministerstvo obrátit,“ řekl.
I u ministerstva však podle Němce nastává problém, když se chyby opakují a jde o zjevný úmysl. „Pokud pozoruji, že soudní exekutoři zjevně zneužívají postavení úřední osoby, tak by měly padat ty nejtvrdší tresty. Ovšem takhle se ‚systémové opakované pochybení‘ všichni bojí pojmenovat, protože to znamená kriminál. A my na stole takové věci máme a vidíme, jak i státní zástupci od toho dávají ruce pryč a takové zneužívání exekutorských úřadů pro byznys několika subjektů přehlížejí, protože by to rozbilo celý systém. Tím se stali i někteří státní zástupci součástí problému. Je tu opravdu systémový problém a selhávají i orgány činné v trestním řízení,“ říká.
U nás se lidé za dluhy stydí. Omlouvají se za to, co udělali, říká odborník |
Podle Hábla je pak systém obecně už od roku 2001 postaven na snadné zneužitelnosti slabšího postavení dlužníka.
„Systém umožňuje velmi jednoduché provázání věřitelů, advokátů, vymahačů dluhů a exekutorů a velmi snadné zneužití práva ve prospěch generování obrovských zisků. Nejvíce je to vidět u nebankovních úvěrových společností, dopravních podniků a inkasních agentur neboli vymahačů dluhů,“ míní.
Celý problém vidí ve volné volbě exekutora věřitelem. „Která umožňuje snadné vytvoření, nebojím se říci, až mafiánských struktur. Kdyby exekutora vybíral náhodným způsobem nezávislý soud, nemravný obchod s dluhy by se výrazně omezil. Stejný systém funguje například v insolvencích, kde insolvenčního správce přiděluje náhodně insolvenční soud a funguje to výborně,“ říká.
Jde o takzvanou teritorialitu exekutorů, průběžně se ji snaží prosadit jak zástupci Poslanecké sněmovny, tak Senátu. Naposledy návrh předložila pirátská senátorka Adéla Šípová v únoru, nebyl však projednán. S návrhem by přitom souhlasila třeba i Exekutorská komora ČR.
