Náčelník generálního štábu Karel Řehka na konferenci v Poslanecké sněmovně řekl, že „Rusko je na trajektorii konfliktu s aliancí. Pokud by válka vypukla, od první chvíle jsme aktivním účastníkem.“ Nenahrávají taková vyjádření těm, kteří straší veřejnost válečným konfliktem?
V žádném případě. Za prvé ruská dezinformační scéna dokáže zneužít jakékoliv vyjádření, případně si ho zcela vymyslet. Na její příznivce a konzumenty je vliv jakéhokoliv relevantního vyjádření stejně nulový.
Za druhé, Karel Řehka neřekl nic nového. Rusko nás, tedy země na západ od svých hranic, samo dlouhodobě definuje jako nepřítele a je to Rusko, kdo svou agresí proti Ukrajině rozpoutal největší vojenský konflikt v Evropě od skončení druhé světové války a neustále nám vyhrožuje vojenskou akcí.
Rusko míří ke konfliktu s NATO, s naší účastí od první chvíle, varuje Řehka |
Milan MikuleckýPůsobil na vysokých manažerských pozicích v byznysu, tak i na Ministerstvu obrany. Kromě „kancelářských“ pozic má ale také osobní zkušenosti ze zemí jako je Mali, Jemen nebo Irák. Tam během války s Islámským státem zajišťoval nasazení letounů Aero L-159 do výzbroje. Mikulecký je aktivní pilot. |
To, co Řehka řekl, zaznělo v nějakém kontextu, který v rámci mediální zkratky, která píše titulky, samozřejmě schází. Já sám to vnímám jako jeho připomenutí politikům i společnosti, že stav naší armády není dobrý, a to zejména v oblastech reálných hrozeb. A za sebe říkám, že právě takové vojáky potřebujeme. Kteří nás zbytečně nestraší, ale nelakují věci narůžovo.
Když jsme u těch hrozeb, náčelník generálního štábu zmínil ochranu vzdušného prostoru a našich občanů. Vím, že téma nedostatečné ochrany vzdušného prostoru České republiky jste řešil již během vašeho působení na ministerstvu obrany. Jak na tom jsme dnes, došlo ke zlepšení?
Malému ano, ale dá se říct, že na naši obranyschopnost proti těm opravdovým hrozbám nemá žádný vliv. Takže upřímně, stojíme tu jak nazí v trní.
Pokud bych to měl rozvést, musíme si specifikovat, co je reálná hrozba pro bezpečnost České republiky, pro její občany, pro ty, kteří si ze svých daní platí armádu na svoji ochranu. Podle mého názoru jí jsou balistické rakety.
Ruské tanky nedojedou ani ke Kyjevu. Ruská letadla se snaží nepřekračovat linii fronty. Jediná zbraň, která Rusku funguje a kterou má k dispozici ve větším množství, je právě jeho balistický program. A proti takové hrozbě nemá naše protivzdušná obrana žádný nástroj.
Rusko otestovalo balistickou raketu, trefí cíle 11 tisíc kilometrů daleko |
Ve Strakonicích máme 25. protiletadlový raketový pluk. Ten má sice kvalitní a motivovaný personál, ale schází mu to zásadní, kvalitní zbraně. Sovětské protiletadlové raketové komplexy KUB, přestože na Ukrajině ještě nějakou práci odvedou, měly být již dávno v muzeu a jediná moderní výzbroj jsou systémy RBS-70 ze Švédska. Ty ale mají jen velmi krátký a limitovaný dosah. Zkrátka tu nemáme nic, co by mohlo působit proti balistickým raketám.
A nezmění to ani rok 2026, kdy by měly dorazit čtyři baterie izraelského systému Spyder. Jejich výrobce sice o budoucí schopnosti působit i proti této hrozbě mluví, ale ruská hrozba je tady a teď.
Milan Mikulecký v Iráku.
To nezní jako příliš uklidňující zpráva o stavu našich schopností. Můžeme si říct i něco pozitivního?
Tak jednoznačným pozitivem pro nás může být, že nejsme v bezpečnostním vakuu, jako jsou nešťastné oběti ruských agresí Gruzie či Ukrajina. Díky členství v NATO máme záruky nejsilnější obranné aliance současného světa.
Ale i to má svoje omezení, jedna z mála armád NATO, která je reálně připravená v době války působit ve prospěch svých spojenců, je ta americká. A ta má řadu závazků, ať již doma, tak vůči dalším spojencům, například v Asii nebo na Blízkém východě.
V Evropě a v našem směru je zásadní systém AEGIS Ashore, umístěný v rumunském Deveselu a snad v letošním roce zprovozněná základna stejného systému v polském Redzikowu. Tento americký systém protiraketové ochrany, ve spojení s interceptory SM-3, je nejvýkonnější komplet protiraketové ochrany, který je v současnosti dostupný, a tomu také odpovídá jeho cena.
Česko překlenou radary Železné kopule, prošly testy. Rakety zatím chybí |
V rámci NATO můžeme očekávat také ochranu prostřednictvím systémů Patriot, kterými disponují například Německo, Nizozemí a Polsko, i když v posledním případě můžeme mluvit pouze o dvou bateriích, takže i Poláci, kteří proti nám mají náskok téměř ve všem, jsou pouze na počátku cesty.
Za pozitivní zprávu a jistý příslib do budoucna považuji, že se podařilo dokončit vojskové zkoušky radarů MADR, konkrétně moderních izraelských Elta EL/M-2084. Teď je ještě nutné je rozmístit, a pak budeme moci spolu se spojenci sdílet obraz hrozeb, pokud se nějaké na nebi vyskytnou.
Na to abychom je mohli něčím sami sestřelit, ale prostředky nemáme. No a vzhledem k ukvapené likvidaci systému civilní obrany po roce 1989, včetně řady krytů, se ani nebudeme mít kam schovat.
Je nutné si uvědomit, že až jednou dorazí protiletadlové systémy Spyder, tak při počtu čtyř objednaných baterií nepokryjí ani dvacet procent území naší země.
Milan MikuleckýBezpečnostní expert a analytik
Nemůže pomoci při řešení protivzdušné obrany plánovaný nákup stíhaček F 35?
Velmi málo, ale za to nemůže F 35. Je to víceúčelový stíhací letoun a byl zkonstruován k jiným úkolům, než je ničení balistických raket. Jeho velký přínos vidím v tom, že díky jeho senzorům a datalinkům může v reálném čase významně doplňovat informace o tom, co se ve vzdušném prostoru pohybuje.
Následně může protivníkovi ničit platformy, ze kterých balistické rakety odpaluje, ale to už je předcházení další vlně útoků, nikoliv eliminace jednotlivých raket. My si musíme připravit vlastní opatření, pasivní a aktivní.
Pasivní je již zmiňovaný systém civilní ochrany, kompletní pasportizace všech krytů, skladových zásob, záložních zdravotnických zařízení a všeho dalšího, co zbylo. Tam, kde je to možné, jejich uvedení do funkčního stavu a ideálně modernizace. A v neposlední řadě nezapomínat, že svět není růžový obláček, a myslet na výstavbu krytů u veškeré nové výstavby. Tak jako tomu je dodnes třeba ve Finsku.
Modernější letouny, či ztráta suverenity? Nákup F-35 musí Česko promyslet |
A není to jen o ochraně fyzických životů, musíme být připraveni chránit také naši kritickou infrastrukturu a být připraveni ji rychle opravovat. Tady mi debata ve veřejném prostoru naprosto schází, a trochu se bojím, že až na ni dojde, strhne se boj mezi jednotlivými ministerstvy, kdo všechno to bude chtít řešit a mít pod kontrolou peníze, které na to snad stát vyčlení.
A to aktivní opatření?
Aktivní opatření je pořízení systémů protiraketové ochrany, ideálně systému Patriot, protože cokoliv jiného buď není v našich finančních možnostech, nebo není zavedené v NATO. A nevím, kdy jindy, když ne teď.
Je na čase tam, kde nemáme vlastní české řešení, pořizovat to, co mají naši spojenci. Je nutné si uvědomit, že až jednou dorazí protiletadlové systémy Spyder, tak při počtu čtyř objednaných baterií nepokryjí ani dvacet procent území naší země.
A opět je nutné přemýšlet systémově, takže Patriot by měl tvořit střechu a pod ní by měl u zvlášť citlivých objektů, jako jsou například jaderné elektrárny, být další systém, který dokáže zachytit to, co by prošlo onou pomyslnou střechou. A tady již není řeč pouze o balistických střelách nebo jejich torzech, ale i střelách s plochou dráhou letu nebo dronech. Tedy systém, jakým je například německý Skyranger.
Ukrajinští vojáci se na americké základně Fort Sill v Oklahomě učí se systémy protivzdušné obrany Patriot. (21. března 2023)
Má na něco takového Česká republika peníze, když se na obranu teprve začnou vynakládat 2 % HDP? A je to v souladu s tím, co armáda potřebuje?
To jsou dvě oddělené věci. Armáda je tady pro to, aby hájila bezpečnost země. Sama o sobě, vzhledem k velikosti území ČR, ekonomickému výkonu země, velikosti naší populace a dalších parametrů, to nedokáže.
Proto jsme členy NATO. Když jsme členy nějakého spolku, měli bychom plnit to, co jsme slíbili. To dlouhodobě neděláme, takže bychom měli přestat nakupovat věci, které po nás nikdo nechce, jako například bitevní vrtulníky, a soustředit se na to, k čemu jsme se zavázali, tedy k urychlenému vybudování těžké brigády.
To je náš příspěvek ke kolektivní obraně, který nás brání i mimo naše území a tedy ještě dřív, než sem nepřítel dojede. Současně je to součást odstrašení tak, aby nikoho nenapadlo útočit.
No a potom se také každá země Aliance stará o bezpečnost svých občanů sama. To je právě systém protiraketové obrany, který jsme si již popsali. Tady je to jen na nás. A pokud by někdo chtěl argumentovat tím, že to teď není v koncepci, nebo v plánu financí, mohu ho uklidnit, že tady se nikdy stejně žádná koncepce nedodržovala a ani dnes se nedodržuje.
USA schválily prodej vojenské techniky Česku. Armáda modernizuje vrtulníky |
A pokud jde o peníze, pokud se přestanou nakupovat nesmysly, byznysjety pro přepravu politiků nebo takzvané statusové zbraně, které sice hezky vypadají na sociálních sítích, ale protože fungují jen jako součást systému, jsou nám k ničemu, může být peněz relativně dost.
A říkám relativně, protože vzhledem k brutálnímu dluhu, který vůči naší armádě máme za posledních třicet let, tak ani 2 % HDP po nějaký čas stačit nebudou.
Myslíte, že v dnešní době, kdy všichni zbrojí, kdy velkou část zbraní odčerpává bránící se Ukrajina, někdo čeká na naše požadavky, například zájem o Patrioty nebo Skyrangery?
Nevím jak u Skyrangerů, to byl příklad, těch zájemců, kteří již podepsali smlouvy na nákup, je víc. Ale zrovna v případě Patriotů máme již od loňského roku na stole americkou nabídku urychlené dodávky. Bohužel, ze mě neznámých důvodů ji úředníci ministerstva obrany bojkotují.
Proč by to dělali? Jak se takový bojkot projevuje?
Myslím to smrtelně vážně. Proč, to netuším. Napřed jsem si myslel, že je to jen hloupost, nebo lenost, ale vzhledem k tomu, jak dlouho to již trvá, toto vysvětlení evidentně nestačí.
A jak se to projevuje? Nemohu úplně do detailů, ale obecně. Američané v naprosté většině preferují prodej zbraní v režimu vláda – vláda. A to má nějaký formální postup. Strana, která chce nakupovat, musí zaslat dopis se žádostí (LOR - letter of request, pozn. red.), který má nějaké náležitosti.
Tak jak ho ministerstvo obrany loni v listopadu zaslalo, tak se na něj nedalo odpovědět. Letos v dubnu dostalo ministerstvo podrobný návod, jak ho má odeslat tak, aby mohla z USA přijít nabídka. Je konec května a z Prahy stále nic neodešlo. Tak co si o tom můžete myslet? A takových přešlapů je víc.
