Ministerstvo školství rozdalo mezi školy celkem 250 milionů. Peníze rozdělilo podle toho, jak moc jednotlivé instituce postihla pandemie. Obzvlášť školy, které byly vyhodnocené jako více zasažené, však nemají šanci příspěvek vyčerpat.
Základní škola Mendelova v Praze obdržela příspěvek, podle kterého by měla odučit 320 hodin doučování měsíčně. To je podle ředitelky Martiny Thumsové nemožné. Vadí jí, že peníze dostali na základě výpočtů z tabulek. Byla by raději, kdyby se jich ministerstvo přímo zeptalo, kolik peněz potřebují. „A ne, že na základě dotazníků rozhodnou, kolik budeme mít hodin,“ uvedla. Pokud částku nevyčerpají, budou ji muset znovu vykazovat a vracet.
Hodinová sazba je nízká
250 milionů korun rozdělilo ministerstvo školství pro období září - prosinec 2021. Další miliarda z Národního plánu obnovy bude určena pro období leden 2022 až červen 2023. Příspěvek dostaly všechny ZŠ (tedy 4259 základních škol) a 1300 středních škol. Zdroj: MŠMT |
Sužuje ji také administrativa. Tvrdí, že na najímání lidí a sepisování smluv by potřebovali celé personální oddělení. „Sháněla jsem učitele, kteří mohou učit alespoň 40 hodin týdně, protože sepisovat dohody po dvou hodinách s každým člověkem zvlášť je nemožné. Naši vlastní učitelé mohou odučit maximálně dvě, tři hodiny týdně, protože by se to jinak negativně projevilo na kvalitě jejich práce, které mají už tak spoustu,“ popsala.
Najít učitele, kteří by byli ochotni se na doučování podílet, je pro školy problematické. Výše finanční odměny pro ně není motivující. Do škol se zatím nehrnou ani zájemci z řad studentů vysokých škol.
„Je tu velmi nešťastně stanovená maximální hodinová sazba za doučování na 250 Kč, která je nižší, než za jakou učitelé běžně vyučují. Tudíž lze těžko chtít, aby za tuto částku doučovali navíc,“ uvedl ředitel Malostranského gymnázia a Malostranské základní školy Tomáš Ledvinka. Také jeho škola bude nejspíš část peněz vracet.
Chceme žáky dál testovat, říkají ředitelé škol. Obrátí se na ministerstvo |
Základní škola Květnového vítězství hledala zájemce o doučování přes weby pedagogické fakulty a Člověka v tísni, kteří s náborem pomáhali. Nikdo se k nim však nepřihlásil. Musí si tedy zatím vystačit s vlastními učiteli a asistenty pedagogů. I tato škola nejspíš příspěvek v plné výši nevyčerpá, řekl její ředitel Pavel Kopečný.
Doučování dětem pomáhá
Doučování samo o sobě je však pro žáky velmi přínosné. Shodli se na tom všichni ředitelé, které redakce iDNES.cz oslovila. Dítě má šanci být s učitelem samo, tudíž si mohou vytvořit bližší vztah. Žáci se navíc při doučování jeden na jednoho nestydí. „Když je dítě ve třídě a něčemu nerozumí, tak bude mlčet. Ale když je jeden na jednoho s učitelem, zeptá se,“ uvedla ředitelka ZŠ Mendelova Thumsová.
Podle Pavla Kopečného ze ZŠ Květnového vítězství sice doučování nevyrovná rozdíly mezi slabými, průměrnými a lepšími, ale může děti posunout alespoň na to místo, kde by byly bez distanční výuky. „Na žáky má vliv každá hodina, kterou nad učením stráví zvlášť. Když je ve třídě přes pětadvacet dětí, dopad není takový, jako když se učí sám s učitelem,“ řekl.
Státem dotované doučování chválí také Člověk v tísni, který se věnuje doučování dětí v sociálně slabých rodinách a vyloučených lokalitách.
V nejtěžší situaci podle organizace byly děti, které neměly doma potřebnou podporu. „Období zavřených škol vyžadovalo pomoc někoho doma, rodiny mnohdy neměly techniku, neměly připojení,“ uvedla Zuzana Ramajzlová, která v Člověku v tísni působí jako vedoucí vzdělávacích služeb. Postupem měsíců se podle ní stávalo největším úkolem, aby učitelé, doučující i rodiny přiměli děti k tomu, aby to nevzdávaly.
Školy před začátkem roku: tisíce žáků jsou pozadu, vysoké méně vyhazovaly |
Ramajzlová vidí velký rozdíl v tom, jak k online výuce přistoupily jednotlivé školy. Některé sledovaly, jak se komu daří, zvaly si slabší žáky na konzultace. Jiné pouze rozesílaly jeden úkol za druhým. „Nerovnost mezi dětmi nehledě na lockdown pořád trvá. Záleží ale na každé škole, jak k tomu přistoupí a jakou dá slabším dětem podporu. Proto existují velké rozdíly v tom, jak jsou na tom různé děti napříč školami,“ vysvětlila. Nyní situaci v mnohých školách nepřidává ani to, že řada tříd padá do karantén.
Vynášet soudy o dopadech pandemie na vzdělání dětí je však podle ní předčasné, skutečný dopad uvidíme až na jaře. „Až po několika měsících se ukáže, jestli se dětem kvůli dostatečné podpoře podařilo učivo dohnat, nebo jestli měl systém někde díru, kterou propadly,“ tvrdí.
