Stejnou poctou se může pyšnit třeba překladatel Martin Hilský nebo dirigent Jiří Bělohlávek. Fojtovi ocenění udělil britský král Karel III. za dlouholetý přínos v oblasti vědy a inovací.
Konečně k Řádu britského impéria. Jak jste reagoval na to, že vám Karel III. ocenění udělil?
Byl jsem ohromen a překvapen a vůbec jsem si neuvědomoval, co všechno něco takového znamená, to byla má první reakce.
Postupem času, jak už vím o tomto ocenění déle, tak si ho čím dál víc vážím, čím dál víc mám úctu ke všem těm, kteří se podíleli na mé životní cestě a na tom, co jsem dělal a proč jsem toto ocenění dostal. Také si vážím těch, kteří mě museli navrhnout, doporučit, podpořit, protože to určitě byla spousta lidí a spousta práce, kterou pro mé ocenění udělali.
Polovina řádu patří manželce, protože bez toho, že ona pečuje o děti, bych nemohl vyjet do Londýna na týden na konferenci nebo přednášet v Bruselu. A tak je to zvláštní, že ocenění tedy dostává Otakar Fojt, ale ve stejné chvíli se o výsledky mé práce úplně stejně zasloužila má drahá polovička.
Už dvakrát mne prohlásili za mrtvého, je to výjimečná situace, říká Hilský |
Otakar FojtOtakar Fojt se účastní mnoha mezinárodních konferencí, které se zabývají různými oblastmi vědy a vědní politiky, od inovací a přenosu technologií až po publikační politiku, globální rizika a výzvy tisíciletí. I za to ho král Karel III. vyznamenal Řádem britského impéria. Ten udělují britští panovníci od roku 1917 jako všeobecný záslužný řád pro civilní osoby a od roku 1918 pro důstojníky za zásluhy v míru. Ocenění má 5 kategorií, Otakar Fojt převezme řád v nejnižší z nich MBE - člen. Nejvyšší GBE - velkokříž jako jediný z Čechů získal před sto lety prezident Edvard Beneš. |
Vaším oborem je vědecká diplomacie, jak jste se k ní dostal?
Když před vstupem České republiky do Evropské unie britská strana zjišťovala, která z nových členských zemí má kvalitní vědu, tak zjistila, že nejlepší věda k případné spolupráci je v České republice a v Polsku.
Na velvyslanectví, v tomto případě britském velvyslanectví v Praze, bylo vypsáno otevřené výběrové řízení. Do tohoto výběrového řízení jsem se přihlásil, vyhrál jsem ho, dostal jsem práci vědeckého diplomata a od té doby na britském velvyslanectví pracuji.
Na britské ambasádě pracujete jako Senior Science & Innovation Advisor. Co to vlastně znamená?
Celý svět je velmi složitý. Na světě máme téměř 10 milionů lidí, kteří se zabývají vědou a nejlepší věda pochází z mezinárodní spolupráce.Tu je třeba udržovat, podporovat a rozvíjet různými prostředky. No a kdo jiný je zaměřen na mezinárodní spolupráci než ministerstva zahraničních věcí?
Postupem času vznikla na ministerstvu zahraničních věcí Spojeného království skupina lidí, kteří se zabývají přesně a právě budováním mezinárodní spolupráci ve vědě, celá naše síť se jmenuje UK Science and Innovation Network a postupně se pro nás vžil název Science diplomat - vědecký diplomat.
Romský policista z Čech dostane od královny Řád britského impéria |
Mluvíte o podpoře mezinárodní vědecké spolupráce, jaké prostředky k ní používáte?
Máme tři cíle. Zaprvé je to informovat naše britské kolegy, co nového se děje v té zemi, kde jsme, takže já britským kolegům povídám o špičkové české vědě, o špičkových českých technologií, o českých investicích do vědy a do výzkumu.
Druhá část je zase opačná, kdy českým kolegům říkám o tom, co je nového ve Spojeném království, jaké nejlepší nové technologie, projekty, investice do vědy a do výzkumu nebo velká infrastruktura jsou na britské straně.
Nakonec třetí část, to je ta spolupráce. Propojení může být na úrovni vládní, může být na úrovni univerzit nebo na úrovni třeba oborů či jednotlivých výzkumných skupin.
Pilota Brykse chtěli komunisté vymazat. Ve vězení hrdinovi puklo srdce |
Když zůstaneme u spolupráce, můžete říct konkrétní příklad, na čem vědci pracují společně?
Konkrétních příkladů je velká řada od toho, kdy se čeští, britští a řada jiných vědců podílí na sbírání důkazů a dokládání informací a znalostí třeba ohledně klimatických změn pro Mezinárodní panel pro klimatickou změnu (IPCC).
Když se podíváte, kolik vědců předkládá data o tom, jak se nám mění naše planeta lidským působením, tak jsou jich asi 2000. Jsou mezi nimi odborníci čeští i britští a moje role je otevírání dveří, propojování vědců, informování o zajímavých projektech. Třeba o českém operačním programu Jan Amos Komenský nebo týmech, které budou působit na projektech v rámci programu.
Pocta pro Raducanuovou. Ve Windsoru obdržela vyznamenání od Karla III. |
Jak funguje spolupráce s britskými vědci po odchodu z EU?
Spojené království odešlo z Evropské unie, ale neopustilo Evropu a pro Brity je teď velmi důležitý projekt Horizon Europe. Je to největší výzkumný program na světě, který organizuje Evropská unie. A britská strana se do něj snažila vstoupit posledních 2,5 roku.
To se podařilo finální dohodou britského premiéra Rishi Sunaka s Ursulou von Der Leyenovou na začátku září. Od té chvíle se britské týmy podílí na evropském výzkumu a podporují tak jeho vysokou kvalitu v řadě různých oborů od výzkumu léčby potenciálního léčiva na rakovinu až po technologie pokročilých materiálů, umělé inteligence a nebo třeba společenskovědní témata.
Program Horizon Europe má rozpočet přes 95 miliard euro na šest let a řeší tisíce různých projektů, v této chvíli je ve 191 projektech společně britská strana i strana česká a řada dalších partnerů a doufám, že toto číslo se bude postupně zvedat.
Uspěl v soutěžích od chemie po astronomii, nadaný student míří na Cambridge |
Jak vidíte budoucnost české vědy? Upadá zájem o technické obory...
Vzdělávání, především v oblastech vědy, techniky, inženýrství, matematiky, je neuvěřitelně obtížné téma, já bych rozhodně doporučil matematickou výuku prostřednictvím pana Hejného, který krásně připravil věci pro děti tak, aby jim matematika navazovala logicky a věci spolu souvisely.
V České republice je velká tradice vzdělanosti a vzdělanostní kultury, takže pojďme v ní pokračovat a budovat ji dál a spíš v dětech, vzbuzovat lásku, nadšení a pochopení věcí než drilování, memorování a papouškování něčeho, čemu třeba upřímně nerozumí.
Maturanti opouštějí matematiku. Je podle nich těžká, experti jim dávají za pravdu |
Existuje britský program, teď už vedený Karlovou univerzitou, který se jmenuje Famelab. Během tří minut mají soutěžící prezentovat svou vědu nejlépe jak umí zábavným způsobem. Každý rok vychovává tento program deset učitelů, vědců, odborníků v tom, jak popularizovat vědu a jaký vlastně představovat užitečným způsobem, ale zase na druhou stranu příliš nezjednodušovat.
Firth převzal od své „dcery“ Alžběty II. Řád britského impéria |