„V současných podmínkách vývoje ekonomiky se bude téma zdravotnictví prolínat do úvah, jak zefektivnit systém. Vyjma udržitelnosti financování zdravotnického systému je právě prevence jedním ze základních bodů činnosti rady,“ řekl Rod.
Programy prevence by podle Roda mohly přispět k úsporám nákladů na pojištění. Lidé by díky lepší prevenci mohli také déle zůstávat na trhu práce a přispívat tím ekonomice státu.
Češi nechodí na preventivní prohlídky, nepovažují to za nutné |
Důležitý je ale i způsob komunikace. Ta by se podle Roda měla měnit podle toho, na jakou sociální skupinu cílí. „Prevenční programy, ať už cílí paušálně, či na skupiny, působí určitě jinak na vysokoškoláky v Praze a lidi se základním či středním vzděláním v regionech,“ upozornil Rod. Přizpůsobení preventivních sdělení by tak mohlo vést k zlepšení kvality života i vyrovnání nerovností mezi skupinami.
Dobré preventivní programy stimulují výzkum a zvyšují efektivitu ve zdravotnictví, vyžadují ale vysoké náklady. V tom by podle Roda mohla pomoci spolupráce veřejného a soukromého sektoru. „Firmy mohou sponzorovat preventivní programy výměnou za pozitivní publicitu či nějaké výhody,“ uvedl Rod.
Pražané zanedbávají preventivní prohlídky, nemají na ně čas, zjistil průzkum |
„Zdravotnictví je stále kotva, která pozitivně určuje kvalitu života v Česku. Většina lidí si uvědomuje, že zdravotnictví v Česku je kvalitní a má k němu přístup každý,“ doplnil Rod.
Například na Slovensku se podle generálního ředitele zdravotní pojišťovny Union Michala Španára osvědčily podcasty. Série Zdravé řeči má přes 200 dílů a zaměřuje se na hovory s uznávanými lékaři. Na prevenci podle něj zbylo málo peněz, většina z nich totiž jde primárně na akutní léčbu. „Zapojení a motivace pacienta je velmi zásadní. Nejen apelovat na jeho rozum, ale i peníze fungují velmi dobře,“ uvedl.
Prevence nádorových onemocnění
„V Česku jsme mistři v psaní strategií, ale naprosto vázneme v tom, aby politika měla jasně stanovené, kdo je za ni zodpovědný,“ uvedl ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Marian Hajdúk, který se zabývá výzkumem a prevencí nádorových onemocnění.
Nejrizikovější pro nádorová onemocnění je podle něj kouření, alkohol a nevyvážená strava. Právě na kouření by podle něj měla být mířená intervence, aby nebylo atraktivní především pro mladé lidi.
V Česku ročně odhalí 80 tisíc nádorů, na rakovinu se umírá každých dvacet minut |
„Vždy stojí za to přestat s kouřením. Celá řada studií ukazuje, že když přestanete s kouřením, máte mnohem lepší výsledky a možnost na delší život,“ uvedl Hajdúk. „Kouříme kvůli nikotinu, ale zabíjí nás spalovaný kouř. Škodlivé látky se dostávají primárně do plic, ale ovlivňují celý organismus,“ doplnil.
K poklesu incidence rakoviny plic podle Hajdúka v posledních letech pomohl například nárůst spotřební daně na tabákové výrobky, kvůli které někteří kuřáci přešli k méně škodlivým alternativám. „Chceme, aby společnost v nějakém horizontu přestala kouřit i alternativy, ale je potřeba ji k tomu dovést postupnými kroky,“ dodal Hajdúk.
Riziko nádorového onemocnění zvyšuje také konzumace alkoholu. Podle Hajdúka způsobuje až 15 % nádorového onemocnění u žen.
Šance porazit rakovinu stoupají. Která je nejlépe a nejhůře léčitelná? |
„V současné době umírá na rakovinu celosvětově kolem 10 milionů lidí ročně. Pokud se nic nezmění, v roce 2040 to bude 28 milionů lidí ročně. Moc času nám nezbývá. Pokud nezapojíme jako další faktory primární prevenci, tak to bude obrovský společenský i politický problém,“ upozornil Hajdúk.
S Hajdúkem souhlasí i primář kardiologického oddělení Nemocnice na Homolce Petr Neužil „Kouření je fenomén, který jsme schopni ovlivnit. Maso je součástí jídla, něco jíst musíme. Ale kouření je nesmysl,“ uvedl.
Podle Neužila jsou v Česku sice zvýšil průměrný věk, problémem je ale dožití ve zdraví. „Jsme na tom nejhorším spektru, ať se bavíme o konzumaci alkoholu, nekonzumaci zeleniny a dalších parametrech. Dostupnost prevence tu není,“ dodal Neužil s tím, že například oproti Švédsku stráví průměrný Čech o 5 let více v nemoci.
