Židé v Evropě se podle něj hodně bojí a jsou blízko novému exodu. Evropa, ve které se matka bojí odvést své dítě do školy, už podle něj není Evropou. Kantor proto v Praze vyzval evropské vlády ke zvýšení ochrany Židů.
„Jsme v situaci, kdy je židovská komunita v Evropě blízko novému exodu z Evropy. Židé se hodně bojí,“ prohlásil Kantor a připomněl nedávné útoky v Paříži a před tím i v jiném francouzském městě Toulouse a také v Brusele.
Hlavním důvodem je podle něj ekonomický tlak, přičemž zmínil zejména Řecko a Maďarsko, a pak také radikální islamismus. Kromě Židů jsou podle něj pod podobným tlakem ještě Romové.
Putin je největší ochránce Židů, řekl Kantor. O Krymu mluvit nechtěl
Ruského prezidenta Vladimira Putina zároveň označil za velkého přítele ruské židovské komunity. „Putin je největší ochránce Židů v Rusku,“ prohlásil dokonce.
„Není třeba hned všechno politizovat,“ uvedl také Kantor na tiskové konferenci před začátkem mezinárodní konference Let My People Live!, kterou na Pražském hradě pořádá právě Evropský židovský kongres. Odmítl odpovědět na otázku jednoho z českých novinářů, jak vnímá politiku Putinova režimu vůči Krymu, který Rusko anektovalo. Vyhnul se odpovědi s tím, že kvůli tomu akce v Praze ani tisková konference není.
Evropské vlády by se podle Kantora měly postarat o zajištění větší bezpečnosti pro Židy. Jednou z možností je podle něj zřízení postu zvláštního vyslance, zmocněnce který by se zabýval antisemitismem. „Pokládám myšlenku onoho zmocněnce za užitečnou,“ reagoval český premiér Bohuslav Sobotka.
Kantor také zmínil, že by na pražské konferenci měla být přijata deklarace vyzývající k přijetí společné evropské legislativy, aby se Židé v Evropě cítili bezpečněji. Pozornost na jeho tiskové konferenci vzbudil jeden z ruských novinářů, který se Kantora nechtěl ptát anglicky. Kantor svolil, ale odpověděl anglicky. „To byste se tu také zítra mohli ptát japonsky,“ zavtipkoval.
Novináři pak věnoval knihu Zlověstný maraton od Anatolije Šapira, velitele prvního sovětského oddílu, který před sedmdesáti lety jako první vstoupil do koncentračního tábora v Osvětimi. „Je psaná rusky,“ zdůraznil ruskému novináři Kantor.
Konference na Pražském hradě se koná právě u příležitosti 70. výročí osvobození Osvětimi, které připadá na úterý, kdy je také Den památky obětí holocaustu. Akce se účastní více než 500 hostů, mezi nimi jsou i slovenský prezident Andrej Kiska a bulharský Rosen Plemenliev. Právě kvůli nedávným útokům v Paříži, kdy teroristé zaútočili kromě satirického týdeníku Charlie Hebdo i na košer obchod, konferenci doprovázejí přísná bezpečnostní opatření (více čtěte zde).
Opět je zde malá, ke všemu odhodlaná menšina, řekl Hamáček
Před opakováním chyb, které za druhé světové války umožnily nacistickému režimu rozjet mašinerii vyvražďování Židů, na konferenci varovali i přední čeští politici.
„Je dobré si připomínat kořeny zla. Je důležité, abychom se poučili z toho, co bylo před více než sedmdesáti lety, abychom nepřipustili opakování takových hrůz. Dnešní fanatismus, fundamentalismus, rasismus se hodně podobá tomu, co se odehrávalo v Evropě ve třicátých letech,“ řekl premiér Sobotka. Na konferenci mluvil o tom, že i když je geografická vzdálenost mezi Terezínem a Osvětimí asi 500 kilometrů, během nacisty prováděného holocaustu to byla vzdálenost mezi životem a smrtí.
Předseda Sněmovny Jan Hamáček řekl, že vyvražďování Židů za války je něco, co se dnes nesmí opakovat vůči žádnému národu ani menšině. „Když budeme mlčky přihlížet, jednou přijdou zabít nás,“ řekl. „Opět je zde malá, ke všemu odhodlaná menšina, a mlčící většina, která se nastaví zlu dostatečně na odpor,“ prohlásil Hamáček v narážce na vraždění radikálů z Islámského státu.
„Nejlepší řešení je vyřešit problém v místě, ve kterém vzniká. Je potřeba ukončit konflikt v Sýrii, podporovat iráckou vládu a ukončit palestinsko-izraelský konflikt. Bez toho se nepohneme,“ řekl iDNES.cz Hamáček.
Předseda Senátu Milan Štěch mluvil o tom, že zavraždění šesti milionů lidí za druhé světové války během holocaustu připravilo každou zemi o množství skvělých lidí. „Evropa, ze které neodcházejí lidé, to musí být náš cíl,“ řekl Štěch.
