„Klíčovým tématem poválečného urovnání by mělo být stanovení záruk, které by zabránily další budoucí agresi. Pro zajištění skutečné bezpečnosti obyvatel Charkovské, Černihivské, Sumské, Záporožské, Luhanské a Doněcké oblasti a jejich ochraně proti ostřelování bude nutné zavést demilitarizovanou zónu (hlubokou) 100 až 120 kilometrů,“ píše Podoljak.
Zónu by „v první fázi“ pravděpodobně kontrolovaly mezinárodní vojenské posádky, myslí si. Demilitarizovaná zóna by podle Podoljaka měla vzniknout v ruské Belgorodské, Brjanské, Kurské a Rostovské oblasti.
O Krasnodarské oblasti, která sousedí s Krymským poloostrovem, se Podoljak nezmínil. Krym v roce 2014 anektovalo Rusko, ukrajinští představitelé jeho opětovné získání opakovaně uvádějí jako jednu z podmínek ukončení války.
O vytvoření demilitarizované nárazníkové zóny na ruském území Podoljak hovořil už v sobotu, a to v reakci na prohlášení ruské diplomacie. Ta oznámila sedm požadavků pro nastolení míru na Ukrajině, ve kterých mimo jiné žádá, aby Ukrajina uznala ruštinu za státní jazyk a vzdala se snahy o vstup do Severoatlantické aliance i do Evropské unie.
Moskva představila sedm podmínek míru na Ukrajině. Kyjev reagoval svými |
Podoljak následně psal nejen o demilitarizaci, ale také o vydání válečných zločinců a strůjců války a o vyplacení reparací.
Ruská vojska na Ukrajinu zaútočila loni 24. února. Mírové rozhovory, zahájené krátce po začátku invaze, ztroskotaly loni na jaře a od té doby se vyjednávání nepodařilo obnovit. Moskva i Kyjev tvrdí, že si opačná strana klade nepřijatelné podmínky.
