„Dnes je to úplně jiná strana, tím co dnes dělají a jaký mají současný program mi jsou blízcí,“ hájí Blaško jinou stranu než tu, za kterou nastoupil do Evropského parlamentu. Tou byla SPD.
„Známe se již několik let, a co je na něm sympatické, to je snaha říkat věci napřímo a bez obalu, a podpora různých vlasteneckých stran a spolků, včetně DSSS. I proto jsme se rozhodli ho v jeho boji podpořit,“ napsal na facebookové stránce Dělnické strany sociální spravedlnosti předseda strany Tomáš Vandas.
Slova podpory pro nynějšího europoslance a kandidáta v boji o Hrad podpořil Vandas fotkou Blaška ve vojenské uniformě se zvednutou rukou k pozdravu, jak sedí na koni, jenž je ozdoben dečkou s českou vlajkou. Stylistika fotky až nápadně připomíná dobové snímky prvního Československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.
Podle Vandase je Blaško „dobrým národním kandidátem“ a podporu DSSS má „bez jakýchkoliv podmínek“. „Bylo by dobré, aby se k tomu připojili i zástupci ostatních stran a hnutí národního spektra,“ vyzval někdejší lídr ultrapravice, který se „proslavil“ řadou kontroverzních výroků, jako je například ten z roku 2008, kdy řekl: „Chceme zemi čistou, bílou, bez parazitů a jiné verbeže“.
Podpisy sbírá Blaško hůře, než čekal
Sám Blaško o sobě tvrdí, že za ním „nestojí žádná politická strana“. „Nemám žádného investora a jsem tak svobodný kandidát, který není nikým ovlivněn, ani nikomu zavázán,“ řekl ve videu na své facebookové stránce Blaško.
Líbil by se vám Blaško jako prezident?
Svůj záměr usilovat o prezidentskou funkci oznámil před necelým měsícem. Aby se stal volitelným kandidátem v prezidentských volbách, které se konají zkraje příštího roku, musí od občanů získat 50 tisíc platných podpisů.
To však nejde tak hladce, jak Blaško doufal. „Jezdil jsem po krajích, navštívil jsem řadu spolků, sdružení, stejně tak menších stran, když přišlo na věc, mnozí mne zklamali a přiznám, že situace s podpisy není vůbec dobrá,“ svěřil se ve videu na své facebookové stránce a vyzval své podporovatele k podpisu petičního archu.
Europoslanec SPD Blaško hodlá kandidovat na prezidenta. Oznámil to na sítích |
Krajně pravicová DSSS však Blaškovi mnoho hlasů nepřinese, míní politolog a bezpečnostní expert Miroslav Mareš z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. „Myslím, že to není něco, co by mu u jeho potenciálních voličů ublížilo a ani nemyslím, že mu příliš pomůže, v nejlepším případě mu to může přinést pár set hlasů, protože DSSS není příliš významná,“ hodnotí.
„Pro něho je problém, že se rozkmotřil s Tomiem Okamurou. Tím, že nemá podporu SPD, si ji musí hledat u jiných menších, často kontroverzních subjektů,“ dodává Mareš. Blaško se před třemi lety stal největším překvapením voleb do Evropského parlamentu. Přestože kandidoval za SPD až z osmého místa, díky velkému množství preferenčním hlasů přeskočil i tehdejšího lídra kandidátky Ivana Davida.
„Už nepropagují to, co dříve“
Proč podpora kontroverzní DSSS Blaškovi nevadí? „Všichni máme od médií nějaké nálepky, já jsem prý extremista, xenofob a nevím co všechno, oni zase prý fašisti. Je potřeba, abyste se podívali na jejich nynější program. Co byla ta strana dříve, bohužel byla, myslím, že se s nimi náš právní systém vyrovnal a oni pochopili, že tudy cesta nevede a dneska je to úplně o něčem jiném,“ reagoval na dotaz redakce iDNES.cz Blaško.
„Mi taky vyčítají věci, které byly kdysi dávno, třeba že jsem byl v komunistické straně, to je to samé, jako když Tomáše Vandase soudili za nějaké jeho výroky. My jsme vlastně na jedné lodi,“ dodal europoslanec.
Osud generála Blaška: velení armádě, rodinná tragédie, cesta do Bruselu |
Ministerstvo vnitra ve své výroční zprávě o extremismu za loňský rok řadí DSSS mezi pravicové extremisty. Její předseda Vandas politicky působil už v pravicově extremistické SPR-RSČ, kterou vedl Miroslav Sládek, následně v nástupnické straně Republikáni a byl jedním ze zakládajících členů krajně pravicové Dělnické strany.
Dlouhé roky stál v jejím čele, dokud Dělnickou stranu v únoru 2010 nerozpustil Nejvyšší správní soud, jelikož podle něj představovala bezprostřední riziko ohrožení demokracie, protože byla ideově navázána na nacionální socialismus a neonacismus a podporovala násilí. Vandas se následně s částí bývalých členů DS přesunul do DSSS a ještě tentýž rok se stal jejím předsedou.
„Tím co dneska dělají a jaký mají program, zaměřený na vlast a rodinu, se neliší od mého přesvědčení a mých názorů. Nejsou to žádní prašiví psi, abych se od nich distancoval,“ má jasno Blaško.
Covidový paradox. Proti omezování svobod byli nejaktivnější extremisté |
„Je pravda, že v Dělnické straně sociální spravedlnosti vystupují různé proudy,“ hodnotí Mareš. „Ale současná Dělnická mládež, což je sice právně samostatná mládežnická organizace, avšak fakticky blízká DSSS, stále ve své prezentaci na sociálních sítích využívá i neonacistické nebo antisemitské motivy. Tito lité pak chodí i na akce strany. Takže propojení tady je,“ poukazuje bezpečnostní expert.
„Ale řekl bych, že ty předchozí vazby na neonacistickou scénu už nejsou tak silné. DSSS se teď silněji ideově neprofiluje, její nynější zaměření je spíše protisystémové,“ dodává však jedním dechem Mareš.
Během pandemie covidu-19 se DSSS prioritně zaměřila na kritiku protiepidemických opatření a v čele s Vandasem se její představitelé účastnili antivaxerských protestů zaštítěných uskupením Chcípl Pes. V případě kauzy Vrbětice zase strana zpochybnila závěry českých bezpečnostních složek a přiklonila se k ruské verzi.
